Irati

I přes podle mě nízký rozpočet, jde o dívatelný počin. Ze startu jsem čekal druhého Barbara Conana, ale naštěstí se tak nestalo a přešlo do pohádkové fantasy. První půlka bylo o něco lepší, ale stále to drželo určitý standard. Po skončení filmu, jsem byl nucen název filmu projet mapama a za mě teda zasloužené 4* pro Španělsko. (18.08.2023)

„Bez bázně a hany, s mečem na pohahy!“ (Ne)obyčejná fantasy, která (ne)řeší pohanské dilema, zda zůstat přisátí k již povislému ňadru jeskynní bohyně, nebo jít s dobou a pořídit si na hlavu trnovou korunu a do hlavy výčitky svědomí kvůli prvotnímu hříchu. Nebo zda o pár století předběhnout Angelu Merkelovou a radostně otvírat náruč Saracénům. A teď babo raď. OKÉNKO MOHYLY: [][] Čím se pohani vyznačují? [] Zajímavými válečnými taktikami. Mručením v křoví, krupobitím na objednávku a schopností překvapit protivníka... svou sebevraždou. [] Zanedbanou pedikúrou a schopností nepříteli vyškrábat oči nohama. [] Moderním sebepoškozováním, viz Irati, při depresích si nožem pižlající nohu. [][] Ocenil jsem mírně přerostlou stometrovou užovku i  pyrenejské Stromovousy a Kamenožrouty, vrostlé do skal a mechu v lesích, a pobavilo mě, jak Mira žárlila na Pannu Marii a jak ji dopalovalo, když vesničané, klečící postaru před pohanskou mohylou, se pro sichr i křižovali, ale samotný příběh nic moc. Přitom kovářský divous v Alijově Errementari mě stáhnul až do pekla. (28.03.2024)

I režisérův druhý počin je výborný! Irati je druhý největší smíšený (buky a jedle) les v Evropě. Zde je to jméno Lamie, bájné řecké bytosti, co byla zobrazována jako napůl žena a napůl had. Hlavním motivem je střet pohanství (je zde ještě neobvykle silně zakořeněno) a křesťanství, které jako nové náboženství nemá na růžích ustláno. Až - spoiler - s odchodem bohyně Mari nastupuje křesťanství v plné síle. Tak trochu připomínka Excalibru (odcházející Merlin představuje staré bohy), který byl o něco temnější a syrovější, avšak i zde se divák dočká sexu na pozadí plamenů a probodávání, propichování i podřezávání...jen na to očičko už nedošlo. A pak samozřejmě Tolkienova vize Lesa, který činností lidí trpí - zvuky, hlasy, třes a krvácející pařez. Skvělý vizuál (tomu by slušelo velké plátno). A v řadě symbolů a odkazů - Saturn požírající svého syna (F. Goya). Jen Eneko není Artuš, protože mnohou práci za něj musí udělat někdo jiný. Příběh, kde se zdá, že honba za pokladem je na prvním místě, avšak alespoň zde Eneko ukáže, co opravdu chce. Efektní je i příchod bouře, kdy nepadají jen kroupy. Za mne velká spokojenost - parádní fantasy. (01.09.2023)

Tvorca vynikajúcej hororovej rozprávky Errementari pokračuje vo svojich šľapajách a opäť úspešne kombinuje viaceré žánre. Výsledok je opäť parádny, toto fantazijno dobrodružné putovanie po lesoch s mytologickými bytosťami- vodnými vílami, jaskynným kyklopom a podobne, zaujme prostredím, atmosférou, hudbou, a čo je hlavné, neskĺzne do filmu pre maloletých. Keď je totiž nutná krv, tak dôjde aj k pekným podrezávačkám či rúbačkám. Dejovo sa film dosť točí okolo otravného kresťanstva verzus pohanského folklóru, no našťastie mal ten folklór dosť navrch a kúzelný les s tajomným podsvetím určite zanechajú výrazný zážitok. (08.05.2023)

Viděno v originále (baskičtina) se španělskými titulky, vzhledem k mým znalostem jazyků jsem se orientoval částmi jen podle kontextu, ale většina mi smysl dávala. Solidní historický film s prvky fantasy (baskický folklór). Na velikost rozpočtu solidní CGI a herecké výkony. Přirovnání k Pánovi Prstenů se hodí, nádherné prostředí. Záběry lesů a hor opravdu epické, škoda, že je les Irati tak daleko, rád bych se tam podíval. (1. hodnocení a 1. recenze) (03.03.2023)