Režie:
Charlie ChaplinScénář:
Charlie ChaplinKamera:
Karl StrussHudba:
Charlie ChaplinHrají:
Charlie Chaplin, Claire Bloom, Nigel Bruce, Buster Keaton, Sydney Chaplin, Norman Lloyd, Edna Purviance, Harry 'Snub' Pollard, Geraldine Chaplin (více)Obsahy(1)
Stárnoucí Calvero (Charles Chaplin), kdysi všemi obdivovaný klaun, se pokouší vyrovnat s tím, že má svá nejlepší léta za sebou. Jednoho dne zachrání mladou tanečnici Terry (Claire Bloomová), která si chtěla vzít život, a nastěhuje ji k sobě. Péče o ni náhle opět dodává smysl jeho životu. Vrací jí sebevědomí a obstará jí divadelní angažmá. Terry se do Calvera zamiluje, on však její city odmítá. Přeje jí totiž šťastný život po boku mladého spisovatele Nelvilla. Tajně mladou ženu opouští a protlouká se jako tuctový pouliční klaun. Když Terry Calvera po několika letech náhodou záhlédne při pouličním výstupu, uspořádá pro něj vzápětí velkou benefici.
Tento tragický dojímavě sentimentální dozpěv za jednou kariérou je Chaplinův snad nejosobnější film - paralela mezi životními osudy Calverovými a Chaplinovými je zjevná. O to osudověji působí, že po tomto filmu byla Charlesi Chaplinovi zakázána další práce v USA: po pobytu v Evropě mu byl - ještě před uvedením jeho filmu SVĚTLA RAMP - znemožněn návrat do Spojených států, údajně pro neamerické smýšlení. Chaplin, rozhořčený jednáním Ameriky, vzápětí přesídlil do Velké Británie. (Quentin T.)
(více)Videa (1)
Recenze (118)
Během projekce tohoto filmu se mi z neznámých důvodů udělalo děsně špatně. Co se dělo dál, raději nebudu popisovat. Jednak Vás to asi nezajímá a pak by to taky mohlo urazit ty, kdo mají nějakou úctu ke klasickému filmu. Takže raději stručně: Krásně dojemný Chaplin jak je zvykem, se kterým mám holt spojeny spešl zážitky. ()
Zuby nehty jsem se bránila Chaplinově nátlaku, ale nakonec musím sklopit hlavu a pokorně uznat, že to moje měřítka na pět hvězdiček splňuje. Nikdy to ale nebude tak nadšených pět hvězdiček, jaké jsem dala Busterovi za jeho nejlepší filmy. U Chaplina pořád cítím jakousi vypočítavost, s jakou se strefuje do diváka, což se mi úplně nelíbí, nicméně Světla ramp obsahují i umělecky hodnotné a zamyšlení hodné pasáže, metafory a já nevim ještě co, že zkrátka a dobře uznale kývám hlavou. ()
Všestranností se v našich poměrech Chaplinovi snad mohl blížit E. F. Burian; tím ovšem ta podobnost končila. Nejosobnější Chaplinův film je současně zjevně jeho filmem nejzralejším a umělecky nejpřesvědčivějším. Sociální cítění, které vždy patřilo do jeho tvůrčího profilu, tu nabývá až důvěrně autobiografických rysů. Smutek plačícího, ale i bojujícího lidského osudu dotváří i hlavní ženská postava, skvěle zahraná Claire Bloomovou a souhlasím i s tím, že velký výkon tu také odvádí zestárlý "Frigo" Buster Keaton. Ocenit je nutné i mistrnou evokaci ještě téměř viktoriánských music hallů (u nás by tomu odpovídala raná tvorba Karla Hašlera), londýnského světa "malých" lidí i dokonalou výpravu bytových interiérů (byť v době natáčení stále byla tak trochu živou současností). Psychologicky přesvědčivá je také skutečná láska - ne vděčnost - mladé ženy k starému géniovi všedního života, který umí poradit všem s výjimkou své vlastní maličkosti. Komplimenty, které si zaslouží režie, scénář, hudba i choreografie tanečních čísel, vložených do filmu, jsou zbytečné. Jak víme, patří rovněž skvělému představiteli hlavní úlohy: Charlesu Charlie Chaplinovi. ()
Osobní zpověď klauna, kde mi sentimentalita brnkala na ty správné struny a já to tomu šašku počmáranýmu zase žral i s navijákem Tím byla neuvěřitelně krásná Claire Bloom. Srdcervoucí, uplakané víc než dvě hodiny a přesto budu s chutí pětkovat. Inu, kouzelník Chaplin. Film, kde fráze miluju tě bolí, kde má láska jiný význam než pobíhání v květinových lukách nebo spalující vlhkou touhu. Klišé? To vůbec. Sentiment? Ano, ale na hony vzdálený jakékoliv lacinosti. Nebojím se říct, že Světla ramp jsou pro lidi se srdcem a necítím se pro toto jinak laciné prohlášení nijak trapně. Jeden z těch filmů, kdy je člověk prostě a jednoduše rád, že něco podobného viděl, dá se pak pořád věřit v ideály. Pět, Pane klaune. ()
Krásne staromódny snímok, kde nič nieje na efekt, nič nieje vyumelkované a emócie niesu gýčovité. Smutný, ale v mnoha ohľadoch optimistický príbeh. A čo ja ľutujem ešte viac je to ( pri sledovaní záverečného čísla ), že sa geniality Keaton a Chaplin nespojili v minulosti viackrát, pretože by z toho mohli vzísť diela, ktoré by nikdy nikto dokonale neohodnotil, aby im pritom neubral na kvalite a úspechu. ()
Galerie (35)
Zajímavosti (16)
- Charlie Chaplin vo svojej autobiografii označil tento film za najlepší, ktorý kedy natočil. (Hank_Scorpio)
- V malé roli se ve filmu objevila i Chaplinova oblíbená herečka z němé éry Edna Purviance. (Kulmon)
Reklama