Pan Smith přichází

Ohromná vec! Dvojka Capra-Stewart znova zafungovala na jednotku, pričom ide opäť o jednu z rolí, v ktorej sa Stewart - miláčik národa - našiel a ktorá mu padla ako uliata. Nikto na svete nedokáže zahrať stelesnenú dobrotu, poctivosť a vlastnecectvo tak ako to vedel tento herecký maestro. Prirodzene a bez pátosu. Určite to takto videl aj Capra a preto tohto herca obsadil. Stewart sa podľa môjho názoru ani nemusel ktovieako snažiť, jemu všetky vlastnosti predstavované postavou mladého idealistického senátora, ktorý sa rozhodol postaviť čelom skorumpovanej politickej mafiánskej mašinérii, boli totiž prirodzené už od narodenia. Je známe, že to bol veľký vlastenec, verejný aktivista, skaut, poctivec a dobráčisko. Nechápem tie výčitky ohľadom naivity snímku, pripomínať slušnosť, čestnosť a poctivosť medzi ľuďmi predsa nemôže byť naivné, veď predsa je to tá najelementárnejšia vec, ktorá by mala byť vlastná každému, skôr naopak, je škoda, že to treba pripomínať. Nádherný film akých je naozaj len málo. (14.06.2016)

Ten apel na americké vlastenectví a ideály na mě moc nezabral, a proto nedám plný počet. Jinak se ale jedná o skvělý snímek. Skoro mě až mrazilo z toho, když jsem viděl demokracii a svobodu tisku v praxi. Herci byli samozřejmě úžasní, James Stewart jako vždy strhující, ale mě nejvíc bavila postava Jean Arthurové. (13.12.2009)

(1001) Tyjo, celkem se divím, že tenhle film James Stewart i Frank Capra ve zdraví přežili. Intelektuálové si stěžují, že je ten film politický, fašisté si stěžují, že je ten film demokratický, demokraté si stěžují, že je ten film oligarchický... Film se sice v porovnání s hrdinovým obloukem, jak by měl asi ideálně vypadat, dostane někam do půlky nebo kousíček za ni, ale vzhledem k tomu, jak moc je na výsledku vidět ohromné úsilí a práce, tak jsem s tím v míru a vlastně nemám panu Smithovi co vyčítat. Naopak jsem vlastně docela dost ráda, že tam nejsou původně zamýšlené milostné triumfy a oslavné mávací parády na závěr. Kdo by to byl řekl, že Jimmy Stewart toho balíka zvládne tak přesvědčivě. Sice si pořád říkám, že podvratnou postavu by zahrát neuměl a/nebo nechtěl, ale co se týče těch "klasických Hollywood" mužů, tak určitě patří k mým nejoblíbenějším. A ještě post scriptum, asi jsem v nějaké shovívavé náladě, ale moc se mi líbilo, jak se Jean Arthur teskně mžily oči. (28.12.2018)

Již jsem viděl vstupovat do politiky několik sympaťáků, kteří chtěli něco udělat pro své voliče. A taky jsem je viděl utíkat ze sněmovny či senátu se staženýma kalhotama, bez financí a s jednosměrnou jízdenkou do vězení. Hommo politicus je totiž člověk sympatický, skvěle řečnící, bojující výhradně za práva toho, kdo mu nejvíc zaplatí a nesnášející ty, kteří by mu chtěli zabránit v rozhazování státních peněz. A to by důvěřivý zálesák Smith chtěl, jenže jeho soupeřem je lobbista Taylor ovládající média, politiky i veřejné mínění a to je těžký kalibr. Takže Jeffe do něj, ať alespoň ve filmu vyhraje spravedlnost, když ve skutečném životě si Tonda Blaník vždycky ve sněmovně najde nějakého toho Kalouska, který mu jeho zájem prosadí. (16.07.2015)

Capra mě dostal. Mr. Smith je sice "idealistický pronárodní humus prvotřídní kvality", ale Capra ho dokázal i tak obdařit takovou energií a drajvem, že mu to prostě nelze nežrat rovnou z talíře. James Stewart v roli prosťáčka s mlékem na bradě, jenž se musí postupem času postavit na vlastní nohy a vzdorovat kruté politické a zákulisní mašinérii, je naprosto boží a když už neodlehčuje film on, vždy ho s přehledem zastoupí přenádherná Jean Arthur, do které jsem se při jejích jízlivých poznámkách a zasněných pohledech okamžitě zamiloval podobně, jako do famózního čtyřicetiminutového finále v kongresu, kde Stewart nejenže podává snad nejlepší výkon kariéry, ale trhá na kusy i ty úplně poslední pochybnosti o genialitě celého filmu. P.S.: Na konci jsem měl na krajíčku. (25.08.2008)