Taras Bulba
Taras Bulba
Režie:
J. Lee ThompsonKamera:
Joseph MacDonaldHudba:
Franz WaxmanHrají:
Tony Curtis, Yul Brynner, Sam Wanamaker, Brad Dexter, Guy Rolfe, Perry Lopez, George Macready, Vladimir Sokoloff, Christine Kaufmann, Paul Frees, Richard Rust (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Krev prolitá ve jménu svobody... Děj se odehrává v 16. století, kdy Polsko čelí brutálním nájezdům Osmanů. Naději na záchranu polského území a ukrajinských stepí představují záporožští kozáci, které předchází pověst ďáblů s chocholy a válečníků, které svět dosud nespatřil. Společně bojují bok po boku, aby vyhnali osmanské nájezdníky. Po společném vítězství ale polská šlechta nedbá na významné zásluhy kozáckého vojska a násilně si podrobí jejich území. Vyhlášený kozácký válečník Taras Bulba přísahá, že záporožští kozáci jednoho dne povstanu proti polské nadvládě, i kdyby to mělo trvat celé pokolení. Záporožští kozáci po vypálení vlastních domovů nachází přechodné útočiště v rodných stepích. Taras Bulba vychovává své dva syny Andrije a Ostapa v nenávisti k polskému nepříteli, jehož mají za úkol lépe poznat během studií na akademii v Kyjevě. Když se Andrij s Ostapem vrací domů, otec z nich chce udělat pravé kozáky. Pro svobodu a slávu svého národa by totiž neváhal prolít ani vlastní krev... Historická novela "Taras Bulba" patří k předním dílům slavného ruského prozaika a dramatika Nikolaje Vasiljeviče Gogola (1809–1852). Námět čerpal z kozáckých dějin na úsvitu 16. století, kdy kozáci čelili nejen nájezdům dobyvačných hord osmanských válečníků, ale i častým výpadům polské šlechty. Osud Evropy tehdy visel na vlásku a rozhodující bitvy se sváděly na rozlehlých stepích v povodí Donu a Dněpru, které kozáci považovali za svou otčinu. Gogolova nejdelší novela o Tarasovi Bulbovi se dočkala několika různorodých filmových zpracování. Tu nejslavnější adaptaci ale představuje hollywoodská verze z roku 1962, v níž zazářili tehdy přední herci Yul Brynner v roli kozáckého atamana Tarase Bulby a Tony Curtis jako jeho vzpurný syn Andrij. Snímek dodnes vyniká velkolepými jezdeckými bitvami, davovými scénami a nápaditým hudebním doprovodem významného skladatele Franze Waxmana, jenž byl po zásluze ve své kategorii nominován na Oscara a Zlatý glóbus. (Česká televize)
(více)Recenze (49)
O čosi lepšie ako ruský remake, ktorý som videl skôr. Aspoň to nebolo patetické ako novšie spracovanie. Žiadna matička Rus, ale stepi a (oblasť) Záporožie. Brynner skvelý, nič iné som od neho ani nečakal; Curtis súci viacmenej iba na tie romantické scény, ktoré bohužiaľ tvorili dosť veľkú časť príbehu (aj keď Christine Kaufmann bola chrumkavá) a Taras sa veru v nich nevyskytoval. V niektorých pasážach to vyzeralo na melodrámu - Kalinka 'pa amiericki' - och , och. Ale na veľkolepé davové a bojové scény sa pozeralo dobre aj po rokoch, škoda, že ich nebolo viac. ()
Žádná tabula rasa. Rázná rasa. Zatarasí každý zabloudivší balvan, hozený na duši. Celým trupem bubnuje banket b/ř/itev, totiž. Ani šavle se nepostí. Naráz bublá třas, antická "spása." Čas, jenž dopustí náraz srdcí. ()
Z filmu jsem viděl jen část, protože pokud mi polští studenti na obrazovce zpívají anglicky a pak zpívají i kozáci ze stepí západní Ukrajiny též anglicky a pokud Tony Curtis(kozák prosím, to není vtip) se tváří stejně šibalsky jako v Někdo to rád horké, tak takovou píčovinu nepřenesu přes srdce i žaludek. Já jsem totiž filmový divák a to už nějakých 45 let. Snaha Hollywoodu pořád srát do historických děl komediální prvky, kterým se mohou smát pouze hloupí američané s popcornem v hubě, to byl další důvod, proč jsem to vypnul. Vždyť mám doma tolik krásných filmů, a do své smrti chci stihnout se na ně ještě podívat.... ()
Slavné epické drama o Tarasi Bulbovi není o Tarasi Bulbovi, ale o jeho synovi, potamžo lásce silnější než kozácká čest. Tony Curtis se do Christine Kaufmann zbláznil na plátně i v životě, a není se mu co divit. Díky jejich chemii funguje příběh především jako romantické drama, protože jako dobrodružný, natož pak válečný film selhává hned v několika ohledech. Režisér po place posunoval zástupy vyšňořených jezdců na koních a troufl si i na dobývání opevněného města, jenže z bitev není cítit naléhavost, a ze soužití mezi Kozáky a Poláky vzájemná nevraživost. Hodně se o ní mluví, ale to je tak všechno. Kozáci s Poláky chvíli jsou, chvíli jsou proti nim, pak se tolerují a pak nenávidí. Nečekal jsem psychicky vyčerpávající syrový příběh o národní křívdě, ale takovou emocionální plochost taky ne. ()
Americkí filmári v minulosti obľubovali ruskú literatúru, o čom svedčia mnohé filmy, ktoré boli v Hollywoode nakrútené podľa diel ruských autorov. V roku 1962 došlo na Gogoľovho Tarasa Buľbu, predtým boli sfilmované napr. Tolstého Vojna a mier (1956), či Dostojevského Bratia Karamazovovci (1958), tri roky po Buľbovi dostal filmovú podobu aj Pasternakov Doktor Živago (1965). Hollywoodská verzia Gogoľovho príbehu o záporožskom kozákovi Tarasovi Buľbovi a jeho dvoch synoch Andrejovi a Ostapovi bola nakrútená v argentínskych exteriéroch. Záporožskí kozáci sú najprv spojencami Poliakov v boji proti Turkom, vzápätí však povstanú proti Poliakom resp. poľskej šľachte, ktorá ich utláča. Mladší Buľbov syn sa však zaľúbi do krásnej Poľky, zradí vlastnú krv a pridá sa na stranu nepriateľov kozákov – Poliakov. Tarasa Buľbu stvárnil jeden zo „siedmich statočných“ Yul Brynner , v úlohe jeho syna Andreja sa predstavil len o 10 rokov mladší Tony Curtis. Film končí smrťou Andreja, ktorý zomiera rukou vlastného otca, ktorý nevie stráviť zradu svojho mladšieho syna. Príbeh však pokračuje ďalej, Ostap sa dostane do poľského zajatia, je popravený, Taras pokračuje naďalej v boji proti Poliakom, dopláca však na svoj zlozvyk – fajčenie, vracia sa na bojisku po stratenú fajku, padne však do zajatia a je zaživa upálený na hranici. ()
Těžké hodnocení. Gogolův román jsem nečetl, ale dle wiki z něj tvůrci vykuchali jen část a zbytek zahodili, což nesnáším. Na druhou stranu mám rád historické filmy, kde se dovím něco nového. Tady to bylo o boji kozáků proti polské okupaci v 16. století. Veškeré kozácké pasáže jsou parádní, kozáci jsou divocí, nespoutaní, plní života, odvahy a energie. Balancování nad propastí s medvědem či zvedání koně se jen tak nevidí :) Všemu kraluje Yul Brynner, který jakmile dojde na exotiku je jasná volba - už jsem ho viděl hrát thajce, egypťana, rusa, žida a tady je prostě ztělesněný stepní bojovník. Davové scény jsou parádní, stejně jako bitvy a finále s padáním do propasti je na rok vzniku brutální. Pak je tu bohužel uspávací druhá linie, ve které 37letý Tony Curtis hraje mladíka, studuje, miluje 17letou dívku (kterou si v reálu vzal... divná doba) a nakonec SPOILER zradí svůj lid a umírá. Vím že to takhle Gogol asi napsal, ale nelíbilo se mi to ani za mák. Klady ale převažují a tak dávám slabší 4*. ()
výborně zrežírované davové scény, ani změna příběhu mě nijak neurazila, i když jako každý správný vzdělaný Evropan bych měl být potěšen nějakou tou oduševnělou exekucí v závěru, tedy kdyby byla... ()
Musím přidat hvězdu za konec, který je konečně realistický a docela překvapivý. Curtis, kterého nemám rád hrál krajně nesympatickou postavu a jako vždy ho zastínil jeho kolega (Lemmon, Douglas, Poitier) v podání Brynnera. Záporoží! ()
U některých filmů z této doby vždy obdivuji ten masivní a početný kompars - dnes už by to takto nikdo nenatočil... ()
Spíš než historický film mě to připadalo jako americké melodrama. Nevím, proč Taras Bulba, když to bylo hlavně o jeho synu Andrejovi. Co působilo jako pěst na oko, byli kozáci zpívající anglicky, stejně tak polští studenti zpívající vánoční koledu v Angličtině. To se nepovedlo. ()
To bola krasa sledovat z vtacej perspektivy hromadne bitky dvoch armad a aj to zaverecne vytlacenie Poliakov do priepasti bolo skvele urobene. Skoda, ze zvysok filmu sa dost zaoberal Tarasovymi synmi, ktory skor vyzerali ako jeho bratia nez jeho synmi:) To sa uz nenasli mladsi herci? ()
Běsnící Yul Brynner coby Taras Bulba v čele kozáckých oddílů a Tony Curtis v roli jeho syna, který byl vlivem svého vzhledu obsazen snad úmyslně, neboť coby kozák je naprosto nevěrohodný, avšak do milostné etudy se hodí dokonale. Ano, jedná se o klasický dobrodružný film s nechybějící romantickou linkou, která tady spíše působí jako pěst na oko. Ukrajina a boj o její nadvládu. Polsko versus ukrajinští kozáci. Inu spor, jakých bylo v různých částech Země v historii bezpočet. Když do toho ještě vstoupí Turecko, vše je rázem jinak. A když se do toho všeho ještě navíc vetře láska mezi kozákem a Polkou, vývoj událostí jde zase poněkud jiným směrem. A tento směr se dokonce dotýká i Shakespearova věhlasného tragického motivu. Výprava na svou dobu výborná, vizuální efekty zrovna tak. Skvělé kostýmy, uhrančivé davové scény bitev a vyčnívající Yul Brynner. I tak se nezabránilo vzniku několika zbytečně natahovaných konverzačních scén vytvářející spíše diváckou nudnost. Každopádně se do této chvíle stále jedná o jediné povedené filmové zpracování románu Nikolaje Vasiljeviče Gogola, i když se nepřekvapujíc samozřejmě s literární předlohou rozchází. V šedesátých letech vzniklo mnoho podobně zaměřených dobrodružných historických velkofilmů a dá se tvrdit, že se tento mezi nimi rozhodně nijak neztrácí. Klišé a patos v určitých dějových odvětvích může v rámci logičnosti divácky uhranout, ale u takových filmů to mnohdy bývá i daleko horší. Vykašlat se na nějaké historické a románové souvislosti a nechat se jen unášet dobrodružně romantickým příběhem o lásce, která ovlivnila tok válečných událostí. Klasika, která zase až tak moc nenadchne, snad kromě válečných scén, avšak za pozornost určitě stojí. ()
Americký historický film natočený podle stejnojmenné novely N. V. Gogola. Příběh se odehrává v první polovině 16. století na dnešní Ukrajině, která v té době patřila pod Polsko-litevskou unii. Kozáci, obývající území ukrajinských a jihoruských stepí byli svobodným národem, kteří sice pomáhali Polákům v boji proti rozpínavosti barbarské Osmanské říše a současně usilovali o nezávislost na Polsku, což se jim v průběhu staletí dařilo s rozdílnými úspěchy. Poláci v těchto divokých kmenech viděli méněcenné obyvatelstvo, které bylo vyřazeno na okraj společnosti. Titulní postavu Tarase Bulby, udatného kozáckého bojovníka záporožského kmene, který se po polské zradě dostal do čela kozáckých válečníků, představoval Y. Brynner. Taras Bulba má dva syny, Andreje (T. Curtis) a Ostapa (P. Lopez), které pošle do tehdy polského Kyjeva na studie. Přestože musí mladí kozáci překonat mnoho ústrků a urážek kvůli jejich původu, starší Andrej se bezhlavě zamiluje do zámožné Polky (teprve sedmnáctiletá Ch. Kaufmannová, jež rok po natočení snímku spojili s T. Curtisem své životy skutečným sňatkem), což bude mít fatální důsledky pro další vývoj příběhu i pro mladíka samotného. Dvouhodinový snímek britského režiséra J. L. Thompsona nabízí mnoho dramatických situací a bojových scén, mezi nejzajímavější řadím souboj o čest mezi Andrejem a kozáckým silákem, v němž na koních přeskakovali hlubokou strž, obléhání města Dubna či závěrečný souboj s polským vojskem, které nakonec skončilo i s koňmi na dně propasti. Třicetitisícové Dubno leží na Ukrajině v Rovenské oblasti, což divákovi alespoň dokáže geograficky přiblížit místo bojů. Přestože dostal T. Curtis díky jeho milostnému vzplanutí ve filmu více prostoru, osobnost pana Brynnera byla vskutku neopakovatelná, neboť jeho herecký projev a vystupování bylo více než impozantní. Thompsonův historický snímek se mi zamlouval, nejen díky srozumitelnému ději a umírněné stopáži, ale především kvůli obsazení hereckého velikána Brynnera. ()
Klasická americká adaptácia zahraničného knižného diela zo 60-tych rokov - dej je preškrtaný a s predlohou má spoločných akurát pár mien a kúsok deja, tragický knižný záver je preč a je tu viac-menej happy-end, kostýmy nemajú s realitou spoločné absolútne nič, dej je čistý slaďák a čo je najočividnejšie - film by sa mal skôr volať Andrej Bulba. Tony Curtis tu má totiž oveľa väčšiu rolu ako Yul Brynner (ktorý jediný tu predvádza nejaký výkon a do úlohy sa hodí) a prakticky celý film sa točí okolo neho a romantiky. Výprava je tiež na pousmiatie, keďže film natáčali v Argentínskych horách a keď niaky kozák začne básniť o ich domovine v nekonečných stepiach a pozerá sa na Andy, je to zvláštne... Nakoniec ide teda o klasický priemerný americký film zo 60-tych rokov padajúci na klasických vtedajších klišoidných prvkoch - najmä na tej všadeprítomnej romantike, idealizácii a naivite, ktoré zacláňajú normálny dej a v celku nevypovedia nič. Jediné, čo stojí za spomenutie sú kvalitné veľké davové scény. ()
Takto sa bojuje za svoj kraj a za slobodu do psej matere. Dvaja velikáni Yul Brynner a Tony Curtis ako vodcovia hrdých záporožských kozákov, ktorí povstanú proti poľskému útlaku a pokúsia si vziať svoju zem späť. Nešťastná láska k poľskej žene však kruto vpíše tragický príbeh do tohto veľkofilmu s pôsobivým hudobným doprovodom. ()
Sice výpravný, nicméně hodně americky romantizující snímek v dnes již staromódním stylu. Víc se věnoval přeslazené milenecké romanci Andreje Bulby než samotné titulní postavě, kterou ale výtečně ztvárnil Yul Brynner. Naopak Tony Curtis se na roli jeho syna Andreje vůbec nehodil - typově mnohem víc mu sedla role v nezapomenutelném trháku Někdo to rád horké. ()
Tak jsem si pořídil DVD s tímto velkofilmem, který se „pyšní“ nominací na Oskara. No, na to v jakém roce byl film natočen (ne tak dávno), pardon „velkofilm“,tak tedy docela nic-moc. Exteriéry města vypadají jak z pohádky od Josefa Lady. Oblečení herců vypadá, jak laciné divadelní kostýmy. A to, že Američanům hrajícím divoké kozáky lze těžko uvěřit jejich roli, tak to je jasné. Pak tam bylo do očí bijící trikové zrychlování koňského běhu. Šarvátky a boje raději ani nekomentovat. To byla moje hlavní negativa. Tyto nedostatky zase vykrátí perfektní výkon hlavního představitele Yul Brynnera – ten neměl chybu a kvůli němu bych se na film podíval klidně ještě jednou. Tony Curtis také nehrál špatně, ale ten jeho americký obličejík, s americkým účesem vyvolával úsměv na tváři( při představě, že se jedná o kozáka). Hudba mě mile překvapila svojí rozverností. A roztomilý příběh o lásce, která vede ke zradě byl také v pohodě. Gogolovu knihu jsem nečetl (škoda), tak nemohu porovnat, ale předpokládám, že film byl hodně oklestěn a upraven (židovská otázka) a trestající katolický mnich (sadista) – to si mohli odpustit . Takže celkově za 3.5 hvězdiček a zaokrouhlím nahoru kvůli předehře před filmem, které miluji - hlavně když je třeba vidět jen název filmu a 5 minut jede orchestrální hudba – to se dnes již nevidí. ()
Mě to hrozně nadchlo, knihu jsem četl kdysi dávno jako povinnou četbu a nic jsem si nepamatoval. Yul je na toho Tarase jako stvořenej ()
Emocionálně velmi ploché, chudák předloha. Nejvíc mě vyděsilo to obléhání města, pěkně v dálce od hradeb cirkusáci metají kozelce .. jo vlastně ne cirkusáci, ale kozáci, božebože. Curtis naprosto nevěrohodný ve své roli, plešounek Brynner na tom nebyl o moc lépe. ()
Tak jsem bohatší zase o jednu část historie, o které jsem neměl ponětí. Dobře tak národu, který si podrobuje zemi jinou. Dobře to kozáci Polákům dali. Oni jim pomáhali v boji proti Osmanům a za to se jim dostalo klasického poučení - za dobrotu na žebrotu. A tak se po právu jednou vzbouřili. U jedné z pohádek jsem dnes psal, že když ženská touží po chlapovi, tak je schopná všeho. Jenže zatímco žena důmyslně myslí, jak by ho získala, když se zamiluje muž, tak naopak myslet přestává. A to se taky jednomu ze synů hlavního hrdiny stává. Osouloží nepřítele a je za to po zásluze potrestán. Ó kolik věcí by bylo jednodušších, kdybychom my lidé nebyli schopni lásky. Trochu mě překvapilo, že autorem je právě Nikolaj Vasiljevič Gogol. Jinak se ale tvůrcům podařily vytvořit skvělé kulisy, doplněné skvěle natočeným bitvami a i dalšími exteriéry. Tvůrci navíc představili i další život kozáků. Vidíme čím se bavili a jaké měli tradice. ()