Režie:
Andrew TrauckiScénář:
Andrew TrauckiKamera:
Justin BrickleHudba:
Mark SmytheObsahy(2)
Po vraždě své sestry hledá Nic (Teressa Liane), její mladší sestra, a dvě kamarádky rozptýlení při dobrodružné plavbě na kajaku po tichomořském ostrově. Po několika hodinách výletu jsou ženy pronásledovány žralokem a musí se spojit, čelit svému strachu a zachránit jedna druhou. (mac000)
Videa (1)
Recenze (39)
Štyri kamarátky sa vydajú na výlet spojený s potápaním. Vo vode na nich ale číha obrovský žralok, ktorý sleduje každý ich krok. - Andrew Traucki je sympatický režisér, ktorý aj napriek nedostatku financií dokáže tvoriť zaujímavé Monster horory. Jeho taktika ukazovať monštrum čo najmenej a tvoriť atmosféru hlavne pomocou strachu z nebezpečného tvora skrývajúceho sa vo vode nebude fungovať na každého, ale mne sa to rovnako ako pri jeho minulom projekte páčilo. Naviac sú tu atraktívne herečky, osviežujúce prostredie, ktoré v týchto horúčavách padne velmi vhod, a celkom nápaditá práca s PTSD hlavnej postavy. Na letný večer ideálny horor, aj keď lahko zamenitelný so všetkými Shallowami, Open Waterami, 47 Meters Downami a Reefami. ()
Ak uvážime, ako odpadové hnoje s predpotopnými CGI a extrémne mizernými scenármi, réžiami a kastingami sa v žraločích hororoch robia, tak by si druhý Útes smrti teoreticky zaslúžil 4* (práve som videl Jetski a môžem potvrdiť). Objektívne ale na ne nemá. Na to je priveľmi neoriginálny. Dejovo to samozrejme s jednotkou z roku 2010 nemá nič spoločné. Každopádne, opäť je prítomný hladný veľký žralok, more a hrdinovia bojujúci o prežitie (režisér Traucki sa pred dvoma rokmi podobne „voľne“ vrátil k svojmu najslávnejšiemu hororu - Krvavej lagúne). Žralok sa objavuje v náznakoch, budí rešpekt a je nepríjemná predstava, že sa môže kedykoľvek vynoriť spod hladiny tesne pri vás. V rámci možností sa správa realisticky a teda uveriteľne, čo je samozrejme fajn. Postavy sú sympatické a na herečky sa dobre pozerá. Zaujímavé je, že v polovici filmu sa všetko vyrieši, ale objaví sa zámienka pre návrat do vody a horor pokračuje ďalej. Vlastne je to taký Pád do tmy: ženské osadenstvo, tragédia, nehostinné, pomoci zbavené prostredie a príšera. ()
Angažovaly se čtyři majitelky pěkných pozadí, které (snad) udrží diváckou pozornost. Žralok, který měl být v hlavní roli, jaksi podstatnou část filmu absentoval. A to byla zásadní chyba. Režisér Andrew Traucki tedy rozhodl, že Teressa Liane a spol. budou vydatně pádlovat, posed na kajaku vyformuje jejich zadečky ještě do šťavnatější kulatiny a čekání na klasickou žraločí ploutev nad hladinou vyrovnají záběry na průzračnou mořskou hladinu a panující slunečné počasí. I tohle je možné řešení. Přece jen film ale ukazuje, že má sekvence, kdy umí být napínavý a je nebetyčná škoda, že se žralokem tak nadmíru šetřilo. A to kousavý borec nevypadal vůbec zle, když se zjevil. Určitě svoji roli při jeho nízké účasti na scéně sehrál rozpočet. Malebné australské vodní scenérie rozhodně nedokáží spasit nedostatek nervydrásajících scén. A režisér si pochopitelně neodpustil zahrát na otravnou psychologickou notu v podobě ohraného traumatu. Hlavní hrdince v úvodu filmu zemře sestra rukou násilnického partnera, její tělo bez známek života je nalezeno v napuštěné vaně. A vodní patálie se od té doby promítá mladé ženě do života, kdykoliv se potká s něčím mokrým. Na tohle snad nikdo nebyl zvědavý. Útoků žraloka bylo tedy pomálu, ovšem byl jsem za ně rád. A i těch mrtvých mohlo být povícero. Závěr filmu byl takový nějaký nedomrlý. Ten se tedy vůbec nepovedl. Kupodivu jsem se v globálu až tak výrazně nenudil, jen jsem litoval, že žraločích výpadů bylo poskrovnu a režisér filmu nedokázal vtisknout dynamiku. Tak třeba příště bude žralok kousat delikátně. 6/10 ()
Trauckého civilně pojatý žraločí survival z roku 2010 patří k tomu nejlepšímu, co bylo v rámci daného subžánru natočeno, a proto zamrzí, že The Reef: Stalked jeho kvalit ani zdaleka nedosahuje. Vzhledem k absenci napětí je výsledný produkt bohužel naprosto mdlý a nevýrazný. Závažné nedostatky spatřuji rovněž v nakládání s kontinuitou prostoru a času, které snímku ubírají na uvěřitelnosti. V jedné scéně kupříkladu postava Jodie pádluje k dřevěnému voru, aby varovala děti před výskytem žraloka. Jenže uplynou tři minuty, po kterých následuje záběr z protipohledu na horizont oceánu a po kajakářce ani stopy. Hned vzápětí navíc sledujeme záběr přes její rameno, kdy má ke břehu stále stejně daleko jako před třemi minutami. Běžný divák si podobných přehmatů asi vůbec nepovšimne, ale zkušené oko hororového experta tato pochybení okamžitě registruje, což se pochopitelně promítá do celkového hodnocení. Chápu, že natáčení probíhalo v obtížných podmínkách a kamera zápolí s nedostatkem manévrovacího prostoru, ale tohle si zkrátka schopný režisér musí pohlídat. Snímek The Reef: Stalked tak nemohu doporučit k projekci a uděluji mu pouze jednu silnější hvězdu. ()
Asi bylo zbytečné názvem odkazovat na předchozí režisérův počin. Čtyři mladé ženy na kajacích a čtyři mladé ženy coby potrava pro žraloka. Krásné moře (má slabost), parádní žralok (žádný trapný digitál), napětí...a útok! Samozřejmě že gore divák by chtěl trhání v přímém přenosu, ale tady to je spíš z pohledu přímého účastníka útoků - ten toho ve skutečnosti také moc neuvidí. Minimálně od dob Čelistí nesmí chybět dítě ve vodě. A když už jsme u Čelistí, pak potěšily hned dva odkazy - vylévání kyblíku a coby splávek kajak (místo barelů). Jen s tím kajakem bych si více vyhrál, protože čekání, kdy vystřelí z vody, bylo napínavé. Jedna z pěkných attack scén bylo rozmydlení plovoucího mola. Příjemný odpočinkový snímek, kde snad mohlo být více sežraných, ale jinak OK. ()
Galerie (15)
Photo © Thrills & Spills
Reklama