Propast

Poslední dílek Cameronovy filmografie (pominu-li Piraně a dokumenty pro IMAX), který mi doposud chyběl. A jsem uchvácen. Cameron nikam nespěchá, odvíjí příběh pomalu, přesto je jeho Propast fascinující. Opět potvrzuje, že práci s efekty zvládá na výbornou (nikdy nevyčnívají a nepřetloukají okolní dění), nijak přitom ale neupozaďuje skvostné herecké výkony. A klasická klišé dokáže podat tak, že emoce stříkají na všechny strany... Další majstrštyk "Velkého Jima". A opět celý do modra :)) (hodnocena režisérská verze se stopáží 171 min) (20.01.2010)

Evergreen mého zasněného dětství. Velký manivest míru a lásky reflektující konec studené války. Pohled do zrcadla temné propasti, která naši pozornost opětuje. Přelomové efekty (celý snímek je vlastně symbolickým setkáním moderních technologií, tedy morfingu a tradičních postupů výroby filmových efektů na prahu digitální revoluce), dokonalá práce s napětím, výtečná atmosféra, skvěle napsané postavy, maximální řemeslná preciznost. Propast ztělesňuje to nejlepší na vysokorozpočtové hollywoodské produkci, je esencí sofistikovaného blockbusteru, který je stejně opojný pro davy i kritickou obec. P.S. SE verzi doporučuji všemi deseti. (07.04.2007)

V roce 1990 mě tenhle film v kině naprosto fascinoval ( jak by řekl pan Spock). Mám slabost pro podmořské filmy, dokumenty od Jacquesa-Yvesa Cousteaua jsem hltal odmalička. Tajemný svět hlubin, neprobádaný, čarokrásný. A Cameron dokázal svůj napínavý příběh zasadit právě sem. Akční honička podmořských člunů byla na filmovém plátně velkolepá. A což teprve, když režisér použil poprvé ( ještě před Terminátorem 2) počítačové 3D efekty! Vodní had jakoby přišel opravdu z jiného světa.... Občas se film dostává až do jakési polodokumentární polohy, například když sledujeme, jak lze dýchat ve vodě pomocí speciální tekutiny. Musím říci, že já se rozhodně nenudil ( asi za to může trénink na klubových filmech náročného diváka, a nebo okouzlení podmořským světem, nevím) a nakonec mi ani moralizující a výchovný závěr až tak nevadil. Rozhodně nemohl přebýt to, co se vše před ním odehrálo. Ostatně podobné konce mají i Spielbergovy sci-fi počiny. Kdysi byla doba tzv. happy endů, pak se jako protiklad začaly prosazovat tragické konce filmů. Jeden ze spisovatelů prohlásil: proč by měly mít knihy šťastné konce? Vždyť život končí taky blbě - smrtí....a filmy se začaly opičit. Kdysi mi to bylo sympatické, neboť slaďáků bylo přespříliš...A dnes? Je to nějak vyvážené, což se mi líbí. Někdy pořádně nevíte, jak příběh skončí, a to je přece fajn, ne? Propast holt nejsou ani Vetřelci, ani Terminátor, ale mám je rád všechny stejně. (17.08.2010)

Konečně jsem viděl prodlouženou verzi Propasti. A byla skvělá! Ano, je pravda, že poněkud těžkopádně moralizující závěr už dnes zkrátka nemůže působit tak jako v roce 1989, ale i přesto jsem ochotný přimhouřit oko a pátou hvězdu dát. Vždyť ten film skoro tři hodiny šlape jako hodinky, nenudí a pořád má co nabídnout. Úžasně klaustrofobické prozkoumávání havarované ponorky, doslova a do písmene revoluční trikové scény, dokonalé podvodní záběry, jednu vynikající honičku miniponorek, která se ani v roce 2011 nemá za co stydět, sympatické postavy, které vám po vzoru mariňáků z Vetřelců velice rychle přirostou k srdci, výborné herce s Edem Harrisem a Michaelem Biehnem v čele, burácející i magickou hudbu Alana Silvestriho... A především tradiční Cameronův perfekcionismus viditelný v každé vteřině. Jak říkám - závěr může zamrzet, naštvat i rozesmát... Ale má-li film tolik kladů, čtyři hvězdy by byly zkrátka málo. CALL GUINESS. (12.09.2011)

Poslední půlhodinové rozuzlení je naprosto dechberoucí, o tom žádná. Cameron vždycky miloval vodu a hloubky. Ovšem dokodrcat se tam, zvláštně v prodloužené téměř tříhodinové verzi, pro mne bylo velice zdlouhavé a místy bolestné. Výš jít tedy nemohu.. PS : Ed Harris asi vždycky vypadal o 20 let starší. (23.06.2019)