Taras Bulba

Z filmu jsem viděl jen část, protože pokud mi polští studenti na obrazovce zpívají anglicky a pak zpívají i kozáci ze stepí západní Ukrajiny též anglicky a pokud Tony Curtis(kozák prosím, to není vtip) se tváří stejně šibalsky jako v Někdo to rád horké, tak takovou píčovinu nepřenesu přes srdce i žaludek. Já jsem totiž filmový divák a to už nějakých 45 let. Snaha Hollywoodu pořád srát do historických děl komediální prvky, kterým se mohou smát pouze hloupí američané s popcornem v hubě, to byl další důvod, proč jsem to vypnul. Vždyť mám doma tolik krásných filmů, a do své smrti chci stihnout se na ně ještě podívat.... (12.05.2012)

Treba tú spomenúť že film je len voľné spracovanie novely od Nikolaja Gogoľa.Taras Bulba bol známy kozácky ataman.Keď Turci napadli Poľsko v roku 1550,kozáci na čele s Taras Bulbom im pomohli Turkov zahnať,Lenže Poliaci ich zradili,ale kozáci utiekli cez step domov.Film mal vysoký rozpočet a natáčal sa dosť dlho.Je známe že Taras Bulba bol veľmi tvrdí človek ,k sebe aj k ostatným.Na rozdiel od bežných kozákov bol ale vzdelaný a inteligentný.Ale ako osoba to bola veľmi divoká a vraj hodne pil.Yul Brynner ho hral dokonale,lepšieho snaď dosadiť ani nemohli.A mal aj polovičnú ruskú krv.Aj keď Taras Bulba nebol Rus ale Ukrajinec.Niektoré momenty,napr.ako sa kozáci začali zhromažďovať keď mali tiahnuť na Debno,sú nezabudnuteľné.Ale ten koniec mi nejako vadil.Ako keby bol film nedokončený.Či už podľa Gogoľa,alebo nie,Taras Bulba bol nakoniec popravený upálením. (11.04.2009)

Gogolova látka zaplevelená hollywoodským patosem a cirkusovou estetikou. Taras Bulba se v podání Yula Brynnera stává výrazněji zahranou a živelnější obdobou Vinnettoua Pierra Bricea. Předvádí postoje ala Duce, dává na odiv svou mužnot v chlastu, oblbování žen, zápasení a jizdě na koni, mocně se směje, do každého gesta vkládá sílu a hlasitě mluví. Ostatní kozáci mu zdatně sekundují, pokud kozák zrovna nebojuje, tak tančí kozáčka, skáče, metá kozelce, zpívá, balancuje nad jámou s medvědem a oslavuje svobodu se prohánět na koňském hřbetě či ženské. Velkou část filmu jsem si připadal jak na nějakém středověkem inspirovaném jarmarku, jenž je vděčnou příležitostí pro rodinný výlet. Pokud ovšem rovnou nejde o ten zmiňovaný cirkus. Do onoho jarmarečního hemžení neustále hraje hudba inspirovaná zřejmě šavlovým tancem. Opravdové utrpení, sledovat to. +++++ Příběh se obrací v poměrně plytkou romantickou tragédii - láska k ženě rozděluje Tarasovu rodinu a soupeří s láskou ke stepím. Ale smrt je méně mocná než obliba HW happy endů, proto přichází odpuštění Andrejovi (udělal to přeci z lásky a děsně nerad) a zlo je poraženo (kdo je dobrý a zlý poznáte velesnadno, jen u pár postav byste mohli pochybovat, kdyby je Taras Bulba poznámkou nezhodnotil). HW oblíbené propojení milostné linie s "pracovní" linií tak nachází další svůj výraz., který ovšem v samém závěru zadrhává. Zadrhává proto, že Gogol sám ve vyprávění pokračoval - scénář mu zřejmě nechtěl být nevěrný, ale ani jej nechtěl následovat. Máte-li rádi velké koňské komparzy, určitě vám Taras Bulba má co nabídnout. Tolik ořů v trysku jsem snad ve filmu ještě neviděl. (11.10.2014)

Podle slavné povídky Nikolaje Vasiljeviče Gogola. No, tedy je to dost přesné, ale naprosto nechápu, proč film skončí už po osudovém střetnutí Tarase s Andrejem po Andrejově obratu. To nebyly peníze? To nebyl čas? Díky tomu vlastně odpadl Ostapův příběh a méně prostoru zbylo i na Tarase skvělého Yula Brynnera. - Film je tak vlastně především o Andrejovi (Tony Curtis) a jeho osudové lásce a zradě, jíž se kvůli ní dopustil. Kdybych neznal předlohu (Což se mi pochopitelně u ruské klasiky nemůže stát!), asi bych nic nevytýkal a jen bych chválil krásné bitevní scenérie (točeno údajně v Argentině) a skutečně bezvadný hudební, vpravdě kozácký, doprovod. (15.07.2005)

Tedy to je tak volné zpracování, že je to spíše exploatace. Převzata jen jedna zápletka a titulní hrdina. Barevné, holywoodské(v tom nejhorším slova smyslu), povrchní, občas tak srandovně pateticky "vlastenecké", že by to mohli točit i sověti. Dobové reálie dostaly pěkně zabrat. Ty barvité polské zbroje, ty snad byly převzaty z docela jiného kusu nebo rovnou z cirkusu. O existenci kukuřičných lánů na Ukrajině 16. století by se také dalo s úspěchem pochybovat. Ani ty bitevní scény nejsou kdovíjak výtečné. Ještě, že to neskončilo stoprocentním happyendem. Jediné, co tento film vytahuje aspoň na slabé 3 * je Yul Brynner. To je tedy (typově) Taras, jak má být. Vždycky mi vadilo, že na ilustracích V. Rady (jehož dílo mám jinak rád) vypadá Taras jako břichatej strejda. (08.01.2011)