Dva muži šli do války

Úsměvná komedie z prostředí 2. světové války natočená vtipně s notnou dávkou anglického humoru a v závěru snad i jako parodie na oslavné happy endy amíkovských filmů. Dva naivní a dle svého mínění nedocenění vojáci z britského zázemí se rozhodnou nehnít nečinně ve vojenském táboře a provedou svou vlastní "invazi ve dvou" na francouzské území. Pod rouškou tmy se nalodí na rybářskou loď a překonají kanál La Manche. Díky velkému štěstí při své ještě větší naivitě se jim podaří na okupovaném území Francie provést nemožné a dokonce se vrátit zpět na anglické území jako hrdinové. Skutečný příběh se jistě takto naprosto stejně neodehrál a byl pravděpodobně méně komický, než máme možnost sledovat u tohoto snímku. Je ale obdivuhodný a jistě stojí za to se na něj podívat. Srovnal bych jej s výbornou knihou "Jak jsem vyhrál válku" autora Patricka Ryana , která byla zfilmována v roce 1967. Filmová podoba s Johnem Lennonem však nezískala takový ohlas, jako kniha samotná. (03.01.2009)

Nevěřím. Opravdu, jen těžko se věří, že tohle mohlo být natočeno podle skutečné události. Proto děkuji uživateli Big Bear, že příběh filmu uvedl na pravou míru se skutečností. Přesto (nebo právě proto?) jsou mi hlavní hrdinové o to sympatičtější. Miluji Anglii, miluji Angličany a miluji anglický humor, a tento film mne opravdu pohladil po duši. Děkuji za hezký večer, pánové zubaři. God Save the King! (11.03.2024)

Slaboučký TV formát na naprosto nereálném námětu. Nelíbilo se mi nic, není to vtipné, herci stojí za starou belu. Původně jsem po přečtení jména pana Rýnského rád sáhl po dabingu, ale jmenovaný ve filmu jen řve (protože jeho postava je opravdu otravná karikatura). O válečných, rádoby napínavých scénách raději ani nepsat, protože když hledáte film na téma okupovaná Francie, tenhle britský pokus o humor vás těšit nebude, (10.12.2023)

Skvělá anglická komedie z 2. světové války, ve které se nezapře britský humor skloubený se skvělou atmosférou tehdejší doby. Je to prakticky malý a ne příliš známý film o dvouch zubařích, kteří udělali velké věci a dopomohli jedné operaci aniž by o tom vlastně tušili a aniž by to chtěli. Po celou dobu sledování jsem se bavil, i když jsem se nikdy neřehtal na celé kolo, pousmál jsme se tak, jak to Angličani umí a dokázali mně přidržet v křesle až do samého konce filmu, který na komedii skončil tak, jak skončit má...a to se panejo tento příběh skutečně stal. --- Kontrola počtu je skončena pane. - Ztráty jsou? - Pár pořezaných sklem a paní plukovníková spolkla pecku od švestky (10.05.2007)

Pod tíhou zážitku z Nolanova Dunkerku jsem si pustil jiný film o britské armádě během WW2, tentokráte o dvou zubařích, co zdrhli ze svý základny, přepluli do frickama pustošené Francie, sabotovali jim nějakou radarovou stanici (či co to bylo), to vše v televizním looku, zato s akcema jak z Call of Duty. Tohle je ale hlavně krásná dobová záležitost, s britským humorem, kde válka není ani krvavá ani zdrcující. A pokud je to opravdu inspirované skutečnými událostmi, tak hrdinným dentistům klobouček a respekt až na půdu Big Benu. A to i přesto, že ze všeho nejvíc připomínali Laurela a Hardyho, nebo minimálně Mr. Beana... "Pozor, Adolfe, zubaři přicházejí!" (27.07.2017)