Elizabethtown

„Řeknu vám, že v poslední době se ze mě stal znalec posledních pohledů. Čili pohledů lidí, kteří si myslí, že vás vidí naposledy. Začal jsem ty pohledy sbírat.“ Hlavního hrdinu jsem si velice rychle oblíbil díky jeho vnitřním promluvám a také opravdu nezáviděníhodné situaci („Jsem v pohodě.“). Upřímně jsem se bavil, ať už jeho uvítáním v práci, přijetím u šéfa (výborný Baldwin), příchodem domů (kolo s nožem!) či následným seznámením s Claire (naprosto odzbrojující Kirsten). Pak přišlo setkání s rozvětveným příbuzenstvem a výskyt humoru bohužel klesl. A to je největší problém snímku, rodinné scény (vyloženě pobaví jen ty s přítomností Susan Sarandon, která si kupříkladu smuteční řeč vyloženě ukradla pro sebe). Některé z nich sice dokážou vyloudit člověku úsměv na tváři, ale většina z nich je naprosto obyčejná, skoro až nezáživná. Oproti tomu pasáže s titulním párem jsou výtečné, tuhle pohodovou (místy navíc docela dost vtipnou) romanci jsem si moc užíval. A tyhle 2 roviny se po celý film střídají, až se Elizabethtown překlopí na téměř čistou roadmovie (která mě, pravda, začala bavit až ke svému konci) s jedním důležitým rozhodnutím k závěru. Takhle mi to vychází někam na rozmezí 3/4* (a převažuje to spíš dolů), avšak za odkazy na Prázdniny v Římě, Snídani u Tiffanyho, stylové hudební vystoupení a rozmanitý soundtrack (teď zas budu několik dní jak magor poslouchat pořád dokola kytarové sólo z Free Bird, fakt děkuju) zvolím přece jenom vyšší variantu. „Haló.“ – „Musíš se vrátit! Máma se rozhodla, že se naučí vařit.“ – „To snad ne! Přijedu brzo!“ (22.03.2015)

Ačkoli nedokážu říct, o čem nebo jestli vůbec o něčem ten film vlastně byl, při odchodu kina jsem se přistihla v podivně pozitivní náladě a při přiblblém úsměvu. Celou cestu domů jsem byla účastníkem vášnivé debaty, zda je etické rozprašovat pozůstalé po Státech. Pohřební řeč Susan Sarandon je skvělá, tiše jsem záviděla Amíkům jejich pohřby, Kirsten v roli všetečné letušky nádherně ulítlá, dokonce ani statický výraz Orlanda mi nijak extrémně nevadí. Celkově je to dobrá, roztomilá romantická komedie s dobrým obsazením. Co dodat? I am fine! (17.05.2006)

Zvláštní. Na první pohled banální sbírka kýčovitých klišé a bizarních figurek ze sady „svérázná rodina“, nezáživný příběh, nepříliš věrohodný Orlando Bloom a vtípky, kterým se příliš nedařilo proniknout k humoru, takže to pomalu začínalo vypadat na fiasko. Jenže pak se z toho nenápadně začalo vynořovat cosi, co, ač nikdy nevysloveno, mě silně zasáhlo nejen tím, jak dokonale to souznělo s mými pocity a postoji. Navíc se přidaly skvělé scény telefonického maratónu, pohřební vyznání Susan Sarandon a vše ještě jistila okouzlující Kirsten Dunst, která pokaždé když se objevila na scéně, učinila svou bezprostředností z filmu tak kouzelné místo, že se ho člověku nechtělo opouštět. (14.04.2010)

co to mělo proboha jako být... ?! Takový kýč se jentak nevidí! Tady není nic, čeho by se člověk chytil. Hrozné dialogy, nepřirozené chování postav, obě hlavní postavy ve mně nevybudili ani špetku nějakých emocí ( tedy kromě totálního rozčarování a prázdnoty). Otřesný Orlando Bloom, tak bezkrevný výkon už jsem dlouho neviděl! Hned po prvních 15 minutách snímku jsem chtěl od tohoto snímku odejít, ale říkal jsem si že to přeci není možný a snímek se nějakým směrem musí ubrat, ale po 35 minutách už jsem to opravdu nevydržel s nervy a šel od toho pryč! Přemýšlím, za co bych udělil alespoň 1 hvězdičku, tak snad za milou tvářičku Kirsten Dunst, ale pouze za tvářičku nikoliv za herecký výkon..... p.s. možná, opakuji možná se snímek v průběhu " nějak " rozvinul, ale na delší sledování jsem opravdu neměl chuť a dostatek sil! (05.03.2009)

Chemie mezi ústřední dvojicí maximálně nefunguje, vztah je okatě umělý a film sklouzává k takovým trapnostem, že se mi několikrát sevřely půlky. Jak umí Crowe pracovat s atmosférou, tak tady se mu to ani trochu nepovedlo. Největší chybou bylo vybrání Blooma, který absolutně nepůsobí civilním dojmem a svojí zaškatulkovaností spíše ruší. Chtěl jsem odejít z kina a šel bych snad ještě níž - ale chovám k režisérovi patřičnou úctu, kterou si u mě vydobil Na pokraji slávy. 30% (05.03.2006)