Kohout plaší smrt

Zase jedna taková typicky čechovská, špionážně-diverzantská konina, tentokrát povětšinou zahalená do tmy tmoucí a s názvem, který si bere do huby Františka Halase. Nad vodami oné přehrady, jejíž hladina celý film rámcuje, drží tuto historku herectví Karla Högera, jemuž ten jeho padouch sedí až nečekaně dobře, stejně jako Bekovi primitiv Metud. On ani ten Pántik není špatný a tak tento snímek alespoň typově a herecky trumfl tématicky příbuznou bohapustou stalinskou frašku "Expres z Norimberka", kterou nás Vladimír Čech oblažil o pár let dříve. "Kohoutovi" ovšem schází její chtěný i bezděčný humor a na koukatelnosti mu nepřidala delší stopáž ani kamera ponořená tak často v černočerné temnotě. A náhlý, jakoby uťatý konec to věru nijak nevylepšil... (11.03.2011)

Film je příliš tendenční, což by tak ani nevadilo, ale zřejmě těch 45 let se na černobílém snímku podepsalo. Film je stále točen večer nebo ve tmě, takže až na pár vyjímek, tam téměř nic nevidíte. KAREL HÖGER (který je hlavním lákadlem tohoto filmu) tam hraje i nehraje, protože to je tak diskutabilní negativní rolička, že se musím ptát : čím se provinil, že takovou roli vůbec přijal ? (06.03.2008)

20% — Mně to svým způsobem připomínalo film Cesty mužů. Ten byl však postaven víc „dobrodružně“, tady jsme se po většinu času utápěli ve tmě seníku. Uvědomělý soudruh Pántik nasazený do záškodnické bandy si se všemi nástrahami poradí, zachrání uvědomělou soudružku Petrovickou a ještě bandu zneškodní. Asi při tom sám zahyne, ale to v té tmě nebylo až tak zřejmé. I když je to propagandistická kravina na kvadrát, myslím, že je dobré se na tyto filmy čas od času podívat. Jak soudruzi vykreslovali ty dobré a jak ty zlé, co považovali za kladné vlastnosti a co za ty záporné. Velmi poučné. (12.12.2016)

Režisér Čech předved totální pervez, když většinu děje umístil do tmy tmoucí a nechal hrát pouze logo televizního kanálu, který tuto komunistickou superbajku odvysílá. Opravdu před shlednutím filmu doporučuju si nastudovat hlasy Oty Brouska, Karla Högera, Josefa Beka a Jana Třísky, protože jinak si klidně můžete vypnout eleketřinu a uvidite to samý. Tím však směšňosti nekončí, chování agenta StB v diverzní skupině je fakt nenapadný jak Ajfelda v Paříži. Co upoutalo v této komunistické agitačce mou pozornost, je výskyt herců jako je Jan Tříska, nebo Táňa Fischerová, no nic radši. (21.08.2013)

Republiku si rozvracet nedáme aneb pod svícnem bývá nejvíce diverzantů... Já si myslel, že tyhle filmy o ukrytých nacistických zbraních a diverzantech se točily jen těsně po válce a během padesátých let - tedy poté co znárodněný film zlidověl. Koukám, že i v roce 1961 se to ale ve filmu mohlo škůdci republiky jen hemžit... Naštěstí STB a SNB byla bdělá a tak ty reje jako vždy zavčasu rozprášila. Velká část filmu se odehrává v noci za naprosté temnoty a tak kolikrát není vůbec vidět co se tam děje. Na svoji dobu byl film velmi dobře obsazen... V hlavní roli se blýskne Pántik, jeden z filmových Gottwaldů... Film se tvrdě naváží do všech co nešli tenkrát nadšeně s novým zřízením a tak tu máme všechny ty bohaté sedláky co nechtějí kolektivizovat, pomahače agentům chodcům i samotné západní agenty, kterým ani tak nejde o ideál demokracie, ale hlavně o prachy... Nejsmutnějším momentem byl ten, kdy se dcera muže co agenty u sebe schoval ptá přestrojeného agenta STB za diverzanta... Když tátu chytí, tak ho zavřou že ano.. A on, policajt neví jak jí odpovědět, tak jí řekne, že jí se nic nestane, že o ni se postará aby se jí nic nestalo, že někdy děti trpí za činy svých rodičů...Že táta dostane špagát nebo roky žaláře věděl jako tajnej moc dobře. Tfujtaxl! Tohle je za dva německé granáty jen kvůli těm hercům v netypických rolích. * (01.04.2018)