Na západní frontě klid

Válka je peklo. Když ji přežijete, uvažujete proč jste zrovna Vy měli to štěstí a ostatní ne. Navíc vás to změní, nemůžete spát, přestane vás zajímat okolní svět. Tak alespoň popisují válku váleční veteráni. Tenhle film to popisuje stejně tak. Nejde tu o střílení vojáků znepřátelené armády. Jde tu právě o psychiku účastníku války (obyčejných studentů gymnázia, hlavně uvážlivého Paula Bäumera). Bohužel mě to moc nezaujalo. Důvodem je příšerná zdlouhavost. Kdyby to mělo tak hodinku a půl bylo by to ideální. Možná mi to tak přišlo, protože jsem věděl jak to skončí (díky anotaci na obalu knihy). Poslední půlhodinka má ale pořádné grady. 65% (07.10.2011)

V rámci možností televíznej koprodukcie natáčanej kompletne v českom Mostě dokonalý a doslovný filmový prepis deziluzívneho, sugestívneho klasického povojnového diela Erich Maria Remarqua právom zaradeného do povinnej školskej literatúry. Rovnako ako román má svoje výnimočne silné momenty, ktoré však prílišne nevyčnievajú nad ostatkom a tým nepremieňajú film na sled pôsobivejších a striedmejších vojnových výjavov, ale zachovávajú ho vo všetkej celistvosti v takte udávanom režisérom. Technicky čistý film s výbornou výpravou a veteránom obrazovej sugescie Johnom Coquilom (démonická kameramanská práca na Peckinpahových Straw Dogs) by si vystačil pri svojej realistickosti snáď aj úplne bez známejších tvárí (Richard Thomas, Ernest Borgine, Donald Pleasance a Ian Holm), čím nijak neznižujem hereckú úroveň, ktorú vnášajú do diela, ale sú takpovediac len čerešničkou na už tak účel spĺňajúcej torte. I keď by som si vedel predstaviť ešte väčší priestor pre rozvinutie deja (mal som možnosť vidieť 125-minútovú verziu), z výsledného dojmu mimo toho uberajú snáď len detaily ako radostná pieseň na perách vojakov v temer lyrickom úvode podtrhujúcom dposiaľ nedotknuté ideály, ktorá je naspievaná nie v nemčine, ale v angličtine. Svoj účinok má aj fakt, zvýrazňujúci aktuálnosť témy nezmyselnosti a absurdnosti podobných konfliktov, kde proti sebe bojujú radoví občania bez skutočnej, jasnej motivácie a dôvodu, že podobne ako kedysi kniha, aj tento film bol v dobe vzniku v mnohých krajinách zakázaný pre svoj účinok, podlamujúci morálku mobilizovaných rekrútov. Aj onen časový predel medzi tou dobou a súčasnosťou je stále desivo malý a krehký. 80% (06.07.2014)

Je to už hodně dlouho, kdy jsem četl slavný Remarquův román, a tak mi mnohé detaily z paměti vypadly. Nemohu potvrdit, že se film bůhvíjak věrně přidržuje předlohy, ale určitě zachovává její sdělení. A to je rozhodně pozoruhodný úspěch. --- V českém prostředí je význam první světové války poněkud nevyváženě zastíněn válkou druhou, v mnoha ohledech pouhým epilogem té první. Češi proflákali obě, ale následky té druhé jsme pociťovali mnohem konkrétněji, mimo jiné i díky dlouholeté bolševické propagandě: národní osvobození je maličkost, teprve vítězství socialismu znamená podstatný mezník. Není-liž pravda? --- Díky tomu je pro nás dvojnásob užitečné seznámit se s prožitkem příslušníků národa, který první světovou válku bral vážně a prožil se všemi důsledky, náležitě tragickými. Mannův film je stejně jako předloha silný svojí opravdovostí. Žádné vymyšlené figury a vznešené kecy. Normální kluci, učitelé, oficíři. Postupné vystřízlivění a deziluze, masakr životů i hodnot. Takříkajíc v „přímém přenosu“, bez komentářů. --- Remarquův román a Mannův film významně přispívají k pochopení, že mnohé z toho v čem dnes žijeme se formovalo právě na bojištích první světové války. Podle mého soudu je však třeba jít ještě dál a položit si otázku, proč do takového šíleného a (sebe)zničujícího konfliktu nadšeně vstupovaly národy vybavené duchovními hodnotami, které i nyní vnímáme jako základní: osvícenství, rozmach vzdělanosti a hospodářství, sekularizace, právní stát, demokracie. Nenechejme se mýlit - tohle všechno před rokem 1914 evropské národy měly a hrdě vyznávaly. Němci možná ze všech nejvíc. (11.10.2011)

Výtečný válečný film, který knižní předlohu citlivě převádí do filmu. Vyvedl se jak Paul Richarda Thomase, tak Ernest Borgnine coby táta vojáků Kat. Uspokojivě dopadly i sekvence ze zázemí, které ukazují propastný rozdíl mezi frontou a nic netušícím Německem. Na americký film až překvapivě citlivé a autentické... (01.02.2004)

Knihu jsem četl asi 4x, vlastně vše od EMR jsem četl 4x - 6x. Film z roku 1930 mě sice oslovil ale tohle mě nadchlo. Myslím, že takhle si to EMR představoval včetně ústředního hrdiny. Je to amík ale ve skutečnosti opravdový skopčák. Účast českých herců a členů štábu , myslím, byla přínosná. Scéna, kdy Paul lže matce svého přítele je hodně silný kafe. Kdo jiný by měl hrát tátu těmto vojákům, tedy na čas jediného veterána, než Ernest Borgnine. Po krátké době se stávají veteráni všichni, tedy ti, co to přežili. Skóre je 20:2 a pak se ještě sníží. (20.02.2012)