Český Slavík 2022

Svěží večer měl svižný průběh. 1)  Zaujali mě vtipní konferenciéři 51letý Ondřej Sokol a 49letý Aleš Háma. Jsme tady tři za cenu jednoho Leoše Mareše._____  2)  Slušelo to 45letému Richardu Krajčovi a 37letému Vojtěchu Dykovi._____ 3)  Pořád to dobře zpívá už 80letému (!) Petru Jandovi._____ 4)  Ostatní přítomní byli do počtu nebo někteří očividně nadpočetní._____ 5)  Dykův Šumavský otčenáš pěkně uzavřel přenos.             .         .           .                    .                     .                             .                               .                                                                 .                                                                                              .                                                                   . (21.01.2023)

To jsem se zas jednou chtěl dozvědět, co nového v té naší české popík-kultůře a všechno je v pořádku, od roku 2008 se totiž nezměnilo vůbec nic (včetně, tyvole, neustálého vyvolávání ducha Karla Gotta). Co mě jediné překvapilo a zároveň připravilo o poslední iluze, to byl vrchol celé taškařice - šumavský wannabe McFerrin aka Bárta z Wishe. Pokud tenhle Dykův pseudointelektuální kýč považuje tolik lidí za jakože "vysoké umění", tak to svědčí o velmi rozšířeném dědičném zatížení kretenismem. (14.11.2022)

Jak by řekl dnes již téměř zapomenutý youtuber Misha: „Už jsem tady zas“. Jsem tady já, je tady Aleš, je tady Monika, je tady Marek, je tady Štefan, který nemá s kým trávit vánoce, je tady zase o něco korpulentnější Ewa, je tady nesmrtelná teta Jiřina, je tady Mc'n'Roll Přemek, je tady Karel a jeho manželky a milenky, jsou tady všechny ty rádoby zpěvačky, od kterých neznáte ani jednu písničku, ale víte, jakou používají pleťovou masku. Každý rok se ptám, kdo má zapotřebí tento hudební pořad stále probouzet z umělého spánku. O relevantnosti této ankety nejlépe vypovídá „fresh“ kategorie „hip hop a rap“, kde Chaozz poráží Yzomandiase, Johny Machette Hugo Toxxxe, ale hlavně samotní nominovaní nemají čas (nebo spíš chuť) usednout ke stolečku vedle Honzy „Like Haf“ Bendíka, protože na rozdíl od většiny v sále je o ně zájem a mají nasmlouvané koncerty. Stejní vystupující, stejné (na jistý druh jedinců mířící) moderování, stejná Lucka Vondráčková. Motáme se pořád v tom samém kruhu a tak alespoň díky za Jirku Korna a především pana Suchého. Jinak jako každý rok musím zopakovat: „Slavíků nám již dlouhé roky netřeba!!!!!!!!!!“. (14.11.2022)

Rok co rok posílám do ankety korespondenční lístky s hlasy pro mé pěvecké oblíbence. Rok co rok čekám, až se na pěkných příčkách umístí můj největší oblíbenec Jan Cézar. Po mnoha letech a tunách korespondenčních lístků jsem poznal, že se neumístil ani v první stovce. Propadl jsem trudomyslnosti. Ovšem přemluvil jsem se a s velkou radostí i s dávkou hořkosti a pachuti nenaplněné nostalgie jsem sledoval letošní klání zpěváků, zpěvaček a hudebních skupin, které sice nikterak neoblibuji, nemá však smysl pachtit se za podporou mrtvých uměleckých kariér. Náhle jsem při sledování přímého přenosu zpozorněl, protože se vedle dvou moderátorských šašků vyjímala lepá žena ve věku padesáti let, ovšem oděna a učesána v rajcovním porno stylingu. A hle, při bližším ohledání se jednalo o úspěšně exhumovanou Terezu Pergnerovou, následně uklizenou do bekstejdže. Neúprosný závan devadesátých let se naštěstí nevyřítil, pěvecká vystoupení bez ladu a skladu měla dost pofidérní úroveň a ohraná a absolutně nevtipná a ničím zajímavá moderátorská dvojice Sokol & Háma si říkala o zatracení. Slavík i letos kokrhal do okázalé prázdnoty a vyloudil tristní estrádu, co trvala podstatně déle než bylo záhodno. A s Janem Cézarem jsem nadobro skončil. Příště podporuji Pepu Melena. 4/10 (14.11.2022)

Tak už je to tu zase. Sice pod novým názvem a v rádoby „novém kabátku“, ale jinak stejná škvára, jako předešlé ročníky. To vážně ještě nikdo těm tvůrcům neřekl – nebo jsou tak blbí, že musí pořád obsazovat do role moderátorů dva největší trapáky Sokola s Hámou – ti dva jsou tak trapní až už je to pod hranicí snesitelnosti. Zachraňovala to alespoň trošku již zestárlá Tereza Pergnerová a to nejen svým „Čágo belo“… Jinak zas ta samá písnička (Bílá – Kabát) proboha za co to pořád dostávají – nemá to snad být za úspěchy za minulý nebo daný rok? Ztracený – ok beru, mladí ho žerou, Řezník mi sakra chyběl – ten to jako jediný dokázal minule pořádně rozjet a natvrdo říct, jak je to s naší pop scénou. Farna viditelně neumí zpívat na playback – těžce to nezvládala – no a Mirai se snažili zpívat bez něj ale hnusně falešně až mi bylo na blití (přitom v rádiu jim to jde, když to mají ošéfované ve studiu), jeden magor nám tu zakvákal – no to zas byla skvadra. Jediné pozitiva vidím ve vzpomínce na Hanku Zagorovou a uvedení do síně slávy J. Suchého, který toho v životě dokázal opravdu hodně! (13.11.2022)