Mlha války

Robert S. McNamara a jeho skoro zpověď a rozjímání nad událostmi v jeho životě. O atraktivnost a zajímavost je postaráno, jelikož se nenajde mnoho osobností jakou bezesporu McNamara je. Nejde zde ani tak o rozřešení otázky zda skutečně byl či nebyl za vše zodpovědný, zda (ne)byl válečný zločinec, zda (ne)mohl některým věcem zabránit - spíše se jedná o fascinující ohlédnutí za jeho životem (což vzhledem k tomu, že byl minitrem obrany v době Kubánské krize či během války ve Vietnamu, že byl ředitelem Světové banky a Fordu a k tomu hrál zajímavou roli i během 2. světové války, tak rozhodně je kam se ohlížet) . K tomu Morris jako zkušený dokumentarista umí pokládat otázky, umí ve správný čas použít dobové záběry, má to skvěle sestříhané a když si jako pomyslnou třešinku na dortu připočtete skvostný soundtrack od Philipa Glasse, tak rozhodně stojí za to věnovat nějaký čas sehnání tohoto dílka - vyplatí se to. (03.03.2006)

Lynn vpodstatě shrnula moje dojmy z tohoto vynikajícího dokumentu. Označit někoho za válečného zločince dost závisí na straně, na které se ten který člověk nachází. Jenže moralizovat v míru je jednoduché, ale v okamžiku, kdy válka probíhá, se chtě nechtě musíme dopouštět věcí jindy nepřípustných, stejně jako redukovat jatka a utrpení do řeči čísel (skvělý záběr, kdy se padající bomby mění na číslice). Sledovat McNamaru vyprávět svůj životní příběh znamená přemýšlet o úloze členů státního aparátu v případě války, o tom, na základě jakých informací se musí rozhodovat a jak je zhoubné mylné chápání příčin dějinných událostí (zde např. neporozumění důvodům tak obrovského odporu vietnamského lidu americké armádě). (11.01.2007)

Řeklo by se dokument nabádající k pacifismu skrze popis válečných jatek. Jenže mistrovsky komponovaný snímek mě ze všeho nejvíc zaujal rozjímáním nad válečnou etikou, revizí názorů vypravěče McNamary a zamyšlením nad zrádností přísunu argumentů pro zásadní dějinné kroky jen jedním informačním kanálem. A navíc je to zábava. (07.12.2005)

Opravdu pozoruhodný a výborně natočený dokument o životě Roberta Strange McNamary. Režisér tohoto filmu, Errol Morris, dokazuje, že bezpochyby patří k nejlepším dokumentaristům současnosti. Výběr Phillipa "Quatsi" Glasse pro zkomponování hudby byl geniálním tahem a kameraman odvedl velmi solidní práci. Co se samotné postavy McNamary týče, lze jednoznačně říci, že jeho postřehy jsou zajímavé a věcné, a jeho schopnost sebereflexe dokazuje, že není takovým fanatikem, jak by se mohlo z dobových dokumentů (tj. z období vietnamské války, kdy byl ministrem obrany) zdát. Vlastně je to velmi moudrý muž. Škoda jen, že to je současně válečný zločinec, který dodnes tvrdí, že k Vietnamu nebyla alternativa - "byli jsme ve studené válce," říká a je ochoten připustit tak leda pár dílčích chyb v ofenzívě. Inu, svět už je bohužel zařízen tak, že jedni strůjci genocid končí na lavici obžalovaných v Haagu a jiní si poklidně užívají stáří na Manhattnu. - Ale ať už je váš světonázor jakýkoliv, tento dokument stojí za vidění. (22.03.2005)

Je Robert McNamara inteligentní muž velkých činů nebo válečný zločinec? Je arogantní a cynický, nebo pragmatický realista? Měli bychom jej obdivovat nebo kritizovat? Film na tyto otázky neodpovídá, to je na divákovi. Ale k závěrům poskytuje výborně utříděná a srozumitelně podaná fakta. Možnost nahlédnout pod pokličku vedení války je lákavá pro režiséra i diváka, navíc zajímavé téma poskytuje široké pole k diskusi a zamyšlení nad naším světem. Roberta McNamaru bych za kontroverzního neoznačila, ale mnohé z jeho postřehů a myšlenek se neposlouchají dobře, protože člověk jakoby v hloubi duše věděl, že si musí často připustit ne zrovna dvakrát příjemnou pravdu. A to je věc, která činí tento dokument tak přínosným. Je to skutečná snaha o nezávislý a objektivní pohled kamery na holé skutečnosti, které se sice stát nemusely, ale staly se, protože jsme jim nedokázali zabránit. Nabízí se tudíž jediná základní otázka. "Budeme toho vůbec někdy schopni? Dokážeme někdy odvrátit bezvýchodné situace a zachránit život tisíců nevinných? A nebo bude stále nutné pro ochranu jednoho obětovat druhé?". (18.02.2006)