Píseň lásky samotářky

Kdyby si odpustili ten srdcervoucí Travoltův projev na pódiu, bylo by to zcela kýče-prosté. Ale dobrý, když nejde vytrhnout tu jedinou stránku, nebudu přece házet do ohně celou knížku. Skvělej Travolta, sympatickej Macht a naše malá Scarlett si zase jednou vybavila, že to umí rozjet i bez rozverného pitvoření. Fajn film. (29.07.2011)

Z Písně lásky samotářky by se dusná atmosféra americkýho jihu dala ždímat. New Orleans se svými zakouřenými bluesovými kluby, kde se shromažďují všelijací loseři(?), kteří na své ambice, jestli vůbec kdy nějaké byly, už dávno zapomněli a nechávají osud, aby se postrala.... bezstarostně a poklidně jsem i já proplouval timhle filmem. Nemalou měrou se o tenhle feeling zasloužily lokace -- stará polorozpadlá barabizna, od pohledu plná vzpomínek, místní music bar a louka za barabiznou. Nadchl mě Travoltův odevzdaný vysokoškolský profesor, doplňují se s ním Gabriel Macht, i krasavice Scarlett. Film je plný sentimentu, není jím však přeplácaný, jako žánrově blízký Elizabethtown, který se v něm utápěl. (26.08.2007)

Prva polhodinka bola bolava...mozno aj prva hodka...pribeh sa vliekol, a miestami u mna velmi velmi stracal. Ale to stracanie bolo postupne viac a viac prepletane pointou...a myslienkou, ktoru nam Gabel nechcel polozit na tanier...ale chcel aby sme si ju na tanier prisli polozit sami. Preto spominany Love Song si viac menej kazdy vypocuje inak. A preto aj ked spociatku vela ludi bude skeptickych, pribudajucou stopazou ich film pomalicky bude dostavat. Neda mi nespomenut Johna Travoltu...osobu ktoru nie je tazke prirovnat k "Pandora´s box", skrinke...ktora ak sa raz otvori, dokaze z nej vijst nieco, comu my hovorime "nadpozemske"!!! Ak vsak ostane zavreta a nepovsimnuta...tak o tom "nadpozemskom" nikto nikdy nemusi vediet...a moze vyprchat ako lacny parfume. Podla mna je John Travolat doslovne pan herec, ktory len nedostal tu sancu...s akou malo stastie par vyvolenych hollywoodu. Filmiky 4, Soundtrack 5 a John Travolta 5***. Nazdar (29.07.2008)

Možná bylo bývalo rozumější pustit si nějaké náladové country rádio, co eliminuje přívaly zbytečných slov, protože v obrazech, kde pohled na Scarlett Johansson je po hudbě druhou, a taky poslední příjemnou složkou, neboť zneuznaní opilci, citující ze stokrát přečtených děl, hned potom, co se ráno co ráno vyprovokují dávkou vodky k mizernému životu někde tam, v New Orleans, kde se zastavil čas, mě nedojímají, a ani toho jediného žádoucího klišé, z jinak zde hojně využitých, to jest pořádné muchlovačky, která se při chemii mezi Scarlett a Gabrielem Machtem vysloveně nabízela, jsem se nedočkala, takže... (04.10.2013)

Zpočátku se mi vůbec nedařilo naladit na tu správnou vlnu, bránila mi v tom hlavně moje úvodní antipatie ke 2 životní-moudra-trousícím vagabundům. Pak mi však začali být pomalu ale jistě sympatičtí, já konečně pochopil proč jsou takoví jací jsou, příběh obsahující i jemný humor mě čím dál víc bavil a jeho lidskost si mě, přiznávám, docela podmanila (i když místy se nemuselo tolik tlačit na pilu). Krom příjemného pocitu z filmu si odnáším i zážitek z herecké konfrontace JohanssonXTravolta, který byl také moc fajn. Za mě to budou slabší 4*. „Vždyť o nic nejde. Lorraine si asi myslela, že chci bydlet v tomhle chlívě s párkem cizích kořalů. Jste snad alkoholici, nebo ne?“ – „Ale nejsme cizí!“ (07.09.2014)