Režie:
Jaroslav DudekScénář:
Jiří HubačKamera:
Alois NožičkaHrají:
Jiří Bartoška, Josef Dvořák, Libuše Šafránková, Josef Somr, Rudolf Hrušínský ml., Dagmar Havlová, Jiří Plachý ml., Alena Kreuzmannová, Valérie Zawadská (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Tragikomický příběh z tragikomické doby - tak by se dala charakterizovat hra Jiřího Hubače, která měla premiéru v květnu 1991. Drama dvou kamarádů, kteří za války jako čeští letci bojovali v Anglii a po návratu domů museli prožít tak dobře známé martyrium, je příběhem o síle přátelství, odvaze překročit sám sebe v utkání s násilím i o právu na zachování lidské paměti. Televizní film režiséra Jaroslava Dudka, který do hlavních rolí obsadil Jiřího Bartošku a Josefa Dvořáka, byl poctěn prestižní mezinárodní cenou Prix Europe v Reykjaviku. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (121)
Televizní film, nebo spíš (jak se říkalo v dobách Československé televize) televizní inscenace "Hřbitov pro cizince" rozhodně nevyniká výpravou, kamerou, akcí nebo náročnými exteriéry. Je to levná statická konverzačka, ovšem s výbornými hereckými výkony a velmi slušným scénářem. Vedle "očekávatelných" výkonů Bartošky či Šafránkové pozitivně překvapí především nečekaně dobrý Dvořák. Sympatické je (v rámci možností) mnohovrstevnaté postižení obyvatel městečka, kde nejsou pouze zlí a hodní, ale taky celá řada lidí jednoduše zbabělých nebo takových, co se v nově nastolených podmínkách snažili prostě jen "nějak přežít" (zaměstnanec pracovního úřadu, předseda MNV, policista, do jisté míry i Dvořákův holič). Pokud jde o Gudalinem kritizované "figurkaření"... Ano a ne. Na jednu je to samozřejmě vskutku karikatura, ostatně co jiného by člověk čekal roku 1991. Slušná reflexe potřebuje čas a tohle bylo jednoduše moc brzy na to, aby se z toho zrodilo cokoli jiného než karikatura. Na straně druhé se dá říct, že podobní, inteligencí rozhodně nevynikající, "straničtí kádři" se ty své marxistické žvásty často opravdu učili deklamovat jak herci na divadle... Celkový dojem: 90% ()
Filmové zhodnocení stavu společnosti minulého režimu v kontrastu s pomalu vymírající chrabrostí války. Bartoška v roli šité na míru vtáhne během hodiny diváka do pozice odsuzující nepochopitelnost tehdejší doby, což byl evidentně záměr režie. Děj se pomalu ale jistě blíží k nostalgicky smutnému z poloviny otevřenému konci. ()
Osudy československých letců, kteří za druhé světové války bojovali v Anglii, jsou všeobecně dost známy. Režim se k nim po "Vítězném" Únoru zachoval přinejmenším macešsky. Zde vystupují dva kamarádi, kteří se setkávají v nové době v městečku, kde se narodili. Jeden pracuje jako holič, druhý shání práci marně. K ničemu jsou mu znalosti, zkušenosti i kapitánská hodnost. Naopak po něm jdou jeho staří kamarádi i všude přítomná domovní důvěrnice. A za chvíli samozřejmě i StB. ()
Nádherné a kruté poselství všem komoušům a a jejich pohotovým přisluhovačům. Havlova slova o právním státě, který se neuskutečnil, díky jistému ambicióznímu ekonomovi zde nabývají reálný obraz včetně děje. Žádný národ nemá hrdinů tolik, aby je poslal do zemědělství, dolů a nedej bůh do gulagů. Žádný národ by neměl mít takové svědomí z hoven a sraček, že kálí na památku svých padlých za svobodu. My jsme to pochopitelně dokázali. My dokážeme absolutně vše! ()
Až do zhlédnutí tohoto filmu jsem Josefa Dvořáka považovala za šaškujícího vodníka, zde prokázal, že je velmi dobrý herec. Hřbitov pro cizince se mi líbí především proto, že si vybral téma, které mohlo sklouznout v sladkobolné špinění doby minulé. To ale nečiní, nesnaží se prvoplánově něco, či někoho hanět, naopak vyzdvihuje. Vyzdvihuje a vzdává hold letcům RAF. Tento film by si měli povinně pustit autoři té věci s názvem Tmavomodrý svět. ()
Galerie (23)
Zajímavosti (8)
- Písnička, která ve filmu zní, je skotská lidová píseň s názvem "Loch Lemond", pojmenovaná po stejnojmeném jezeře, které je vůbec největší ve Skotsku. (Billie777)
- Oldřich Vlach, který zde hraje souseda železničáře Krupičku, má v závěrečných titulcích uvedeno křestní jméno Ondřej. (Ganglion)
- V notesu kapitána Vorla (Jiří Bartoška) je 563 padlých československých pilotů v Británii. V RAF sloužilo cca 2 500 Čechoslováků, kteří prchli před nacisty z domoviny a nakonec vytvořili jednu bombardovací a tři stíhací perutě. Ne všechny příběhy měly šťastný konec, oficiálně se uvádí, že celkem zemřelo v britských službách asi 500 Čechoslováků. (sator)
Reklama