Hraběnka z Hongkongu

Tuto romantickou komedii bych námětem zařadila mezi předchůdce Pretty Woman. Jednoduchý příběh, kterému by spíše slušela divadelní prkna než filmový pás se odehrává většinu času v uzavřeném prostředí lodní kabiny a stálý pohyb osob ze dveří do dveří by ho řadil mezi kdysi slavné Chaplinovy grotesky. Prostě to k sobě nesedělo. Marlon Brando v nezvyklé roli působil strnule a ani Sophia Loren nepodala svůj obvyklý živelný výkon. Jinak je to na svou dobu pěkný film s řadou vtipných situací a s mými oblíbenými herci, jenom je škoda, že na něm zapracoval čas. Z dnešního pohledu by to chtělo větší dynamiku. Oba hlavní aktéři jsou spíše hvězdy dramatických rolí, než komici. Řekla bych, že film je určen starší generaci, která si u něj s nostalgií zavzpomíná na staré zlaté filmové časy. (19.12.2016)

Romantický film? Částečně. Komediální? Nepatrně. Ale romantická komedie to není. Sám Chaplin svou labutí píseň označil za "film o tlukotu srdce". To je výstižné; jakési srdeční napětí (místy přecházející v arytmii) je přítomno na obou koncích úsečky Brando-Lorenová. Ale sorry, Charlie, to je málo. 40 % (18.03.2005)

I v poloze barevného mluveného filmu zůstal Charles Chaplin tím, čím byl v němých groteskách. Komedie, která nesází na slovní humor, ale je plná gagů připomínajících nejlepší léta grotesky a vyvolávající klasický Chaplinův smích přes slzy. Zahrála si v ní podstatná část Chaplinovy rodiny, ale všemu vévodí skvělá dvojice Brando - Loren. Moc jsem se pobavil. (09.08.2015)

Dôstojný chaplinovský epitaf jednej veľkej kariéry. Na to, že má snímok dve hodiny a občasné neverbálne štylizácie vtipov nie sú tým pravým orechovým, ideálne vyvažujú takú tú inteligentnú neviazanosť v konfrontačnej konštalácii hereckej elity. Lebo keď si len námatkovo spomeniem na situačnú štruktúru (ultra)úchylných "romantických" komédii zo súčasnosti, je to v celku dobré. A sociálna kritika. Tá ide autorovi znovu ako po masle. (13.09.2014)

Takových legend stříbrného plátna a přitom tak jalové vystupování herců. Hlavně ústřední duo je otřesné. Do dramat to byli možná dobří herci, ale do grotesek opravdu ne. A ač nejde vyloženě o grotesku, snahu místy jít touto cestou Chaplin měl. Kdykoliv Sophia vykulila oči, vzpomněl jsem si na feministickou otravnou učitelku hudebky ze základky. Hrozná to představa a věřím, že zrovna jí by se tyto scény moc líbily. Potom tu jsou ale herci, kterým prvky grotesky vyloženě svědčí. Pár scén Patricka Cargilla jsou hodně parádní a syn Chaplina Sidney také ukázal, že po otci toto nadání zdědil. Jinak se ale na filmu nejspíš podepsal hojně zmiňovaný Chaplinův despotismus. A snaha herců film se zdravou kůží a rozumem dokončit. (04.04.2023)