Taras Bulba

Gogol či Puškin vzali tuctovou romantickou historku, dodali ji věrohodný historický rámec, a napsali ji tak, že uchvátí i dnes. Film (nebo u Puškina třeba opereta) z předloh zase vyrábí tuctové historky. Taras Bulba je příkladem, jak si průměrný hollywoodský režisér představuje slovanskou duši a kozáky. To, že nesedí kostýmy, výprava, hudba, na to si člověk u amerických dobrodružných filmů zvykl a za půl století se nic nezměnilo (zdravím 47 roninů). Brynner přehrává, Curtis se do role sice fyzicky nehodí, ale hezounka, který pro krásku všechny zradí, hraje dobře. Když se to bere jako pohádka na deštivé odpoledne, tak jo, ty jízdy jsou natočeny úchvatně. Ale s Gogolem to nemá nic společného. (16.12.2015)

Zrejme do väčšej miery zromantizovaná verzia udalostí a to nielen tým, že tu máme romantickú linku. Po slušnom začiatku tu máme hluché pasáže, kedy som si myslel, že film stratil zápletku, ale od polovice sa to poriadne rozbehlo a na konci, nás neznalcov, čaká aj poriadne prekvapenie. Ide o dôkaz, že scenáristi a režisér mysleli tento film vážne, postavy a strany strácajú polarizáciu a nakoniec ten Taras Bulba je skôr klasickým zadubencom, ktorý musí počúvať mladšiu generáciu, aby pochopil situáciu. Thompson nakrútil skutočný veľkofilm, nejde len o záverečné polhodinové obliehanie, davové scény nám ponúkajú filmári počas celej stopáže. Len tie pijatiky mi pripadali zbytočné a brzdiace ústrednú dejovú líniu. (22.10.2022)

Yul Brynner byl přesvědčivý jako Egypťan, Žid, Siamec, Mexičan, Němec, Francouz, Ind, Indián i robot, a role kozáckého atamana mu taky neuvěřitelně sedla. Ale zajímalo by mě, kterou osvícenou hlavu napadlo, obsadit do role jeho potomka Tonyho Curtise, který s vizáží amerického gigola spíš než kozáka připomíná kozu, a jako syn svých filmových rodičů tenhle nagelovaný modroočko nevypadá ani omylem. Mimoto se Andrej po většinu děje chová jako trouba, který má omezenou nejen kolekci výrazů, ale i mozkovou kapacitu. Jeho akrobatická čísla jsou pěkná, ale o herectví nemůže být řeč. Davové scény a panoramatické záběry jsou parádní, bitvy však téměř postrádají detaily – kamera se totiž většinou drží v bezpečné vzdálenosti – neuškodil by ani dynamičtější střih. V závěru pak snímek působí nedokončeně, skoro bych místo „the end“ čekala titulek „konec první části“. Konflikt kozáci vs. Poláci je dějově zpracován dobře, zato (bohužel) dominantní linie s troubou a polskou nanynkou je poněkud plytká a silně cítit po klišé. Pravá hrůza však nastává, když se do obrazu vloudí „umělecký“ efekt kruhového rozostření a Curtis se přestane vilně tlemit nebo bojovně vysunovat bradu a pokusí se být dojemný. V takových chvílích upřímně litujete, že ho táta Taras neutopil už v peřince. Na světě by bylo líp – v tom kozáckém rozhodně. (17.07.2012)

Těžké hodnocení. Gogolův román jsem nečetl, ale dle wiki z něj tvůrci vykuchali jen část a zbytek zahodili, což nesnáším. Na druhou stranu mám rád historické filmy, kde se dovím něco nového. Tady to bylo o boji kozáků proti polské okupaci v 16. století. Veškeré kozácké pasáže jsou parádní, kozáci jsou divocí, nespoutaní, plní života, odvahy a energie. Balancování nad propastí s medvědem či zvedání koně se jen tak nevidí :) Všemu kraluje Yul Brynner, který jakmile dojde na exotiku je jasná volba - už jsem ho viděl hrát thajce, egypťana, rusa, žida a tady je prostě ztělesněný stepní bojovník. Davové scény jsou parádní, stejně jako bitvy a finále s padáním do propasti je na rok vzniku brutální. Pak je tu bohužel uspávací druhá linie, ve které 37letý Tony Curtis hraje mladíka, studuje, miluje 17letou dívku (kterou si v reálu vzal... divná doba) a nakonec SPOILER zradí svůj lid a umírá. Vím že to takhle Gogol asi napsal, ale nelíbilo se mi to ani za mák. Klady ale převažují a tak dávám slabší 4*. (04.08.2021)

Tedy to je tak volné zpracování, že je to spíše exploatace. Převzata jen jedna zápletka a titulní hrdina. Barevné, holywoodské(v tom nejhorším slova smyslu), povrchní, občas tak srandovně pateticky "vlastenecké", že by to mohli točit i sověti. Dobové reálie dostaly pěkně zabrat. Ty barvité polské zbroje, ty snad byly převzaty z docela jiného kusu nebo rovnou z cirkusu. O existenci kukuřičných lánů na Ukrajině 16. století by se také dalo s úspěchem pochybovat. Ani ty bitevní scény nejsou kdovíjak výtečné. Ještě, že to neskončilo stoprocentním happyendem. Jediné, co tento film vytahuje aspoň na slabé 3 * je Yul Brynner. To je tedy (typově) Taras, jak má být. Vždycky mi vadilo, že na ilustracích V. Rady (jehož dílo mám jinak rád) vypadá Taras jako břichatej strejda. (08.01.2011)