Na západní frontě klid

Málokdy se podaří podle notoricky známé knižní předlohy natočit film, kterým by originální dílo nebylo znehodnoceno. Za jednu z nesčetných výjimek se dá považovat právě filmové zpracování „Na západní frontě klid“ z roku 1979. Jinak řečeno veskrze pozitivní dojem (nebo snad zadostiučinění?) mám z tohoto snímku režiséra Delberta Manna. Ten se svého úkolu zhostil opravdu bravurně. Nejenže hlavní myšlenka dnes již klasického románu E.M.Remarqua byla zachována, ale i většinu děje tvůrci přenesli na filmové plátno, což obvykle nebývá pravidlem. Zůstaly i téměř všechny postavy z knihy. Ian Holm exceloval v roli fanatického desátníka Himmelstosse. Zvlášť velkolepě ztvárnil Ernest Borgnine postavu „taťky vojáků“. Nejvíce mě ovšem zaujal Richard Thomas v roli Pavla Bäumera. Titulní postavu zahrál podle mého názoru naprosto přesvědčivě. Do filmu přesně zapadá hudba, je zcela taková, aby citlivě dotvářela pochmurný obraz v divákově duši. Některé momenty opravdu zamrazí - například scéna, kdy Bäumer leží vedle umírajícího francouzského vojáka. Samotný závěr (Bäumerova tragická smrt) je jedním velkým alegorickým, ale zároveň varovným symbolem. Zasloužených 5 hvězdiček. (11.03.2007)

Výtečný válečný film, který knižní předlohu citlivě převádí do filmu. Vyvedl se jak Paul Richarda Thomase, tak Ernest Borgnine coby táta vojáků Kat. Uspokojivě dopadly i sekvence ze zázemí, které ukazují propastný rozdíl mezi frontou a nic netušícím Německem. Na americký film až překvapivě citlivé a autentické... (01.02.2004)

Výborné zpracování slavné Remarqueovi knihy, téměř naprosto stejně okopírovaný film z roku 1930, který jsem zrovna dosledoval. Nejvíce se mi ale líbilo nejnovější zpracování z roku 2022, i když není přesné dle knihy, vypovědělo to co má. Možná to bylo také tím, že jsem film viděl poprvé a pak už při sledovaní starších verzí jsem celou myšlenku znal. (04.11.2022)

Knihu jsem nečetl, film neviděl celý. Proč tady tedy straším? Protože chci říct, že obdivuju ty kluky. Já vím, to asi dojde každýmu, kdo má trochu racionální myšlení, ale já si fakt stojím za tím, že nebýt oněch reků, neměli bychom ke komu vzhlížet. Neberu to teď jen z jedné strany mince, mluvím celkově o vojácích, kteří za nás bojují a někdy neví, za jakým účelem. Byli přinuceni (někdy si sám sebe představím v podobné situaci a pokaždé stáhnu ocas mezi nohy. Strachem!) a zbavení všech svých snů. Do háje, teď si člověk uvědomuje, jak hodně toho má. Jak říkám, film jsem celý neviděl, ale kdybych měl hodnotit z pohledu odvahy, neváhal bych za plný počet. Alespoň, že někdo měl odvahu mi tenhle film pustit. A dovolil mi urovnat si myšlenky. Za to fakt dík! (09.11.2009)

Ak by mi niekto po filme povedal, že sa jednalo o televízny film, nemal by som žiaden dôvod mu to veriť. Lenže ja som to vedel a musel "smeknout klobouk" nad citlivým a precíznym prístupom tvorcov k legendárnej látke. Lenže televízny film v USA a Veľkej Británii je (bol) niečo iné, ako u nás, že...Doporučujem si pozrieť aj staršiu verziu z 30 rokov od Milestonea, ktorá je ešte o chlp lepšia, najmä kvôli tej zábave pri porovnávaní scén, charakterov, atď. Určite nebude od veci si pozrieť aj podobne pacifistický film z 1. svetovej vojny s takmer totožnou zákopovou scénou "nepriateľ zoči voči nepriateľovi" The Big Parade Kinga Vidora. Parádne (nehovorím zámerne hviezdne, hviezda nerovná sa totiž automaticky kvalitný herec) obsadený film z konca 70. rokov naznačuje už svojim obsadením, že scenár musel byť pre Borgnina, Holma, alebo Pleasenca veľmi zaujímavý, aby úlohu zobrali. Pre mňa žiadne prekvapenie, Delbert Mann ma ohúril spoločne s Ernestom Borgninom už v 50. rokoch v Martym. (10.07.2014)