Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Tragikomický příběh z tragikomické doby - tak by se dala charakterizovat hra Jiřího Hubače, která měla premiéru v květnu 1991. Drama dvou kamarádů, kteří za války jako čeští letci bojovali v Anglii a po návratu domů museli prožít tak dobře známé martyrium, je příběhem o síle přátelství, odvaze překročit sám sebe v utkání s násilím i o právu na zachování lidské paměti. Televizní film režiséra Jaroslava Dudka, který do hlavních rolí obsadil Jiřího Bartošku a Josefa Dvořáka, byl poctěn prestižní mezinárodní cenou Prix Europe v Reykjaviku. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (121)

Phobia 

všechny recenze uživatele

Jura Bartoška s Pepíkem Dvořákem si spletli světové strany a lítali nad špatnou částí Evropy. Po válce takový omyl dostanou od soudruhů pochopitelně sežrat - Pepíček má alespoň dělnický původ, tak nad ním lze přimhouřit oko a nechat ho šaškovat v holičské oficíně. Ale co s takovým kapitalistickým, imperialistickým, buržoazním ksindlem, movitým (kdysi) a vzdělaným člověkem, inteleguánem (!) jako je Jura? S takovým by se přece ani správný socialistický pes nebavil, ani kdyby měl Jura kolem krku uvázanou kotletu! Bezdůvodné křivdy vůči třídnímu nepříteli se vrší jedna za druhou a happyend by v tomto případě očekával jen momentálně zaostalý naivka. Téma filmu je silné, ale zpracování v mých očích pokulhává za očekáváním - taková umělá inscenace bez špetky někdejší poetiky a živočišnosti československých filmů. Osud hlavních hrdinů mě nedokázal patřičně dojmout (když to srovnám třeba s O. Vetchým v "Tmavomodrém světě") a vedlejší postavy jsou pouhými šablonami až karikaturami. A co je nejvíce zarážející, už tak krátká stopáž je z poloviny vyplněna budovatelskými písněmi, anglickými písněmi, církevními písněmi, zkrátka je divák nucen imrvére sledovat ksichty pějících pyjonýrů, soudružek, soudruhů milicionářů, soudruhů dementů a sólo v kostele si střihne i Pepíček Dvořákovic, který se ovšem krutě netrefoval do playbacku. Poselství filmu si zaslouží 5 frček, za to nemastné-neslané provedení bohužel musím 2* strhnout. 64% ()

Šakal 

všechny recenze uživatele

Co dodat?! Bezezbytku se ztotožnuji s prvními třemi řádky komentáře uživ. Radek99. Zde není moc co dodávat. Jedno z nejpalčivějších témat v našich dějinách a kostivec ukrytý po dlouhou dobu ve skříni. Snad pouze toto: TOTO a podobné snímky a nikoliv estrády, superstar a jiné ....čoviny by mělo běžet na našich Tv v prime timu. P.s. a ano, naprostý souhlas s uživ. Radek 99, tohhle by si bez jakýchkoliv diskuzí zasloužilo (ba přímo volá) po celovečerním filmu. P.p.s co se týče tohoto tématu, nadále pro mě osobně zůstavájí nedostižným number one Polákovi Nebeští jezdci a přestože tento Tv počin Jaroslava Dudeka nelze s nimi porovnávat a nebylo by to ani zcela fér ( každý se k tématu postavil jinak) rozhodně dělá čest našim pilotům a ukazuje sílu a zrůdnost našeho systému v tehdejší době. Nic proti pánům Svěrákům, ale jejich Tmavomodrý svět se rozhodně s těmito snímky rovnat nemůže. Na to byl příliš učesaný, podbízivý a z každého třetího záběru na člověka křičel kalkul zvaný oscar......a tak nějak se pozapomnělo na skutečnou podstatu věci. ()

Reklama

sator 

všechny recenze uživatele

V každém dobrém komikovi dřímá talent hrát excelentně dramatické úlohy. Dvořák to potvrdil.Zajímavé je, že roli Dvořák ,ze strachu že by na ni neměl, nejdříve odmítl. Inscenace obdržela cenu "Europe"  jako nejlepší inscenace roku 1991. V notesu kapitána Vorla (Jiří Bartoška) je 563 padlých Československých pilotů v Británii. V RAF  sloužilo cca 2500 Čechoslováků, kteří prchli před nacisty z domoviny a nakonec vytvořili jednu bombardovací a tři stíhací perutě.Ne všechny příběhy měly šťastný konec celkem zemřelo v britských službách asi 500 Čechoslováků uvádí se oficiálně. ()

Šandík 

všechny recenze uživatele

Televizní film, nebo spíš (jak se říkalo v dobách Československé televize) televizní inscenace "Hřbitov pro cizince" rozhodně nevyniká výpravou, kamerou, akcí nebo náročnými exteriéry. Je to levná statická konverzačka, ovšem s výbornými hereckými výkony a velmi slušným scénářem. Vedle "očekávatelných" výkonů Bartošky či Šafránkové pozitivně překvapí především nečekaně dobrý Dvořák. Sympatické je (v rámci možností) mnohovrstevnaté postižení obyvatel městečka, kde nejsou pouze zlí a hodní, ale taky celá řada lidí jednoduše zbabělých nebo takových, co se v nově nastolených podmínkách snažili prostě jen "nějak přežít" (zaměstnanec pracovního úřadu, předseda MNV, policista, do jisté míry i Dvořákův holič). Pokud jde o Gudalinem kritizované "figurkaření"... Ano a ne. Na jednu je to samozřejmě vskutku karikatura, ostatně co jiného by člověk čekal roku 1991. Slušná reflexe potřebuje čas a tohle bylo jednoduše moc brzy na to, aby se z toho zrodilo cokoli jiného než karikatura. Na straně druhé se dá říct, že podobní, inteligencí rozhodně nevynikající, "straničtí kádři" se ty své marxistické žvásty často opravdu učili deklamovat jak herci na divadle... Celkový dojem: 90% ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

ZNIČILI JSTE VŠECHNO, ZA CO JSME BOJOVALI. Jiří Hubač napsal po roce ´89 dva silné scénáře ze stejné doby (ještě Zámek v Čechách) a dalo by se říct, že to docela potřeboval. Tohle je silnými hereckými výkony podpořený příběh o tom, že zapomínat se prostě nemá. Není to fráze, je to prostě holý fakt. PRAVÁ VEJŠ! ()

Galerie (23)

Zajímavosti (8)

  • Natáčelo se především v Berouně, ale také v Praze na Pražském hradě, zámku Veleslavín, v Dejvicích či u kostela sv. Norberta ve Střešovicích. (rakovnik)
  • Symbolem zvrácenosti komunistické moci se stal letec František Fajtl. Zažil obsazení Polska, bojoval ve Francii, v bitvě o Británii. Účastnil se bojů RAF nad západní Evropou, velel československé 313. stíhací peruti. Počátkem roku 1944 stál u vytvoření čs. perutě "anglických" letců v SSSR, kde bojoval až do konce války. Po převratu skončil na Mírově. Nakonec jej soudruzi "částečně rehabilitovali". (calculus)
  • Oldřich Vlach, který zde hraje souseda železničáře Krupičku, má v závěrečných titulcích uvedeno křestní jméno Ondřej. (Ganglion)

Reklama

Reklama