Chaplin novomanželem

Velmi sympatická komedie s velmi vážným (a rozhodně velmi překvapivým) koncem, který ale paradoxně, tak trošku k vaší velké nelibosti, pohladí po duši. Ačkoliv ale tahle groteska končí vážně, zbytek je veselý a zábavný až běda. Vtipy sice nejsou nijak originální a celá groteska samozřejmě využivá typických klišé, ale velmi sympaticky a souhra manželů a manželek je téměř skvostná (a to dvojnásobné podání tomu hodně, opravdu hodně přidává). Nadčasové groteska, která rozhodně velmi dobře pobaví, protože skvělých gagů je tady nemalé množství a která navíc, narozdíl od mnoha jiných, utkví v paměti. A to je rozhodně její výhoda. 80%. (31.07.2018)

Na této grotesce zaujme zejména její konec, který zrovna komediálně laděný není. Jinak se ovšem jedná o klasickou podívanou, která právě neoslní, neboť nepřináší nic tak výjimečného, jako tomu bylo v pozdějších Chaplinových počinech. Proto bych radil všem, kteří tu štkají nad tím, jak může být Chaplin nejslavnějším groteskářem, aby sáhli po nějakých jiných, kultovnějších dílech tohoto mistra a teprve poté šli do jeho rané tvorby. Protože v tomto případě pláčou na špatném hrobě. (13.09.2015)

Pro mě jedna z nejlepších Chaplinových grotesek, kterou natočil u Keystonu. Narozdíl od jiných jeho raných kousků není tak vyčpělá, místy nudná a bez vtipu či příběhu. Naopak vtipně využívá klasické stereotypní situace - opilý manžel / naštvaná manželka - zde rovnou v dvojitém podání. Film navíc končí víceznačným závěrem. (24.06.2008)

Začiatky génia filmového plátna v štúdiu Keystone boli poväčšine dosť biednej kvality, ako to dokumentuje i táto krátka groteska, ktorá je hlavne o ožieraní sa a o surovom zaobchádzaní s partnerom v dvoch rôznych manželstvách. V prvom prípade si to odnáša chudák Charlie od svojej manželky v podaní Phyllis Allen, ktorá budí hrôzu (teda, mať takú ženu, tiež by som asi bol v kuse ožratý). V tom druhom prípade je obeťou hlavne Minta, ktorá má tú smolu, že má za manžela hnusného grobiana Fattyho (ten ju trieska z jednej i druhej strany a dokonca ju i škrtí). Tak ja teda neviem, ale toto pripadalo dobovému publiku vtipné? Čerešničkou na torte je chlapík namaľovaný na čierno a záverečná mela, ktorá v keystoneovke samozrejme nemôže chýbať. Videná verzia z roku 2010 s veľmi dobrou orchestrálnou hudbou Roberta Israela. (26.09.2023)

První kroky Ch. Chaplina a "The Rounders".¬         Rok 1914 byl úvodním rokem Chaplinovy tvorby filmové. Na třicet pět krátko- případně středometrážních grotesek plus jeden dlouhometrážní snímek ve směs postrádaly větší kvalitu, žertéřství rovnalo se sotva tak jednomu a půl míčku artisty, místy bylo až rozpačitě trapné. Je zřejmé, že společnost "Keystone Studios", s níž měl Chaplin uzavřenu roční smlouvu, si spíš než na kvalitu potrpěla na množství.¬                 Podobně tomu bylo i následujícího roku a počátkem roku 1916, kdy Chaplin pod hollywoodskou společností "Essaney" natočil svých dalších patnáct krátko- příp. středometrážních snímků. Ač v té době už znám a oblíben natolik, že mohl diktovati podmínky producentům a vybírati z nich, nebyla úroveň Ch. snímků ve směs vysoká, ze jména hledíme-li na ně nedobovýma očima.¬                 Není však třeba odsunouti tyto první filmové krůčky a kroky někam do zapomnění, svou kvalitou spolu s vkusností se vyrovnají řadě nynějších zábavných pořadů tak jistě, jako že Ch. Chaplin natočil později taková díla jako "Moderní doba" či "Diktátor".¬                 Snímek "The Rounders" byl by rozhodně povedenějším (viďte, Morien), kdyby měl završující konec.¬                 [Zdroje: 1. Wikipedie, English (en.wikipedia.org/). 2. Filmová databáze IMDb (imdb.com/)] (25.10.2019)