Rodinná záležitost (E04)

Jirku Prchlíka pustili za krádež náklaďáku, uplynulo něco přes měsíc a vyřádil se na svých dvou malých dětech a tchýni. Další verze sociopatického zla. V každé epizodě (většinou v prologu) řešíme další varovné případy sexuálního násilí. Řádil i primitivní a amorální Láďa – ve vlaku z Prahy do Děčína. Voněla mu, zase skončila se šálou kolem krku. A major se obává, že náročných rekonstrukcí ho čeká ještě víc, což má vliv i na jeho rodinný život. Když se každopádně vrátím na začátek, tak i tím tvůrci zdůrazňují, že nějaký Láďa je jen stéblem v trávě. A že jemu podobných je mnohem víc. Každopádně tři díly fajn, ale tentokrát už mi loudavé tempo začalo krapet vadit. Stejně jako opakování určitých motivů. Herecky moc dobré, místy mě nejvíc baví až ten třetí v řadě – Václav Neužil. (16.05.2024)

Tentokrát dost boduje i vedlejší případ, který je značně odporný a nejhorší na tom je, že se opravdu stal a že takovýto magoři zakládají rodiny a nikomu se nepodařilo podchytit, co je to za blázna. Jinak co se Hojerovi linky týče, tak na to jdeme v tomto díle trochu jinak. Tvůrci chtějí ukázat trochu té lidské stránky vyšetřovatelů, ale je to přesně tak akorát, aby to diváka nenudilo a zároveň je to chytře udělané tak, že to hlavní děj nikterak nebrzdí. Cenim propojení s dobovou fotografií vyšetřovatelů při rekonstrukci, zajímavý prvek, klidně by takovýchto skutečných retrospektiv mohlo být více. (21.02.2024)

Lehoulince rozkolísaná epizoda, kde se dost střídaly velmi kontrastní nálady. Minivsuvečka byla prozatím bezesporu nejmrazivější. Dozvídáme se více z života hlavních hrdinů. Trošku mi začíná vadit velmi plíživé tempo, které se místy přetváří v určitý stereotyp. Tento stereotyp však zachraňuje nadlidský herecký výkon Petra Uhlíka. Vím, že se stále opakuji, ale sem ocenění musí patřit. [76 %] (19.03.2024)

Vcelku dlouho se řeší Markovičova rodina, což mě vůbec nezajímá. Všem postupně dochází, že Láďa možná není takovej debílek, a že je s ním vlastně celkem sranda. Asi při společných výletech zapomínají na jeho poněkud temnou minulost… Vtipem se v tomto díle nešetřilo. Moc se mi líbí práce s kamerou/filtry, kdy se snaží tvůrci navázat tu pravou atmošku tehdejších let. Víc a víc se mi zamlouvají taky promluvy ve věznici s dalším bláznem. Přesně takto si myslím, že by měla policie vytěžovat ostatní úchyláky (do teď si myslím, že je škoda, že zavraždili T. Bundyho, protože mohl velmi pomoct s psychologií a dalšími případy). Tempo ale začíná polevovat a trošku mě mrzí, že nějak nemám přesný přehled o počtu zavražděných, respektive o počtu přiznání. (20.03.2024)

Série dospěla do bodu, kdy opadá jeho atmosférická intenzita. Hojerovi se nedostává prostoru předvést se v plném světle zvrhlosti, takže do popředí se dostává vyšetřovatelovo rodinné zázemí, oběd s kolegou v rodinném kruhu a nahota v posteli po sexuálním aktu. Druhý kriminalista předestře své trable s rakovinou své manželky. Dojde na poslední rekonstrukci z oficiálních policejních záznamů. Tou je vražda mladé ženy a nepodařené znásilnění ve vlakovém kupé z doby, kdy Hojer sloužil na vojně. Pojídání hromady salámu obviněným u výslechu pak zřejmě poukazuje na to, že existují lepší jídla než jsou lidské orgány. Hojer se pak posléze chce písemnou formou doznat k dalším činům, nadřízené vedení je ale razantně proti, aby nedošlo k zpochybnění celého vyšetřování tím, že si obviněný začne vymýšlet, A okamžitě chce případ uzavřít. Jsou ještě před námi dvě epizody, oficiální oběti jsou známy, takže hrozí dojezd, co bude představovat vraha v poněkud lítostivém duchu. Ostatně Markovič něco takového už dávno praktikuje, docela to i přehání se svojí benevolencí a nechybí mnoho, aby brutální maniak zasedl u jeho rodinného stolu ke společné večeři. Chtělo by to návrat mrazivé atmosféry z předešlých tří epizod, tentokrát to v tomto ohledu bylo výrazně slabší. Stále ale platí, že tato série trůní nad veškerou produkcí kriminálních seriálů z dílny Novy. A je stále zahrána s bravurou a zrežírována promyšlenou formou. 7|10 (17.02.2024)