Mrtví jako já

Začáteční uvedení do světa tohohle seriálu se mi líbilo a věřil jsem, že to zhltnu fakt rychle. Jenže po pár dílech mi přišlo, že ten seriál nemá co říct. Nemá ani chytlavý ústřední příběh, postavy které bych měl rád (až na ústřední hrdinku tak je fakt dobrá), prostě nic. Viděl jsem fakt málo dílů, takže nehodnotim. Asi se to pak zlepší, jenže mě to prostě nesedlo. (31.05.2007)

DLM není sice kdovíjaký seriál. Má poměrně pomalé tempo a černý humor né vždy vše zachrání. Navíc ani hlavní představitelé nejsou nějak zvlášť k sežrání, ale kupodivu, když se to smíchá celé dohromady, tak to dobře funguje, aspoň na mě. Je to oddychový seriál do zataženého počasí při dešti, který Vám bubnuje na parapet. (23.06.2008)

Pro mě seriál, který strčí do kapsy i daleko profláknutější hity jako jsou Ztraceni nebo Prison Break. Možná je to tím, že mi námět a hlavně hlavní hrdinka padla přesně do mé noty. Spojení černého humoru a naprostého cynismu působí nebývale svěže a hlavně, každý díl má nějakou myšlenku, dá se říct i poselství, takže rozhodně nepůsobí prvoplánově a vlezle. Smrt zde sice nehýří takovou originalitou jako v sérii Nezvratný osud, ale i tak mnohdy mrazivě pobaví. Zatím každou další epizodou sleduji, jak tato série míří výše a více mě baví. Hlavně postava Gerorgiiny neskutečné šéfové mě stále více fascinuje (hlavně mě dostala v tom díle s její bytovou webkamerou). Suma sumárum - naprostá povinnost pro milovníky "záhrobního" humoru. (06.11.2007)

První regulérní fullerovka není úplně dokonalá, ale už má všechny typické rysy (absurditu, hravost, suchý humor i morbiditu) v tom správném poměru. Dolů ji sráží jen linie Georgiiny původní rodiny, která jinak fantastickou morbidní nadsázku tříští psychologickým dramatem. Člověk má skoro chuť ty části přeskakovat. Ovšem základní příběh i postavy opravdu stojí za to. Parta smrťáků, která má na starost násilné smrti? S Fullerovou morbidní fantazií? To prostě musí být tutovka. A je zde vidět počínající trend, který vyústil v dokonalé Pushing Daisies (není divu, že to původně měl být spin-off). Chuťovky jako záchodové prkýnko z Miru, samovznícení, kuchyňská gilotina, různé aspirace na Darwinovu cenu a nehody, před kterými nás varovala maminka, jsou tu zabaleny v suchém humoru a skvěle napsaných postavách, které jsou Fullerovou specialitou. Těžko se popisuje, v čem je Dead Like Me tak výjimečné, to se prostě musí vidět, aby člověk nasál ono kouzlo morbidní absurdity. (05.08.2015)

Škoda, že po velmi originálním a vtipném pilotu není Dead Like Me schopno dostát nastolené kvalitě a jaksi upadne do plahočivé rutiny. Seriálem nás provází postava George - bizarní vypravěčka, která je sympatická svým laxním pesimismem a černým humorem. Přes rameno jí kouká Rube - můj favorit, který do seriálu přináší příjemný a uklidňující element "stařecké" moudrosti. Daisy, prakticky jediná postava procházející nějakým vývojem, se z rozpačitého začátku vyprofiluje do vcelku vyspělé ženy, díky čemuž také přispívá k tomu, že seriál zdařile mixuje černý humor s životními ponaučeními. Bohužel Roxy je poměrně nezajímavá a Mason vyloženě otravný... Problém seriálu spočívá v tom, že každý díl přináší více méně to samé, ještě k tomu v ne příliš vzrušujícím tempu. Na fikčním světě není odvedeno tolik práce, kolik by mohlo, např. zapojení gravelingů představuje vyloženě nevkusnou scenáristickou berličku. Epizoda s kuchařem Angusem dokáže jako jediná (!) pěkně zapojit do děje i vedlejší osudy umírajících, proto právě na ni spatřuji, jak trestuhodně nevyužitý potenciál se v Dead Like Me skrývá. Zajímavé je pravidelné náhlížení do života rodiny zesnulé George - osudy pozůstalých jsou vlastně dost smutné, ale přitom tak vůbec nepůsobí - to je vykresleno pěkně. Reggie je moc fajn. 6/10 (04.12.2013)