Nezapomenutelné dětství

Jde sice o vcelku zajímavý snímek (asi jen díky tomu nenudí a vysloužil si alespoň ty tři hvězdičky), ale jinak kde nic tu nic. Ačkoli jakýsi hlavní nápad se mi líbil, byl docela špatně a dost mělce zpracovaný. Nakonec pak člověk ani neví, o co tam vlastně jde, kde je ten problém, který nám tam servírují, ani co si z toho má vůbec odnést. Každopádně jestli je pravda, co jsem tu někde četla, že scénář vznikl během šesti dní, tak by to tomu tak akorát odpovídalo... (01.02.2012)

Tak tenhle debut Davida Duchovnyho mě opravdu překvapil a nemám žádný problém s tím, že si ve filmu i zahrál. Já bych udělala úplně to samé. Nepřišlo mi ani, že by někde příliš tlačil na pilu. Film v podstatě plyne pomalým tempem až do konce. Nejsou zde žádné otočky o třistašedesát stupňů. Kdyby Pappas nedělal takové blbosti, tak bych ani neřekla, že byl postižený. Více atributů evokující dobu sedmdesátých let by neuškodilo, ale pro přiblížení doby, ve které Tomy žil, to stačilo. (10.01.2012)

Hezky film o tom jak se z kluka stava muz, jeho osudove zvraty v mladi, ktere ho donutuli k uteku ze zeme. Zase jako vzdy velmi dobry herecky vykon R. Williamse s ne o mnoho horsi rezii D.Duchovnyho. Poutavy pribeh, bez extremu ale take bez nudy a hlavne nevite co se stane po cast filmu jiz po prvnich minutach. (22.02.2006)

Ten film, kde má Robin Williams ty divné zuby a Duchovnyho celovečerní scénáristický (scénář prý napsal za 6 dní) a režijní debut. Stejně jako TO patřím mezi příznivce filmů vzpomínajících na dětství a tenhle film má navíc body zato, že vzpomíná na dětství v New Yorku 70. let, takže tu v kině hrají TEXAS CHAIN SAW MASSACRE a na ulici úřaduje černý pasák jako vystřižený z blaxploitation. Atmosféra seventies z toho ale mohla sálat mnohem víc, vlastně až na ty výše zmíněné věci a oblečení jakoby se to odehrávalo v jakémsi bezčasí, klidně by to mohla být současnost. Duchovny jako režisér sice tlačí na pilu, obzvlášť v závěru, ale té melancholie je až přespříliš a scénáři chybí větší prokreslenost, řada věcí mi přišla nedořečená a celkově to bylo slabší, zkrátka do STůJ PŘI MĚ to má daleko. (25.03.2007)

Co mi na tomto filmu vadilo nejvíc? Těžko říct... asi všechno to, co je typické pro laciný sentiment: ... ta myšlenková plochost, ta faleš vydávající se za hlubokou životní pravdu, to podsouvání sexu dvanáctiletým, ten retardovaný dospělák, který rozdává svoje moudra à la Sokrates, kudy chodí ("Vím, co vím. A přesně vím, co nevím..."), ta černošská narkomanka z okna samotky ve vězení, která umí 13letému tak skvěle poradit s moudrostí až nadpřirozenou... (Asi proto je to symbolicky "shora", ne?) A ten 13letý, který maminku odpojí od hadiček hned po tom, co prohlašuje, že on, on sám se o ni bude starat... A aby výčet všeho, co nemusím, byl úplný, tak ještě přihazuji na váhu vulgarity a nevkusnosti slovem i obrazem. - Mimochodem proč musí být tolik scén na WC? To je nějaká nová móda? - Do toho všeho výše zmíněného pak pohoršující zacházení s Biblí ve škole zapadá zcela přirozeně... Nemohu tenhle film hodnotit, nerada dávám "odpad". Ale při troše dobré vůle si přece jen odnáším jednu upotřebitelnou myšlenku: "Utíkej, utíkej odtud...", radí černoška Tomovi. Ano, utíkám od české televize, kterou jsem si zase jednou neuváženě a naivně zapnula! (03.10.2013)