Hilary a Jackie

Narozdíl od tohohle filmu mám s hudbou hodně společného, v tomto případě bohužel pro film. Ale to není hlavní důvod mé nelibosti. Proč se film točí kolem známé čelistky, když téma nemoci mohlo fungovat u kohokoli? Proč je o vztahu dvou sester, když má být o slavné čelistce? Proč je o slavné čelistce, když má být o vztahu dvou sester? A o čem nakonec vlastně chce být? Nitky, které se nikdy nespojily, pár nakousnutých příběhů, které jako celek absolutně nefungují. A ani skvělá Emily Watson ani srdceryvný závěr to nespraví. Obrovské zklamání. (24.03.2005)

Tenhle film jsem viděla tak před 2-3 lety a opravdu na mě velice zapůsobil - do teď mě mrazí v zádech když si vzpomenu na některé scény, hlavně z druhé poloviny filmu.... V průběhu děje jsem postupně začala nenávidět Jackie, ale když jsem film dokoukala do konce, mísily se ve mě všemožné pocity od zuřivosti až po dojetí... cca úžasný film (30.03.2008)

Silný príbeh, no i napriek tomu mám z toho zmiešané pocity. Nebavilo ma to tak, ako som podľa ohlasov čakal. Je tu až príliš veľa hluchých miest a nezáživných scén. Okrem samotného hrania a hudby oboch sestier ma to vlastne začalo baviť až pri konci, kedy konečne prišlo aj na drámu a emócie. Výraznejšie ma zaujala iba koncepcia skladby príbehu. Na druhú stranu ale sú tu fantastické herecké výkony, hlavne v podaní E. Watson a priam nadpozemská hudba. Slabší nadpriemer. 70/100 (25.01.2018)

Sestry zůstávají sestrami v časech dobrých i zlých, dokud je smrt nerozdělí. Hilary a Jackie se vždy o vše dělily, dokud nepřišel den, kdy se jejich cesty rozdělily... Když se po letech zase našly, nic už nebylo jako dřív. *** Koncert pro dvě vynikající herečky pod taktovkou citlivé režie Ananda Tuckera za doprovodu tklivé hudby, chytře vyprávěný ze úhlů pohledu každé sestry opět přesvědčí, že pravda je relativní pojem... (16.02.2008)

Úvodních čtyřicet minut je znamenitých. Ve chvíli, kdy však Jackie osloví svou sestru s těžko představitelným přáním u ní na venkově, jsem začal na snímek pohlížet úplně jinak. Vrtá mi hlavou, jestli to byl záměr (trochu asi určitě), ale Emily Watson jsem od té chvíle upřímně nenáviděl (nehledě na to, že žádná racionálně uvažující osoba jako Hilary by na Jackiin návrh nikdy nepřistoupila: aneb jak můžete nenávidět někoho, koho musíte milovat?). "Jacks" a její značně pohnutý životní osud mi byl po zbytek stopáže jaksi lhostejný, snímku se již poté nepovedlo probudit ve mě jakékoliv emoce. Cello chraň - herecky je to na výši, ale já celou dobu čekal na ten poslední záběr, ve kterém se z blonďaté sestřičky stane vypočítavá mrcha, která vše jen předstírala... A konec samotný? Nezastírám, že jsem to tak docela nepochopil, podobné filmy potřebují živou debatu :-). Z mého pohledu to bylo pravé oldschoolové zakončení hodné mistrovských děl sci-fi. Jinak ale bezvadné: začátek parádně navnadil, něco tak roztomile nevinného beze stop patosu jsem nečekal. Hudba pochopitelně okouzlující... Kdyby bylo po mém, nechal bych pouze příběh Hilary, ten rozvedl, a napařil pět hvězd. 70% Special thanx to Majda. (02.10.2010)