Masaryk

Masaryk je náročným filmem a je své historcké předloze opravdu důstojnou poctou. Věděl jsem o něm (o filmu!) jen to, že jej celkem dobře zahrál Karel Roden a víc nic. Tak nějak jsem tušil, že asi pootevře dveře jeho tajemstvím opředené smrti (o níž já mám soukromě celkem jasno díky tomu co byli a jsou komančové za svoloč) s nástupem komunistů k moci. Ale to byl omyl, protože film se odehrává v časech, kdy ještě žil Janův otec, náš první prezident a dějově končí někdy v roce 1939... Nedozvíme se nic o angažmá Jana Masaryka u naší exilové vlády v Londýně, ani nic dalšího o práci pro OSN a po válce. O to více uvidíme jak složitá byla doba kdy po nás Hitler vztahoval své pařáty a jak marně jsme své naděje upínali k Francii a Británii jimž jsme byli jako jakýsi podivný státní útvar po slepený z různých národností po první světové - někde... Těžká doba co semlela psychicky jak Dr. Edvarda Beneše tak i Jana Masaryka. Vůbec jsem netušil jaké měl psychické problémy, ani to jaký to byl živel a kalič... I když lecos mi naznačila jedna historka, kterou kdosi snad z diplomatického sboru exilové ČS vlády v Londýně někde vyprávěl... Na nějakém setkání vrcholných představitelů Anglie si prý dotyčný všiml, jak Jan Masaryk cosi tiše a soukromě vypráví anglickému králi Jiřímu a ten se prý po vyslechnutí Masaryka velmi upřímně smál. Když pak král odešel, ptali se Masaryka čemu, že se to král tak od srdce smál. ,,Ale - říkal jsem mu jeden vtip'' odvětil Jan. - No tak se s námi o něj podělte prosím! ,, Ne to já nemohu, on byl děsně sprostej! '' :-). Myslím, že to Jana Masaryka dokonale charakterizuje i jeho oblibu v širých kruzích nejen diplomatických sborů. Karel Roden jej zahrál perfektně a skutečně se dostal k tomu, čemu já říkám hotový světový herec. Můlže hrát prostě cokoliv a kdekoliv. Už se vymknul našemu rybníčku. Dalším skvělým byl Oldřich Kaiser v roli našeho druhého prezidenta. Škoda, přeškoda, že nehraje ve filmech víc. Už v Tmavomodrém světě jak vzpomíná Jan Svěrák z malé podrole jednoho z pilotů udělal něco, na co leckdo nezapomíná... Tady opět se jen párkrát mihl, ale přesto to bylo dokonalé. Kdo by tenkrát u televarietních scének s Lábusem řekl, že k stáru bude hrát takovéto velké a charakterní role a s těžkým přehledem ! Překrásná a vskutku s jisktou byla i Španělka Arly Jover v roli Marci Davenporterové. Je škoda, že z těch pár filmových let ho nepoznáme zcela, protože tato postava by si to jistě zasloužila. Film zachycuje jednu z jeho životních etap, asi tu nejdůležitější, kdy těžce nesl následky ,,spojenců'' zrady z Mnichova. Meziválečné období bylo ztvárněno dokonale a pražáci jistě poznali Zemskou porodnici U Apolynáře ve filmu předělanou na pobřežní psychiatrické sanatorium. I ostatní pohledy na tehdejší Londýn, či kratičký výjev z naší mobilizace byl udělán perfektně. Širokou masu diváků ale film neohromí. Je plný postav a jmen, která jsou těm, kteří se zabývají historií známa, stejně tak faktů a zákulisních jednání, kdy Masaryk sonduje co si o krocích beneše myslí ta ata vláda a jak asi zareaguje, když Němcům nevyjdeme vstříc... Mně se to líbilo moc, téma mne zajímá, stokrát jsem s přáteli řešil onu otázku - měli jsme se bránit? Bohužel film asi díky drobné suchopádnosti připomínající některé školní nezábavné výklady dějepisu zapadne. A to je škoda. Ačkoliv má evropský formát, jméno Jan Masaryk asi nikdo venku nezná aby toužil film vidět a pro obyčejného českého diváka navštěvujícícho kina zvyklého na kýbl popcornu a colu je tato kávová lžička prvotřídního kaviáru sousto poněkud exotické a snad i nezáživné! 4 dávky kokainu. * * * * (07.09.2017) (méně) (více)

6.3.2017 : Film jsem neviděl a dobrovolně jej vynechám i v oné kalkulované premiéře v kinech. Masaryk pobral 12 Českých lvů, ačkoliv ho vlastně nikdo neviděl. Někdo z distribuce si řekl, že po vzoru oscarovek divně nasadí film do úzkého nasazení v prosinci, aby snímek vůbec mohl dostat nominace, ačkoliv reálně ten film je až v letošním distribučním plánu premiér. Vyloženě se mi hnusí tenhle přístup, kdy byly nejspíš nějaké screenery nebo projekce zpřístupněny filmové akademii, která filmu udělila jen těžko uvěřitelných 15 nominací a až se 9. distributor uráčí film poslat do kin, diváci se na něj pohrnou v houfech. Část zřejmě čeká střídmé vystřízlivění, že tohle není biografie TGM, část lidí obeznámená historií bude pobouřena dějem filmu, který je dle ohlasů z Berlinale takovou napůl snůškou keců z psychiatrie, která má do reality daleko a vyloženě klame tělem. Tohle se tvůrcům bezpochyby povedlo, já jsem filmem pobouřen předem a ačkoliv jsem velkým fanouškem Oldřicha Kaisera (mimochodem jeden z oceněných), který mě již v traileru bavil, tak asi hlavně kvůli němu tomu dám šanci v blíže nespecifikované budoucnosti někde v televizi..bravo. Nejsem sice patriot, ale tyhle kosmopolitní koprodukce (které si hrají jak moc jsou české a "britský" Anthropoid zašlapávají do země) mě vyloženě se..štvou. viz článek. Ačkoliv vlastně film se jen přizpůsobil pravidlům Českého lva a předtím to u nominací ani na samotném ceremoniálu to nevadilo, což je divné, i tak mě ale štve, že to užší nasazení nebylo prostě o něco přístupnější. 14.9.2017 : Film jsem viděl až s výpůjčkou na blu-ray, shodou okolností na den úmrtí Masaryka staršího. Musím uznat, že jsem se poměrně unáhlil a tvůrcům jejich perfektní promo hezky po vzoru většiny vyhateoval. Pořád je to projekt, který se musel zaplatit a tím pádem vyvolat pozornost a každý na onu kontroverzi reagoval jinak. Nicméně abych se vyjádřil k samotnému snímku. Vynechám reálie, jelikož je tak dobře neznám a jak už jsem nastínil v březnu, bude asi mnohem lepší předem přistoupit na filmovou řeč a fantazii scénáristů. V tomto ohledu funguje Masaryk přímo výborně a zpětně ty Lvy naprosto chápu. Fantastická hudba, kamera, výprava, kostýmy, in+exteriéry a především bravurní režie, která se v českých kotlinách jen tak nevidí. Užíval jsem si to od začátku až do konce a to ačkoliv si jednou u zkoušky musím dát bacha, abych se nezapomněl ve vzpomínkách na film, ve kterém se zkrátka leccos převyprávělo jinak. Víc než kdy jindy musím pamatovat na oddělení herce jako člověka od jeho hereckého projevu a to v případě Karla Rodena, který za nejvyšší české ocenění poděkoval jedním slovem a odešel, nicméně v roli je celkově absolutně úchvatný a zkrátka jistota ve všem co hraje. A krom tedy Kaisera musím pochválit všechny zahraniční herce, kterým prospívá také to, že nejsou všeobecně známí a třeba představitel Chamberlaina mi velice sedl. Celkově tedy pecka, na jejíž kontroverzi si za rok nikdo nevzpomene a bude se jen užívat film a já už nyní to dlouhé povídání zakončuji. (06.03.2017) (méně) (více)