Reklama

Reklama

Francouzská revoluce

(TV film)
  • Francie La Révolution française (více)
Francie / Itálie / Západní Německo / Kanada / Velká Británie, 1989, 335 min (Alternativní 360 min, Televizní verze: 4x90 min)

Hrají:

Klaus Maria Brandauer, Jane Seymour, François Cluzet, Jean-François Balmer, Andrzej Seweryn, Marianne Basler, Raymond Gerôme, Peter Ustinov (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Ku každému povstaniu a vzbure dochádza z dôsledku veľkého útlaku. Francúzsky panovník Ľudovít XVI požiadal 5.5.1789 poslancov o navýšenie finančných prostriedkov v štátnej pokladnici z dôvodu veľkých výdavkov. Získanie financií sa malo vykonať formou zvýšenia i tak vysokých daní pre neprivilegované obyvateľstvo. Do toho sa pridala katastrofálna neúroda. Ľud sa vzbúril proti kráľovi a dňa 17. júla 1789 dobil kráľovské väzenie Bastilu. Vzorom povstalcov sa stala americká revolúcia. V roku 1792 povstalci zrušili monarchiu a na nasledujúci rok na gilotíne popravili Ľudovíta a jeho manželku Máriu Antoinettu. Revolučná vláda musela odrážať útoky okolitých štátov, ktoré sa obávali, že k nim preniknú revolučné myšlienky. (andykovac)

(více)

Recenze (88)

katasta 

všechny recenze uživatele

S hodnocením jsem trochu na vážkách, protože nevím, zda hodnotit subjektivně, nebo objektivně. Zasluhovalo by si to oboje, tak to zmíním do komentáře. Velkou chybou tohoto filmu je, že je dost nesrozumitelný pro někoho, kdo nezná francouzskou historii a nezná základní body francouzské revoluce. Mezi takové se bohužel řadím já, a můžu říct, že mnohem větší část filmu, než bych chtěla, jsem nevěděla o co jde, co se děje, proč se to děje, kdo co chce, proč to chce nebo kde se zrovna nacházíme. Tento film je braný hodně do hloubky, hlavně co se veškeré politiky týče. Umožní nám podívat se hodně do zákulisí všeho, co se dělo, můžeme více poznat jednotlivé postavy revoluce. To je to, proč tento film dozajista velice ocení někdo, kdo již něco více o francouzské revoluci ví. Pro takového člověka je tento film rozhodně velikým přínosem. Naopak si tím už tak jistá nejsem, proto dávám 3*. Radši bych méně těch podrobností k ničemu, výměnou za občasný náznak toho, co se děje. ()

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Minisérie má čtyři díly, první dva nesou podtitul Léta naděje, druhé dva Léta zběsilosti. Výstižné. Při sledování scény, kdy se na svatbě Camila Desmoulinse a Lucill Duplesisové sejdou jejich přátelé (Brisot, Danton, Robespierre) a společně se veselí, člověku přeběhne mráz po zádech, když si uvědomí, že už pár měsíců nato se začali vzájemně posílat pod gilotinu. Mimochodem - vypnout více než šestihodinový seriál po dvaceti minutách a stěžovat si, že mu údajně chybí to či ono (ač ve skutečnosti nic z toho nepostrádá) je poněkud... ukvapené. ()

Reklama

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

První věc je si říct, v jaké kategorii to celé hodnotit. Není to výpravný velkofilm jako je třeba Waterloo nebo Úsvit Zuluů, i když v rámci televizní produkce se nešetřilo. Prostě scény s desítkami tisíc komparsistů tu nejsou a třeba na bitvě u Valmy to je poznat. Druhá věc - není to romantický nebo dobrodružný příběh na pozadí revoluce. Tudíž to nemá jednoho hrdinu, kterého by člověk sledoval, a který by měl jednoznačně kladný profil. A taky tu je jen málo vyloženě vymyšlených věcí. No a právě v tom je asi největší síla tohohle seriálu. Zabývá se reálnými lidmi, kteří dělali reálné věci. V něčem jsou "dobří" (třeba Robespierre je neúplatný, Danton klidný, král snaživý a vstřícný), v něčem "zlí (prakticky všichni revolucionáři jsou bezohlední, mocichtiví a krvelační, Robespierre je fanatik, Marat magor, Danton zloděj, král totálně neschopný). Asi jediná normálnější postava je navrátilec z amerických bojů o nezávislost La Fayette (který je paradoxně fandou konstituční monarchie a ne republiky). Ten ale včas pochopí, co jsou ostatní zač a zmizí. Tohle celé je mimořádně povedená a historicky věrná freska, která nejen slepě odráží věty z učebnic, ale i správně zařazuje jednotlivé postavy i sociální vrstvy do kontextu. Fakt jsem byl spokojenej. ()

JASON_X 

všechny recenze uživatele

Takovéhle skvosty se dnes už bohužel netočí. Film opravdu historický, ne pseudohistorický, tedy v převážné většině přísně faktografický a téměř prostý obvyklého telenovelického balastu, který na historický terminál s oblibou roubují komerční, hlavně pro Hollywood píšící scénáristi. Působivá a neradostná ukázka toho, jak snadno mohou původně vznešené ideály vydláždit cestu do pekla, jak revoluce časem zákonitě požírá svoje vlastní děti/tvůrce, jak pošetilé je bojovat za nějaká práva abstraktního "lidu" a jak snadné je zaklínat se při páchání zločinů jeho jménem, jak nekonečně sprostá, manipulovatelná a stádní pakáž je onen tzv. "lid", tvořený většinou bezcharakterní primitivní lůzou, bezskrupulózními ctižádostivci, nebo v lepším případě politováníhodně naivními idealisty. Nabízí se paralela třeba s průběhem bolševické revoluce v Rusku, nebo s padesátými léty u nás, ale takových paralel k mnoha jiným dějinným událostem jsou v historii spousty a jsou prd platné, protože lidstvo se bohužel z historie a ze svých chyb nedokáže poučit. To dokážou jen nemnozí jedinci, kteří ovšem na chod dějin očividně nemívají žádný vliv. A proto je například naše euroamerická civilizace v současnosti přesně tam, kde je. ()

GilEstel 

všechny recenze uživatele

Pěkně udělaný film. Díky stopáži si mohl dovolit zaběhnout i do poměrně slušných detailů. Přesto se neubráním pocitu, že celková kompozice je poněkud umělá a plochá. Stejně tak jednotlivé postavy. Zaujímají určité učebnicové pózy, ale chybí jim cosi živočišného. Poněkud čítankový přístup, kterým lze historii vykládat, ale nejde ji znovu prožívat. Díky těmto věcem na mě film nezanechal hlubší stopu. Zapůsobit dokázaly jen systematické nesmyslné popravy pod gilotinou, podle politických potřeb. (To je na takový film poněkud málo.) Tomuto soudu nakonec unikl málo kdo. Aneb když se kácí les, musí létat třísky. Nezapomenu na Maratův proslov „Chci 100 000 hlav! Jen ať se bojí!“ (Leč známého zapíchnutí ve vaně jsme se nedočkali.) Byla to zvláštní cesta k demokracii. Tak zvláštní, že pomohla na trůn jednomu z největších diktátorů historie. 65% ()

Galerie (33)

Zajímavosti (6)

  • Počet obětí teroru, který rozpoutal Maximilien Robespierre, není přesně znám, protože většina záznamů se do dnešních dnů nedochovala. Mnozí odborníci se ovšem shodují na tom, že pod gilotinou mohlo skončit až o 40 000 lidí. (Petulka88)
  • Vzhledem k rozsahu byl film rozdělen na dvě základní částí, a to „Léta naděje“ a „Léta zběsilosti“. První polovinu natočil francouzský režisér Robert Enrico, druhou realizoval Američan Richard T. Heffron. (argenson)
  • Když si Ludvík XVI. (Jean-François Balmer) do svého deníku zapíše takřka legendární poznámku, že 14. července se dle něj nic významného nestalo (Ludvík tím myslel svůj neúspěch při lovu, přitom 14. července byla dobyta Bastila, čímž byla započata revoluce), můžeme si všimnout, že celý jeho deník je psaný anglicky. (Nick321)

Reklama

Reklama