Withnail a já

W&I je o strašný spoustě věcí: o šedesátkách, o přátelství, o ceně za (ne)dospělost, o Shakespearovi a o životě, o tripu i o dojezdu, o tom, že všechno dobrý jednou musí skončit, že ne vždycky, když něco dobrýho skončí, něco jinýho začne - a o tom, že když nemejete nádobí aspoň jednou tejdně, musíte počítat s následkama. Jestli se vám po skončení tohohle filmu bude chtít vyrazit ve starým autě s kufrem plným chlastu někam na venkov, anebo propadnete hluboký depresi, dost závisí na tom, kde se v životě momentálně nacházíte. Withnail & I je jako kocovina po víkendovým tahu - když se to vezme kolem a kolem, vlastně na celý tý komedii nic moc veselýho není. (Což mi ovšem nijak nezabránilo výt u toho smíchy.) (17.09.2014)

Film utopený v alkoholickom a drogovom opare. Bezútešný život dvojice neúspešných hercov je úmyselne hnaný do extrému, táto cesta je však útrpná pre diváka. Vďaka poslednej štvrťhodine dostáva snímok zmysel, je to však neskoro. Hovoriť o tomto Robinsonovom projekte ako kultovnom či komickom je príliš odvážne. (05.11.2019)

Všude jsem četl, že tenhle film je chlastem nasáklá britská klasika na způsob Bernarda z Black Books. Když jsem jí pustil, některé opilecké fóry jsem vnímal, ale nějak jsem se nemohl na ten vtip naladit. Dělal jsem co jsem mohl, ale po celou dobu sledování se nic nezměnilo a tak mi v ruce zůstaly jen dvě hvězdičky, které to tady zrovna dvakrát nezocelí. (12.01.2015)

Soužití dvou ztroskotanců, které dlouhodobý flám dovedl k paranoie, podle mého názoru nefunguje, protože hlavní hrdiny nic nespojuje. Jejich přátelství je jen spojení dvou lidí, kteří chlastají, fetují a bydlí spolu v jednom bytě. A přestože závěr naznačuje mnohé, já si ani nevšimla, že by byli nějací velcí kamarádi. Jen tak vedle sebe žili a jejich sebedestruktivní chlastací a fetovací jízda neměla minimálně u jedno z nich vůbec žádný důvod a u druhého byl ten důvod jen nepříliš přesvědčivě naznačený právě závěrem snímku. Sice hodně bezvýchodný film, ale ani jeden z hrdinů mi nedokázal přirůst k srdci, takže s nimi vůbec nesoucítím a jejich osudy jsou mi ukradené. /3. 6. 14./ (03.06.2014)

CITÁT - Bral jsem drogy, abych vyhrál. Přiznal atlet Jeff Wode........... Chlast a drogy, za vším hledej chlast a grogy. Pro ženy už není místo. Withnai a ten druhý (já) jsou na dně. Pojedeme na venkov ať máme změnu, řeknou si jednoho dne. CITÁT - Mrdám prdele.......... Film je hodně o dialogu. A aby byl divák v obraze musí je dost silně vnímat. Někdy jsou dialogy rozumné, někdy směšné a někdy jsou i zbytečné. Ale stále jsou. CITÁT - My jedeme na venkov bez aspirinu??........... Ovšem na venkově je čeká totální nadělení. Zima, není čím topit, hlad, není co jíst. Scéna z kuřetem okolo 43 minuty je úžasná. CITÁT - Jak se to zabíjí??!!.......... Škoda, jen, že scéna není vedena až do samého konce. Velice zajímavá a úsměvná scéna je i úvaha hlavního hrdiny ohledně místní hospody. CITÁT - Z hospody U Vrány a Koruny už život dávno vyprchal.............. A tak sledujeme líný anglický venkov při šálku čaje a cherry. Dialogy okolo 79 minuty mě nebavily a byly celkem trapné. Tohle je nejnudnější a nejhorší část příběhu. Prostě mi to tady nepřipadalo vtipné. CITÁT - Nejsem homosexuál Manthy............ Ten film výstižně poukazuje na rok 1969 a vlnu hippies, plnou drog, chlastu, černého humoru a Anglického počasí. CITÁT - Prší, běž domů............ Ve filmu si zahráli - Whitnail: Richard E. Grant, Já: Paul McGann a Manthy: Richard Griffiths. Ve filmu zazní spousta citátů takových osobností jako je W. Shakespeare, A. Tennyson nebo CH. Boudelair. Hudebně zde třeba zazní Jimi Hendrix se songem "Woodoo Chile" nebo Beatles se songem "While Guitar Gently Weeps" (16.11.2012)