Královna Alžběta

,,...VYDALA SOM SA ZA ANGLICKO." __ Veľmi slušne odvedený počin, ktorý bol konkurenciou k Zamilovanému Shakespearovi, kde si taktiež zahrali Joseph Fiennes a Geoffrey Rush. Na margo týchto dvoch filmov a Fiennesa neskôr Rush poznamenal: ,,On dostal sex s Gwyneth Paltrow a Cate Blanchett, kým všetko, čo som dostal ja, bola nominácia na Oscara (Zamilovaný Shakespeare)."... Mne osobne sa však Rushov výkon viacej páčil v Alžbete, kde pôsobil veľmi tajomne, zároveň však až démonicky vznešene. Rovnako tak sa mi ,,Alžbeta" páčila viacej ako komickejšie založený ,,Shakespeare In Love", i keď sa tu našlo niekoľko hluchých miest, čo je však vykompenzované tým, akú ku koncu naberá naberá celá snímka šťavu. Pochvalu posielam aj skvelej kamere, ktorá dokonale využíva všetky priestorové možnosti snímania. O hereckom prejave Cate Blanchett sa snáď ani netreba baviť a záverečná scéna, keď usadá na trón a do toho hrá Mozartovo Requiem je nezabudnuteľná. (22.11.2007)

Komorná dráma o tom ako sa do čela Anglicka dostala Alžbeta, ktorá rok pred tým ešte sedela vo väzení. Napriek dvojhodinovej dĺžke to celkom odsypalo a moc som sa nenudil, dialogy fajn, herci na čele s Cate Galadriel Blanchett výborný, no chcel by som, aby ma to viac strhlo. Zhrnuté a podčiarknuté, príjemná historická dráma na nudný večer, ktorá bola nominovaná až na sedem Oscarov! 70% - 3* (01.03.2023)

Skvělý herecký monolog Cate Blanchett, který dokáže vtáhnout a má svou atmosféru. Příběh je sice děsivě jednoduchý a skutečně působí jen jako první díl, ale tím výčet záporů končí. I když i to by někomu mohlo k totální nespokojenosti stačit. Já si naopak užil právěe Cate, atmosféru a hudbu, která se k filmu skvěle hodí (i když samostatně bych jí poslouchat nechtěl). (12.12.2009)

Klíčová osobnost raně novověkých anglických dějin stojí na předělu mezi historickou středověkou monarchií a počátkem cesty vedoucí k občanské společnosti. Od dětství vychovávána v duchu zásady "Co tě nezabije, to tě posílí", v mládí často riskujíc život, se posléze úmrtím svých dědicky výše stojících sourozenců propracovala až k nejvyššímu postavení - trůnu královny Anglie. Končící dívčí a počínající ženská léta "panenské královny" jsou v líčení díla pojata ve feministickém duchu a soustřeďují se na meze a limity ženského panování. Sňatek, který by státnicky cítící a jednající ženu zbavil nezávislosti a unikátního vůdčího postavení, na něž tak dlouho čekala, je pro mladou Alžbětu symbolem zotročení a bolestnou připomínkou nejen matčina konce, ale i jiných, neméně tragických odchodů jejích předchůdkyň i následnic na londýnském trůnu. Panenství dává všem nápadníkům stejnou šanci a jí neuvěřitelně velký prostor pro milovanou politiku. Ke kladům citlivé kamery a výborného scénáře patří i věcné postižení Alžbětiny starší nevlastní sestry a předchůdkyně na trůně Marie I. Krvavé. Blanchetová doslova vdechla své postavě skutečný dívčí půvab, něžnou zvědavost i zvídavost, s níž princezna vstupuje do života dospělých. A navenek neviditelnou, ale zevnitř o to větší a nezdolnější sílu a vůli. Z dalších herců zaslouží zmínku mimo Rushe i nadprůměrný Fiennes (mj. skvělý Luther ve stejnojmenném starším německém filmu). Před deseti lety byla pro mě KRÁLOVNA ALŽBĚTA zjevením. Jsem přesvědčen, že lepý dívčí zjev panenské královny určitě svedl a ještě svede nejen mne. I nezávislé ženství má totiž své osobnostní - nejenom sexuální - charisma. (01.03.2008)

Královna Alžběta katapultovala Cate Blanchett mezi přední hvězdy filmového nebe a film samotný získal slušnou řádku cen i nominací a, jak je vidět z hodnocení, stále si uchovává slušnou popularitu. Z mého pohledu jde o velmi průměrné kostýmní historické drama s obvyklou nabídkou vášní, intrik a krásných žen. Nejde mi ani tak o to, že historická věrnost dostává na zadek, protože to je u tzv. historických filmů spíš pravidlem a profesionální historik nebo zatvrzelý fanoušek historie by se buď na podobné bijáky neměl dívat, nebo se obrnit maximální tolerancí. Jde spíš o to, že skutečná Alžběta a události její cesty na trůn a vlády byly nepoměrně zajímavější, než jak nám to předkládá film. Ten trpí spoustou neduhů typických pro daný žánr, tzn. romantickými motivy ukradenými z červené knihovny, plochými charaktery s černobílou polarizací a naprostým nepochopením dobových souvislostí. Alžběta se dostala na trůn v 25 letech, což vzhledem k tehdejší průměrné době dožití znamenalo ještě mnohem zralejší věk než dnes. Naprosto nebyla nezkušená, naopak v politice se vyznala až moc dobře a mohla se opřít, řečeno dnešní terminologií, o tým profesionálních poradců. Byla ve skutečnosti velice protřelá, skvělá intrikánka, která své protivníky přiváděla ustavičně na práh zoufalství. Byla typicky renesančním člověkem plným rozporů, byla schopná obrovské velkorysosti a stejně tak dokázala být neuvěřitelně malicherná a mstivá. Stylizace do role nezkušené naivky, která čelí intrikám zlotřilého okolí včetně milostného zklamání, a pozdější obětování osobního života ve prospěch blaha říše je směšná. Ve skutečnosti vedla velmi aktivní milostný život a manželství se vzdala především proto, že by to znamenalo oslabení její mocenské pozice. Mimochodem, pokud jde o tolik opěvovaný výkon Cate Blanchett v hlavní roli, na to, jak je talentovaná, jde o pouho pouhý průměr. Je tu až příliš často vidět, že se spoléhá na svou vizáž a přirozené charisma. Ze šesti filmů, které jsem s ní viděl, je to bezkonkurenčně její nejslabší herecká kreace. Scénář mi přijde pouze průměrný a režie nijak výrazně nevybočuje z průměru daného žánru. Celkový dojem: 55 %. (20.01.2010)