Železní bratři

Mám ráda filmy podle skutečnosti, tak jsem se rozhodla vydat i na tento. Mohl být klidně o něco kratší, ta první půlka se docela táhla, ale jinak se mi film líbil, i když nejsem fanynka wrestlingu. Upřímně jsem také byla zvědavá na Zaca Efrona, kterého jsem dlouho nikde ve filmu neviděla. Druhá polovina byl tedy masakr a vůbec jsem nestíhala pobírat všechny smutné události co následovaly. Tím, že se to opravdu stalo jsem byla emočně velmi smutná a jsem ráda, že si režisér vybral toto téma a rozšíil tento smutný příběh mezi lidi. Film se mi líbil, prostředí, výběr herců atd, takže doporučuji. (28.02.2024)

// Sean Durkin mě začíná těžce bavit. Už ve druhém filmu se věnuje tématům mužské ješitnosti, neukojenému egu a hříchům otců, tentokrát to ale vzal přes skutečný příběh slavné wrestlerské rodiny, kde k tomu všemu vládla toxická maskulinita a tudiž tohle všechno mělo neuvěřitelnou dohru (vyhýbám se záměrně spoilerům, sám jsem do toho šel naslepo) a mě to v tomhle případě smetlo ještě víc než výrazně chladnější Klícka. Hudební vypalovačky a fantastické herecké výkony všech zúčastněných samozřejmě pomáhaly, nicméně MVP je tady Durkinův scénář a jak zachycuje ten slow burn rozklad jedné spokojené zásadové křesťanské rodiny. Velká škoda, že tohle drama zaspalo Oscary. 9/10 (29.02.2024)

(8,5/10). The Iron Claw se postaral o takové moje poprvé - byl jsem totiž v kině úplně sám. Tedy byl jsem tam ještě se svojí partnerkou. Ale i tak to byl velice jedinečný a zvláštní pocit. Na jednu stranu máte kino celé pro sebe. Na straně druhé je smutné, že lidi na takovéto filmy nechodí a zajdou si raději na nějakou pitomou českou komedii. Možná to bude tím, že jsem příležitost vidět The Iron Claw chytil za pačesy doslova na poslední chvíli. Protože tohle byl definitivně poslední termín, kdy to u nás v Cinestaru dávali. Ale i tak to pro mě bylo šokující zjištění, když zhasly světla a kino zelo prázdnotou. Teď už však k samotnému filmu, který mě uchvátil svým autorským stylem a semlel svým dramatickým vyzněním. Studio A24 je mým druhým domovem a vždy s radostí prozkoumám jeho další projekt. Proto jsem s nadšením vyhlížel i snímek The Iron Claw, který není klasickým sportovním filmem podle šablony. Tohle je především příběh bratrského pouta, které je zahaleno temným hávem. Sledujeme příběh bratrské skvadry, pro které je wrestlingové zápolení vším. V jejím čele stojí Zac Efron, který se pro tuto roli díky fyzické transformaci proměnil doslova v bestii. Tato bestie je poháněna řádem, který mu byl už v mládí zakořeněn hluboko do srdce. Jeho mysl se nastavila na to, že neexistuje nic jiného než wrestling. Nedej bože, aby někdo konstatoval, že to je pouze divadýlko nebo show. Naštěstí pak na scénu přichází překrásná Lily James, která do jeho života přinese alespoň nějaké světlo a rozum. Jsem nesmírně vděčný za to, že se po vzoru Roberta Pattinsona začíná pomalu vymaňovat ze své škatulky hezounka také Zac Efron. Protože tento film ležel především na jeho muskulárních bedrech. Dále tady máme i ostatní méně či více slavné bratry, kdy každý z nich ve filmu prodává kus svého hereckého umu. Nastává mezi nimi perfektní synergie a rodinná pospolitost, která chytí za srdce i nesportovního fanouška. The Iron Claw je opravdu, ale opravdu hutným dramatem, které tne do živého. Nebojí se diváka utopit v bolesti spolu s beznadějí a sází mu jednu emoční ránu za druhou. Emočně náročný zážitek pozvedá také srdceryvná hudba, která výsledný zážitek ještě umocňuje. Divák se nemá šanci dostat z této bolestné spirály, která se vznáší nad hlavami této wrestlingové rodiny. Režisér Sean Durkin dokázal pomocí příběhu o na první pohled neznámých bratrech Von Erich, přetavit tento film ve velice osobní a niterní zážitek, který bude v mém srdci rezonovat ještě pěknou dávku dní, i poté co zazní zvonek ohlašující konec zápasu. "Tonight, I walk with my brothers." (14.03.2024)

Až neuvěřitelný životopisný snímek jedné wrestlerské rodiny, který bez spoilerů nejde nějakým způsobem odvyprávět. Osudy despotického otce a přísně vychovávaných synů v honbě za smyšlenými wrestlingovými tituly v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let. Rodina stíhána tragédií za tragédií. Bohužel jejich příběh je tím nejzajímavějším na celém filmu. Jinak se jedná o poměrně nudné s pomalu plynoucí drama. S tím mohl Sean Durkin a spol svést rozhodně více. (15.04.2024)

"We'll be your brothers, Dad." Rodina plná talentu je vedená despotickým otcom smerom k úspechu. Aká je ale cena za úspech? Film by sa dal rozdeliť na dve polovice. V tej prvej sa zoznamujeme s rodinou, zázemím, ale aj športovým prostredím. Tieto základy sú síce potrebné, ale občas som mal pocit, že ide všetko až príliš po masle. V druhej polovici sa to ale zlomilo a úspech si začal vyberať svoju daň. Emocionálne je to silný film a boli pasáže, keď som si hovoril, že už fakt stačilo. A to oproti realite má film o jedného syna menej.  Silná rodinná dráma, ktoré je pre fanúšikov Wrestlingu povinnosť.  Kino Lumiere 80% (14.03.2024)