Na západní frontě klid

"Už neležíme v děrách a nečekáme bezmocně na zkázu. Umíme ničit a zabíjet. Umíme se chránit a mstít se. Když uvidíme jejich obličeje, stanou se z nás divoká zvířata, měníme se ve vrahy, zločince, zabijáky..." Není tohle komplexní definice války? Přiznávám, že Remarqueho předlohu jsem nečetl, protože to byla povinná četba a tu já jaksi ze zásady odmítal, ale tenhle film dokazuje, jaké protiválečné poselství přináší. "Zabil jsem Tě... Ale co jsem mohl udělat jinýho, kamaráde. Odpusť mi to! ... Viděl jsem Tvou pušku, Tvůj bajonet, granáty... Kdybysme to všechno zahodili, mohli jsme být přátelé..." (28.09.2016)

Důstojné zpracování Remarquova klasického válečného románu. Tvůrci měli omezený rozpočet a úroveň efektů pochopitelně odpovídá jednak televiznímu zpracování, jednak době vzniku, nicméně obsahově a myšlenkou je to silné dílo, dobře odehrané i zrežírované. Celkový dojem: 85 %. Autentický pohled do špinavých zákopů 1. světové války a do psychologie zatrpklých vojáků zbavených všech iluzí. (18.07.2008)

Zpracování asi nejznámějšího protiválečného románu od Ericha Marii Remarquea, ač televizní film, zhostil se přenesení knižní předlohy na televizní obrazovky věrně a důstojně. Kvůli rozpočtu si pravděpodobně nemohl dovolit kolosální bitevní scény a věnuje se spíše vztahu Paula Baumera a jeho spolužáků/spolubojovníků, nicméně to snímku neubírá na kvalitě, právě naopak. I já musím vyzdvihnout Ernesta Borgnina a jeho podání Kata, lidského a otcovského mazáka, přesně v tom duchu, jak jsem si ho sám vyfantazíroval během čtení Remarqueovy knihy. (22.02.2009)

Na západní frontě klid (1979) byl jedním z prvních válečných filmů, který jsem jako dítě viděl, a některé scény se mi hluboko vryly do paměti (za všechny např. Paulovo kreslení holuba v okamžiku, kdy profesor dává třídě pomaturitní vlastenecká ponaučení, tvrdý výcvik v kasárnách, opětovné setkání kluků s Himmelstossem na bojišti, Himmelstossova připodělanost při prvním útoku a hlavně bezprostřední setkání Paula s francouzským nepřítelem a samozřejmě samotný závěr filmu). Když jsem to teď po X letech viděl znovu, musím konstatovat, že silný zážitek se opět dostavil a nebyl o nic menší... Zvláště díky skvělým hereckým výkonům a podivuhodnému "televiznímu" zpracování. (Ponechme stranou okolnosti, za jakých bylo možné natáčet v ulicích historického Mostu.. To je tragická kapitola sama o sobě...) Střízlivé a nebombastické zpracování hravě strčí do kapsy Spielberga a podobné fušery :) V dětství mi tento film spolu se čtením dalších Remarqueových, Barbusseových a Rollandových románů pomáhal utvářet představu o 1. světové válce. __ A když už je řeč o 1. světové, poznámka na okraj pro Brňáky: Víte, čemu by se mohlo říkat "literární kontrapunkt"? Např. čtení Masarykovy Světové revoluce (příp. nějakého románu se stejným tématem) na lavičce na zadním okraji vojenského pohřebiště z 1. sv. války na Ústředním hřbitově... Doporučuju ;-) __ 4 a 1/2* (23.05.2011)

Válka je peklo. Když ji přežijete, uvažujete proč jste zrovna Vy měli to štěstí a ostatní ne. Navíc vás to změní, nemůžete spát, přestane vás zajímat okolní svět. Tak alespoň popisují válku váleční veteráni. Tenhle film to popisuje stejně tak. Nejde tu o střílení vojáků znepřátelené armády. Jde tu právě o psychiku účastníku války (obyčejných studentů gymnázia, hlavně uvážlivého Paula Bäumera). Bohužel mě to moc nezaujalo. Důvodem je příšerná zdlouhavost. Kdyby to mělo tak hodinku a půl bylo by to ideální. Možná mi to tak přišlo, protože jsem věděl jak to skončí (díky anotaci na obalu knihy). Poslední půlhodinka má ale pořádné grady. 65% (07.10.2011)