Světla ramp

Velký klaun odchází a s ním i ten tulák v něm. Sledovat tento film je opravdovým filmovým zážitkem. Člověku je smutno a zároveň se i usmívá. Není to Chaplinova poslední hlavní role, ale je poslední v té podobě, jak jsme ho znali. Nevím, jestli to měl nebo neměl v plánu, ale bylo to krásné rozloučení. Tak sbohem, Tuláku, děkuju ti za slzy i smích, dávno stal ses nesmrtelným nejen v očích mých. (06.01.2011)

Ukažte mi osobnost, která napíše scénář, ten zrežíruje, ve filmu si zahraje hlavní roli, produkuje ho a ještě si k němu napíše vlastní hudbu. Podezřívám Chaplina, že i na ty housle hrál sám. Já vím, že byla jiná doba, a že i film už dávno šel jinou cestou. Ale pro tenhle nádherně upřímný epitaf nedokážu najít jiné hodnocení. Film, kde jsem u komediálních výstupů měl slzy na krajíčku, ale od smíchu to nebylo. (02.10.2006)

Chaplinovo loučení se zvláštním nádechem a jasným sdělením, že tentokrát je to naposled. Mluvené slovo jeho hraní a humoru neubírá a naopak velmi dobře kombinuje prvky němého a mluveného filmu. Občas mi přijde trochu rušivý způsob Chaplinova střihu a dramatizace scén (například když Terry do nekonečna řve I am walkin..), nicméně se jedná o styl doby a je to jen drobný detail, kterého jsem si všiml. Chaplinův nejvyšší standard, ale Zlaté opojení a Kida to nepřekonává. (16.04.2015)

Chaplinovi sa podarilo zrejme to najdôležitejšie, čo počas natáčania tohto filmu zamýšľal: presvedčiť diváka o tom, aká je sláva vrtkavá a pominuteľná, ako umelca jeden deň milujú, druhý zatracujú, ako z oka vytryskne slza pri predstave, že žezlo preberá niekto iný a jeho osud je spečatený tápaním v alkohole, sebaľútosťou a duševným trýznením. Tento príbeh je neuveriteľne autentický, osobný a mňa oprávnene chytil za srdce. So starcom Calverom som súcitila, priala mu úspechy, večný potlesk a burácanie obecenstva, ktorý bude ešte silnieť a mohutnieť, keď sa opona nevyhnutne zastrie. (21.07.2010)

Osobní zpověď klauna, kde mi sentimentalita brnkala na ty správné struny a já to tomu šašku počmáranýmu zase žral i s navijákem Tím byla neuvěřitelně krásná  Claire Bloom.  Srdcervoucí, uplakané víc než dvě hodiny a přesto budu s chutí pětkovat.  Inu, kouzelník Chaplin. Film, kde fráze miluju tě bolí, kde  má láska jiný význam než pobíhání v květinových lukách nebo spalující vlhkou touhu.  Klišé? To vůbec. Sentiment? Ano, ale na hony vzdálený jakékoliv lacinosti.  Nebojím se říct, že Světla ramp jsou pro lidi se srdcem  a necítím se pro toto jinak laciné prohlášení nijak trapně. Jeden z těch filmů, kdy je člověk prostě a jednoduše rád, že něco podobného viděl, dá se pak pořád věřit v ideály. Pět, Pane klaune. (01.07.2021)