Režie:
Delbert MannScénář:
Paul MonashKamera:
John CoquillonHudba:
Allyn FergusonHrají:
Richard Thomas, Ernest Borgnine, Donald Pleasence, Ian Holm, Patricia Neal, Ewan Stewart, Tomáš Juřička, David Bradley, Drahomíra Fialková, Kateřina Lírová (více)Obsahy(1)
V roce 1914 odchází student Pavel Bäumer (Richard Thomas) se svými přáteli dobrovolně a nadšeně do armády. Ale rozčarování nastává již během brutálního základního výcviku. Poté jsou chlapci povoláni na frontu. Ve válce jsou nuceni zabíjet nevinné lidi a všech se zmocňuje hnus a odpor. Nebudou-li zabíjet, budou sami zabiti. Přežívají v nelidských podmínkách a vojenská kamarádství vznikají tváří v tvář smrti. Všude jsou mrtví a zmrzačení lidé. Během bombardování, plynových útoků a krvavých bojů muže proti muži Pavlovi kamarádi jeden po druhém umírají. Zrůdnost válečné mašinérie pohlcuje mladé životy a demoralizuje svět, jehož nicotnost přesto přemáhá lidská naděje a láska. (KaB Music)
(více)Videa (1)
Recenze (187)
Kvalitní zpracování legendární knižní předlohy od Remarqua. Příběh o třídě, která se na popud svého třídního učitele dobrovolně přihlásí do 1. sv. války a zde ztratí veškeré životní ideály a jediné co jim válká dá je skutečné přátelství, zná asi každý. Je hodně zajímavé sledovat proměnyu jednotlivých postav s přibývajícími dny války. Docela mě překvapilo, že se jedná o TV film, podle mě by se za uvedení v kinech vůbec nemusel stydět. Ernest Borgnine předvedl skvělý a jeden z výrazných výkonů své dlouhé herecké kariéry. Pro RIcharda Thomase alias Paula je tohle asi jeho životní role, do které zapadl skvěle. Na televizní snímek má film i pěknou hudba a válečné sekvence také nejsou k zahození....... ()
Generace "rozhněvaných mladých mužů" předcházela zrodu moderního pacificismu s jeho meziválečnými výchozími kořeny. Patos této otřesné generační zkušenosti, srovnatelný snad s krvavou americkou občanskou válkou 1861-1865, nalezl i svébytné umělecké vyjádření (Upozorňuji na skvělý film NÁVRAT DO COLD MOUNTAIN). V literární rovině si uchovává pozoruhodný primát román, podle nějž byl nazván i film. Základní autorská ambice této významné přesdlistopadové české kinematografické zakázky - naplnit a do obrazu a filmové řeči přenést obsah této burcující prózy - byla dokonale naplněna. Automatismus oboustranného vraždění mladých lidí, kteří měli život před sebou, bezduchost velkoněmeckého šovinismu, která to všechno táhla, i bezútěšnost zákopového života tu jsou jasně patrné optikou nejpovolanější - autobiografická zkušenost je základním tmelivem nejen knihy, ale i filmu. Zmínku si zasouži i brilantně zvládnuté válečné scény. Anglosaské koprodukci se podařilo postihnout s maximální věrohodností podjatost i strádání německého zázemí. Beznaděj závěru je beznadějí ze vzkříšeného poválečného šovinismu a rasismu, který přivedl k životu hrůzný nacistický režim. Německo mělo podstoupit ještě jednu, v porovnání s tou prvou ještě krvavější válku aby, ukonejšeno blahobytem nedávné historické minulosti, pochopilo, že tento druh komunikace je svou povahou sebevražedný nejen pro ně, ale i pro celé evropské lidstvo. ()
Zaujalo mě to stejnou měrou, jakou mě to zasáhlo, ale vtáhnout do dění jsem se schválně nenechal, abych nemusel válce přihlížet z první ruky. Sice se nejedná o něco ojedinělého, ale to stejně nepříjemnost nijak nezmenší. A snížena tím není ani výpověď, kterou se filmu daří podat skrz své nepřipravené postavy, obrazy, příběh a válku samotnou, která pomalu, ale jistě křiví nejeden život. ()
Jeden z mála filmů o první světové válce a je vynikající. Spolu s mladými chlapci, zprvu plnými ideálů, se brodíme bahnem, krví a vzduchem plným jedovatého plynu. Domů na dovolenou se vracejí zcela jiní lidé, tvrdí a smutní z celého toho pekla, ve kterém tak dlouho byli. Ale není všem dnům konec. Válka pokračuje, dovolené končí a je nutno zase bojovat na život a na smrt. ()
Na západní frontě klid (1979) byl jedním z prvních válečných filmů, který jsem jako dítě viděl, a některé scény se mi hluboko vryly do paměti (za všechny např. Paulovo kreslení holuba v okamžiku, kdy profesor dává třídě pomaturitní vlastenecká ponaučení, tvrdý výcvik v kasárnách, opětovné setkání kluků s Himmelstossem na bojišti, Himmelstossova připodělanost při prvním útoku a hlavně bezprostřední setkání Paula s francouzským nepřítelem a samozřejmě samotný závěr filmu). Když jsem to teď po X letech viděl znovu, musím konstatovat, že silný zážitek se opět dostavil a nebyl o nic menší... Zvláště díky skvělým hereckým výkonům a podivuhodnému "televiznímu" zpracování. (Ponechme stranou okolnosti, za jakých bylo možné natáčet v ulicích historického Mostu.. To je tragická kapitola sama o sobě...) Střízlivé a nebombastické zpracování hravě strčí do kapsy Spielberga a podobné fušery :) V dětství mi tento film spolu se čtením dalších Remarqueových, Barbusseových a Rollandových románů pomáhal utvářet představu o 1. světové válce. __ A když už je řeč o 1. světové, poznámka na okraj pro Brňáky: Víte, čemu by se mohlo říkat "literární kontrapunkt"? Např. čtení Masarykovy Světové revoluce (příp. nějakého románu se stejným tématem) na lavičce na zadním okraji vojenského pohřebiště z 1. sv. války na Ústředním hřbitově... Doporučuju ;-) __ 4 a 1/2* ()
Galerie (38)
Zajímavosti (8)
- Nádraží, na kterém byly vykládáni ranění vojáci, je stará budova dolního nádraží v Karlových Varech, druhé nádraží je Bečov nad Teplou. (michael.sold)
- Komunisty bourané historické centrum města Most posloužilo filmařům jako skvělé kulisy. Nejde tedy o žádné atrapy, ale o trosky významných památek zničených za účelem těžby uhlí. (Rover)
- Epizodní role a kompars si zahráli čeští herci, studenti FAMU i vojáci základní vojenské služby. (jenik71)
Reklama