Režie:
František FilipScénář:
Ondřej VogeltanzKamera:
Eduard LandischHudba:
Luboš FišerHrají:
Alena Vránová, Vladimír Menšík, Čestmír Řanda st., Petr Štěpánek, Josef Vinklář, Marie Motlová, Luděk Kopřiva, Bohumil Bezouška, Štěpán Bulejko, Josef Beyvl, Otakar Brousek st., Václav Kotva (více)Obsahy(1)
Historická komedie se točí kolem veselé hostinské, vdovy Kateřiny (A. Vránová) v Jirchářích. Vdova je půvabná, a tak o ni má zájem mnoho mužů. Protože je všechny odmítá, nazývají ji povětrnou. Purkmistr Šimon (Č. Řanda) nemůže potlačit žárlivost a když páni radní opět poukazují na výtržnosti a povážlivou pověst hostince i jeho majitelky, pověří nového rychtáře kožešníka Sukovského (V. Menšík), aby u paní Kateřiny udělal zkoušku… Alena Vránová zazářila v hlavní roli krásné, něžné i drsné, veselé i odvážné vdovy po hostinském, která si chce zachovat samostatnost co nejdéle, i za cenu živnosti s neblahou pověstí. Musí odrážet nekončící útoky závisti, uražené ješitnosti, pokrytecké morálky i dotčené bezvýznamnosti, pobuřuje už tím, že se liší od vžitých představ, za nimiž se skrývá hodně nectnosti a přetvářky. Úsměvný příběh na motivy historické povídky Zikmunda Wintra Rychtář v pasti natočil podle scénáře O. Vogeltanze v roce 1976 režisér F. Filip. (Česká televize)
(více)Recenze (20)
Rozvernost a prostopášnost dýchá z próz Zikmunda Wintera na každém kroku a díky němu získáváme trochu jiný pohled na středověk. Košilatá historie kolem hostinské Kateřiny je nadmíru zábavná, zejména plán, s jakým se rozhodne zničit neodbytné záletníky v čele s rychtářem, purkmistrem a bakalářem. Nadto hvězdné herecké obsazení, kterému vévodí živelná Alena Vránová společně s Vladimírem Menšíkem, Čestmírem Řandou a Josefem Vinklářem. Nejenom Otakar Vávra měl patent na Winterovy adaptace, František Filip jim dokázal vtisknout větší šťávu a uvolněnost. ()
Což o to, Alena Vránová si v hlavní roli hostinské nevede špatně a role ji přesně sedne - snad jen místy hraje až příliš divadelně, k čemuž přirozeně formát inscenace svádí (ale tato výtka se rozhodně netýká jenom jí). Kořením této komediální inscenace z doby 16. století jsou však hlavně výstupy Vladimíra Menšíka a úsměvu se nelze ubránit ani u Marie Motlové či Luďka Kopřivy. Celkově ale musím konstatovat, že o žádný zázrak nejde - chvilkami to bylo i kapku nezáživné. ()
Moc hezký filmeček s dějem zasazeným do renesanční Prahy. Jeden z těch mála počinů, které v sobě snoubí vícero žánrů či nálad. Na jednu stranu komedie se zápletkou plnou omylů, na stranu druhou vlastně smutný příběh s koncem, který by si divák přál jiný. I když pak by to nebylo tak dobré. Herecké projevy všech zúčastněných bezchybné, nejvíce ovšem vyniká Alena Vránová v roli živé a rázné šenkýřky, která zde vystřídá hned několik hereckých poloh. K tomu všemu pěkná hudba páně Fišerova, jež v závěru se sněhovou nadílkou činí z tohoto snímku ideální film na Vánoce. Nemám, co bych tomuto dílu vytkla. ()
Dotčený rozdíl mezi divadelním a televizním či filmovým herectvím je v tomto případě na místě. Aniž bych chtěl jakkoliv rekriminovat nebo mentorovat, musím - souhlasím i s konstatováním, že v tomto případě se jedná o kvalitní, nikoliv však špičkovou televizní iscenaci v měřítcích doby jejího vzniku - upozornit na rozdíl mezi tehdejším a dnešním osobnostním zázemím televizní tvorby. Na osobnost režiséra, na herce-protagonisty v hlavních úlohách, na nadprůměrný průměr dneška, jak by nepochybně vyzněl odkaz na srovnání tehdejší a dnešní úrovně. Nepovzbudit znamená nezabít ani nezničit; je to upozornění na to, že Biafra (dnes možná spíše Kosovo ducha) je ve svých dopadech mimořádně nevypočitatelná. A že srovnávat znamená také - i v tomto případě - svým způsobem povzbuzovat. ()
Zikmund Winter psal zajímavé povídky, čtením se většinou dostaneme do 17. století a zápletkou bývají měšťanské problémy i vojenské útrapy vojáků Třicetileté války. Jeho styl se možná každému líbit nemusí, ale historická próza tohoto typu je otevřená všem a stojí jak za přečtení tak za shlédnutí. Kateřina zlé pověsti je odrazem měšťanského života v Praze před rokem 1670 a nechá nás nahlédnout do již tehdy velmi čile rozběhlé korupci a pletichám městských úředníků. ()
Galerie (6)
Photo © Česká televize / Přiba Mrázová
Zajímavosti (2)
- Alena Vránová vytkla Vladimíru Menšíkovi, že se nedrží textu, a proto neví, kdy má ona nástup. Menšík se urazil a odešel z natáčení ke zděšení režiséra Františka Filipa. Natáčení proběhlo v chladném duchu a Menšík s Vránovou rok nemluvil. (sator)
- Téma celého příběhu se točí kolem zákona tzv. „poctivého spaní“. V praxi to vypadalo takto: Rychtáři prováděli zkoušky poctivého spaní, kdy chodívali v noci po domech a zjišťovali, zda u svobodných děvčat nenocují mládenci. Většinou u nich mohli zůstávat jen do deseti hodin v noci a za nedodržení pravidel byli trestáni. (sator)
Reklama