Lovci pokladů

Zpracování filmu, výprava a výběr hereckého obsazení je nadmíru povedený. Ale... jak já nemám ráda tolikrát v tomto filmu zazněných, a jim podobných, otřepaných žánrových frází. Proč se musí pořád někdo někomu omlouvat a ten druhý ho pak uklidňuje tím, že to přece není jeho vina? Jenže to se asi nikdy v případě hollywoodských hvězdných blockbusterů nezmění. "Promiň, že jsem tě pustil, chtěl jsem zachránit deklaraci." - "Neomlouvej se, já bych udělala to samé..." (07.06.2009)

Tuctový průměr po všech stránkách od scénáře, (který blbě a trapně vykrádá již tak tupý DaVinci Code), přes herce až po hudbu a režii. Není tu jediný originální nápad, ale i tak se na to pěkně dívá. Ovšak jak začnou závěrečné titulky, tak nevíte o čem to bylo. Nezanechává to žádný dojem. Prostě se vypaří z hlavy. (05.02.2005)

Dobrodružných filmů zabývajících se artefakty a archeologií je nedostatek. Všem jim samozřejmě kraluje a ještě dlouho kralovat bude Jones. A tak je hlad po podobných filmech veliký. Tomb Raider propadl, Lovci pokladů jsou krapet lepší. Ale stejně, snaha tvůrců poslepovat co nejvíce historických událostí a jevů dohormady za jakoukoliv cenu způsobuje, že ony pojítka a hádanky působí krajne nevěrohodně. Výsledkem je mišmaš snažící se smíchat egyptské artefakty, americký patriotismus, zednáře, templáře pospojovaný akčními scénami. Zatímco začátek je směšný, hlavně po scénáristické stránce, filmu se naštěstí daří postupně alespoň něčím zaujmout. Bohužel je film srážen akční hudbou, která by se hodila spíše do Ramba, než o filmu o hledání tajemných historických pokladů. Tento film je takový relax, dokáži si ho představit jako film týdne na Nově, ale je úplně bezvýznamný a odsouzen k úplnému zapomenutí pro svou tuctovost. (05.06.2005)

Kousky z dílny producenta Jerryho Bruckheimera za řekněme posledních deset dvanáct let? Vyjma thrilleru Déjà Vu nic, nad čím by divák měl jásat radostí. Jasné, pokladny kin plní dál, i když už ne tak spolehlivě a pokaždé, ale velmi často je to nenápadité cosi, které se prostě nemůže už tolik líbit. Tuhle dobrodružnou popcornovku sráží ratingové ocenění PG-13, úsměvné překrucování americké historie i limonádový scénář. Sic je to svižné, ale to ještě neznamená, že musím odcházet spokojený. (03.04.2016)

Je smutné pozorovat, jaké filmy dnes v Americe plní pokladny. Studio se patrně chtělo svézt na módní vlně knihy Šifra mistra Leonarda a narychlo spíchlo dohromady neuvěřitelně dementní zápletku s patřičně vlasteneckou tématikou. Postava Nicolase Cage je patrně génius - každou nicneříkající indicii dovede rozluštit během několika vteřin a ještě přitom americké školáky stihne poučit o demokratických zásadách Ameriky, bašty svobodného světa. Dalším problémem je, že se u Disneyů v honbě za mamonem rozhodli natočit film tak, aby na něj mohli chodit i nejmenší děti, takže v něm nikdo nikoho nezabije a nikdo nemluví sprostě (i neškodné "zatraceně" pronese Diane Krugerová raději v němčině), což v kombinaci s neschopnou režií posílá veškeré napětí do háje. A komerční úspěch se pochopitelně dostavil. Tak mě napadá - proč vlastně podobné filmy neumíme točit u nás? Potenciál na to rozhodně máme. Posuďte sami: ________DOMAŽLICE, 1431. Husité porážejí křižácké vojsko. Mezi uloupenou kořistí je i tajemný relikviář. Prokop Holý jej otevře a zjistí, že obsahuje legendární poklad, který objevili templáři v troskách chrámu krále Šalamouna. Prokop odveze poklad do Tábora a rozhodne se jej ukrýt a informace o jeho úkrytu předávat mezi členy husitského bratrstva z generace na generaci.________PITTSBURGH, 1918. Tomáš G. Masaryk podepisuje Pittsburskou dohodu o spojení Čechů a Slováků v samostatný Československý stát. Ukazuje se, že Masaryk je potomkem husitů a strážcem jejich tajemství, a rozhodne se na zadní stranu Pittsburské dohody napsat neviditelným písmem indicie vedoucí k pokladu. ________PRAHA, 1948. Ministr zahraničí Jan Masaryk je posledním v řadě strážců tajemství. Jednoho dne jej přepadne tajemný muž v kápi a snaží se tajemství vyzvědět. Jan Masaryk je ale statečný, tajemství neprozradí, a těsně předtím, než zemře na tvrdé dlažbě na nádvoří Černínského paláce, napíše na papírek indicii a ukryje jej do pukliny ve zdi. ________PRAHA, 2005. Černínský palác prochází rekonstrukcí a během ní ukrytou indicii objeví mladý profesor historie Marcel Hanáček. Okamžitě ji rozluští a ví, že musí najít Pittsburskou dohodu v podzemí Státního archivu. Tam se seznámí s mladou archivářkou Lenkou Masarykovou, Janovou pravnučkou. Společně ukradnou Pittsburskou dohodu, rozluští indicii na její zadní straně, a dojde jim, jaké tajemství husité ukrývali. Spolu pak postupují po dalších stopách ukrytých na stokorunové bankovce a na pečeti prezidenta republiky, přičemž jsou jim v patách Policie ČR a tajemní zabijáci v kápích. Nakonec ve velkolepém finále uvnitř hory Blaníku Marcel s Lenkou zvítězí, se zatajeným dechem otevřou poklad husitů, a dojde jim, že ne nadarmo měli husité ve znaku kalich. To by byl trhák! (31.08.2005)