Fontána

Viděl jsem vysoké ohodnocení uživatelů CSFD a nechal jsem se nalákat. Sehnal jsem si dotyčný film, zavolal jsem sestru a těšili jsme se na vynikající film. Po 20 minutách filmu jsme vůbec nevěděli o co jde? Ke všemu ponuré prostředí, hnusná barva filmu (nesnáším filmy typu všechno hnědé, žluté, či černé (viz. film 300 : Bitva u Thermoopyl). Takové filmy byly v 60. letech, kdy teprve začínal barevný film, ve 21.století chci barvy a to pořádné!) Já se chci u filmu odreagovat, bavit se, uvolnit se... a né celý film přemýšlet o co jde. Jednou historie, jednou součastnost, stupidní dialogy....... Prostě jsem byl celkově filmem ZHNUSEN. Už se těším až si pustím Hory mají oči 2 nebo Residenta Evila 3. TO JSOU FILMY S VELKYM "F". Opět jsem se poučil tím, že nemohu spoléhat na hodnocení CSFD. Už jednou jsem se nechal napálit vysókým hodnocením filmu "Mariňak" - přitom větší kokotinu jsem neviděl!!! (06.06.2007)

Už od matematických orgií v Pí a depresivního výletu v podobě Requiem for a dream se Aronofsky stal jedním z mých nejoblíbenějších režisérů. Stejně jako ostatní příznivci jeho tvorby jsem s napětím očekával, jestli Aronovského nový přírůstek bude jen komerční propadák nebo audiovizuální skvost. Pro jednoho uspávací nuda, pro mě spirituální cesta, která mně něčím připomínala Zlatou stezku Paula Atreida z Children of dune. Už samotná přítomnost Hugha Jackmana zajistila určitou kvalitu. Brad Pitt je sice dobrý herec, ale při pomyšlení na to, jak leze po stromě bych před sebou měl spíše Twelve Monkeys a šplhající opici. Příběh odehrávající se ve třech časových rovinách plných lásky - také bych své milé šeptal "Together we will live forever." a honby za nesmrtelností byl celkem pochopitelný, po chvilce se i sám divák mohl začít orientovat a tušil na čem vlastně je. O hudebním doprovodu Clinta Mansella se není třeba ani zmiňovat, v mém playlistu tento OST vládl snad několik měsíců a skladbu "Death is the road to awe" považuji za jednu z nejlepších vůbec. Tato skladba navíc v kombinaci s vizuální stránkou konce spirituální cesty filmu tvoří čirý orgasmus, který se musí zažít na vlastní kůži. Tento film byl navíc první, na kterém jsem byl v kině po návratu svého zraku do stavu zdravého jedince. I když dobrovolně si nechat namířit laser do očí a cítit přitom lehký zápach tavení vlastní rohovky, může jen blázen. Tedy The Fountain pronikla skrz mé oči až do mé duše. Kdo viděl, prozřel, nebo zůstal dále slepý. Jediný fakt, který mě při projekci tohoto filmu zamrzel, byl ten, že se nejmenovaný multiplex uchýlil k promítání v jednom pidi sále a kdejaké béčko je možné zhlédnout na velkém plátně s kvalitnějším ozvučením. Tento film by si to jistě zasloužil. (10/10) (11.03.2007)

Od první minuty Aronofosky diváka bombarduje audiovizuální smrští (osvědčená spolupráce s kameramanem Matthewem Libattiquem), kterou nejsou smysly s to ji napoprvé pojmout všechnu. Hledání léku na nemoc jménem smrt je neskutečně strhující (děj), zároveň očistná (forma) a zvláště dokonale intimní (partnerský vztah) podívaná, která si žádá několikeré shlédnutí ke svému plnému pohlcení. Nadreálně silný filmový kus, který dokáže vzít za emoční nitky jak tajemným středověkem, tak mystickým vztahem mezi člověkem a stromem života, ale zároveň i fádní skutečností dneška. Povinnost pro všechny cyniky, kteří vidí současnou kinematografii až příliš bledě. (15.04.2007)

Natočit film o nesmrtelnosti už je nějaký kumšt, ještě když se do toho opře režisér Darren Aronofsky, který mě neméně překvapil už filmem Rekviem za sen a to co jsem od něj čekal jsem prakticky v tomto filmu dostal. Fontánu točil bezmála 6 let, kvůli tomu téměř zešílel a dokonce ji málem ani nedotočil. Proč? Prvně mu Warneři dali 70 milionů...postavily se kulisy a pak se od projektu odstoupilo. Brad Pitt, který původně měl financovat projekt od něj odešel a nechal režiséra na tenkém ledě...ten si uvědomil, že bez pomoci tak velký film jako prvně byl jen tak nenatočí tak se ho rozhodl přepsat a ani za třetinu nechal natočit zrovna Fontánu. Ale proč ji natočil když už předem věděl, že Fontána nedokáže na sebe vydělat? Tak epický a přitom příběh plný nesrovnalostí, myšlenkových pochodů a lásky se jen tak nevidí. Sice jsem při sledování měl v příběhu opravdu velký bordel, ale to zalepily naprosto odzbrojující herecké výkony Hugha Jackmana (který po X-menech překvapil o to víc svým citem na samotný film) a Rachel Weisz (dlouhodobá přítelkyně samotného režiséra) a samotná hudba, která příběh správně vyburcovala k naprosto dokonalé atmosféře. Darren Arnofsky tímto filmem chtěl zřejmě předat poselství budoucím generacím v podobě pro něj jednoduchého příběhu. I když pro něj jednoduchého já jsem nad tím musel po shlédnutí neustále přemýšlet a i když mě uchvátila hudba a herecké výkony, právě ten příběh, mě nutí se na samotný film podívat znova a znova a zřejmě od toho čekám hodně, ale stejnak neodstanu nic víc než prvotní nadšení a v tom je právě kouzlo jeho filmů. (09.03.2007)

Vím, že si tím asi nijak nezvýším popularitu, ale pro mě byla Fontána jedním z největších zklamání roku. ____________ Jeden můj kamarád, podobně zklamaný, ji komentoval trefně: "Dokud Aronofsky točil, o tom, co zná a kde žije, tak byl výborný. Ale pak začal jezdit po festivalech a všude mu říkali, že je nový Kubrick, a on tomu uvěřil a natočil film úplně o všem, o celém vesmíru a smyslu života. Jenomže pro lidi, kteří už viděli víc filmů a četli víc knížek to není žádné veledílo, ale slabikář pro děti". _________ Nesouhlasím s tím komentářem úplně (i když mě pobavil), protože Fontána se zjevně nelíbí jenom těm nezkušeným teenagerům a navíc mám ještě daleko do toho pohrdat jejich vkusem. Jenomže Fontána je jednak naivně stylizovaná podle prefabrikovaných spirituálních pohlednic a obálek pouťové esoterické literatury, a její vyprávění kombinuje chladné konstruktérství ve snaze útočit co nejvíc na city.____________ Nelíbí se mi ani okázalé myšlenky, ani okázalé emocionální scény, ani okázalá estetika. Vím, že je do toho filmu autory hodně vloženo a mnozí diváci si z něj dovedou hodně vzít. Ale pro mě to není. (25.12.2007)