Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Fridu už od mladých let fascinovalo umění a oplývala výtvarným talentem. Byla plná života a zamilovaná do svého přítele Alexe. Jednoho dne ale přišla obrovská tragédie. Autobus, ve kterém cestovala Frida s Alexem havaroval a vypadalo to, že Frida už nikdy nebude chodit. Po návratu z nemocnice byla velmi dlouhou dobu upoutána na lůžko. Následovala další rána, Alex odjel studovat do Evropy. Frida se ale přes ohromnou bolest rozhodla, že nepříznivý osud zvrátí. Začala velmi intenzivně malovat, její obrazy byly jedinečné a originální. Fridina léčba je velmi nákladná a rodina se začíná dostávat do nepříznivé finanční situace. Dívka nechce být pro rodiče břemenem a poté, co se znovu postaví na nohy, se vydá za vyhlášeným mexickým malířem Diegem Riverou, aby její práci ohodnotil. Ten je z mladé umělkyně nadšený a rozhodne se ji představit mexické smetánce. Diego je okouzlující umělec, komunista, který se částečně angažuje v politice, a zároveň působí jako magnet na ženy. I Frida jeho kouzlu nakonec podlehne a Diego je celý pryč z mladé, talentované umělkyně. Jeho zase okouzluje Fridin divoký způsob života a na přitažlivosti jí přidává i neskrývaná bisexualita. Frida a Diego se sblíží, velmi se milují a když slavný malíř nabídne Fridě sňatek, souhlasí. Přestože Diego zcela otevřeně přizná, že nikdy nedokázal být věrný a je si jist, že to nedokáže ani v budoucnu. Rodiče Fridy nejsou nadšení z dceřiny volby, ale je pravda, že Diego splácí jejich hypotéku. Na svatbě se Diegova exmanželka Lupe velmi opije a vrhne se na Fridu. Ta vyčte svému manželovi, že se jí nezastal, ale později ženě odpustí a dokonce se s ní spřátelí. Lupe jí popíše průběh jejich nevydařeného a nešťastného manželství a mnoho záletů, které musela strpět. Brzy přichází i první nevěra, kterou musí přenést přes srdce Frida. Diego dostane nabídku na práci v New Yorku a tak pár brzy odjede dobývat Ameriku. Frida není z mocných Spojených států nadšená, Diegovi život v New Yorku vyhovuje, pochopitelně i všechny neřesti, které s sebou život mezi bohatou smetánkou přináší. Brzy Frida přichází s velkou novinkou, je těhotná. Touží po miminku, Diego zprvu nesouhlasí, ale nakonec se rozhodne, že svou lásku podpoří. Frida ale bohužel potratí, osud jí tedy přináší další tvrdou ránu. Po návratu z nemocnice přijde nepříjemná zpráva z Mexika. Fridina matka je na smrt nemocná. Frida se tedy vydá zpět domů, kde najde kromě umírající matky i sestru Cristinu s monoklem, který jí udělal její manžel předtím, než od něj na dobro odešla. Diego řeší v New Yorku velký problém. Jeho politická angažovanost se stává pro jeho zaměstnavatele nepřekonatelným problémem, a když Rivera odmítne předělat své dílo proti svému přesvědčení, dostává výpověď. Frida se chce vrátit domů, Diego ne. Nakonec se pár vrací do Mexika, Diego je ovšem nešťastný a nespokojený se svou prací. Frida nabídne Cristině práci v Diegově ateliéru. Nepřinese to bohužel nic dobrého, Diego její sestru svede. Frida se od Diega odstěhuje, utápí se v alkoholu, velmi se trápí a nedokáže mu odpustit. Přesto se rozhodne mu pomoci, když jí požádá, aby v otcově domě ubytovala bolševického revolucionáře Trockého, který byl Stalinem vyhnán ze země a hrozí mu smrt... (TV Prima)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (385)

Dr.film 

všechny recenze uživatele

Zatím nevýrazné režisérce Julie Taymor se podařilo nečekaně silně zachytit neobyčejný život Mexické malířky Fridy Kahlo. Prolínání mezi skutečným záběrem a malovaným obrazem je velice hezký nápad a vnáší to do filmu nenásilným způsobem aktuální obrazové téma, jenž vždy chytře ladí s následujícím záběrem. Stejně dobře mi bylo i u zpomalených záběrů které nádherně citlivou kamerou nasnímal Rodrigo Prieto. Nejdůležitější je však děj, a ten určitě nezklame, nebot život samotný nebyl pro Fridu procházka růžovým sadem. Opomínat by se neměl také přesvědčivý - a roli zcela oddaný výkon v podání Salmy Hayek, stejně jako hudební stránka filmu, jenž měl na starosti Elliot Goldenthal. ()

kulyk 

všechny recenze uživatele

Propjení politiky a umění, přecházejícího v propagandu, vcelku i vystiženo. Životopis buchty, co malovala (podle mého subjektivního hodnocení, nerváci) ty patlaniny snad nohama, se v tom dá najít taky. Ale sebelepší důvod, tedy i kdyby Kahlo byla třeba hodnější a mladší ségra mutter Terezy neomluví fakt, že Selmička pobíhala před mým zrakem s kartáčem na psa místo obočí. Kurvíte mi protahovací fantazie, kazišuci. ()

Reklama

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Tento film je pro Salmu Hayek jako milenka, kterou snadno získala, ale těžko opouští – Fridu si naštukovala, vymohla i zafinancovala. Jedna věc je ovšem ukout plány uprostřed noci, druhá je uskutečnit je za plného denního světla. Proto, když se dala do řeči se scénáristy, vyšlo najevo, že Frida není ani Martin Pomothy, ani Andrej Anastasov, a není co natáčet. Za celý film jsem se navíc nezbavil dojmu, že sleduji Salmu Hayek. Nebo že by s postavou tak srostla? Já ti, smutná vrbo, vlastně ani nevím. ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

Frida Kahlo byla bytostná ryzí umělkyně. Kouzelná malá čarodějnice. A velká malířka! A "Frida" je čarodějně kouzelný film, v nejlepším smyslu slova vpravdě umělecký film. A díky za všechnu tu stylizaci, za všechnu mýtůtvornost, za všechnu tu ošklivost a krásu... P.S. Salma Hayek je kouzelná malá čarodějnice. A velká herečka... ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Přiznám se bez mučení, že některým komentářům k tomuto filmu ne příliš rozumím. Je pravda, že v některých pasážích scénář i režie poněkud drhnou; stejně tak je ale pravda, že toto drhnutí ani v nejzranitelnějších momentech díla neklesá pod práh velkého umění. Klady filmu mnohonásobně přesahují jeho dílčí přešlapy. Životní příběh vynikající mexické komunistické malířky je strhující a burcující sám o sobě. V tomto případě se podařilo propojit přirozeně a spontánně ideu s ryzím, neopakovatelným uměleckým výrazem a mučednickým ženským životním údělem. Do necelých 47 let životní pouti nastřádala drobná mexická krasavice tolik, co by bohatě vyplnilo hned několik průměrných dlouhověkých životů. Životní láska s dalším gigantem světové malby Diego Riverou dala i tak bouřlivému životu další bouřlivý rozměr. Ne lesbické lásky - spíše objetí - , ne četné milostné avantýry, z nichž ta s Trockým nebyla pro Fridin život nepodstatnou, ale prolnutí tragického údělu mrzačky, velké umělkyně, tragické matky a ideové ženy spolu se zachycením neopakovatelné atmosféry Mexika té doby, Mexika Lázara Cárdenase, činí FRIDU, byť produkovanou americkou a kanadskou filmovou společností, filmem v pravdě mexickým. K tomu patří i barevná výraznost a doslovně malířské pojetí řady scén zejména v první části FRIDY. Trhaná filmová kompozice i syžet jakoby odpovídaly i přeryvům a bouřlivostem nezkrotného Fridina díla vztahu k životu. Kolážová intermezza i animace děl Kahlové dynamizují děj filmu a obohacují jeho kompozici; propůjčují mu výraznou osobitost a nezaměnitelnou neopakovatelnost. Neméně působivá je i sklenující hlavní dějová linka: "postelový přenos" umírající umělkyně z jejího bytu do výstavních prostor, v nichž došla naplnění její touha předvést krví vydřené dílo milované rodné zemi a jejím lidem. Socialismus, slovo, které je dnes odsunuto na periférii lexika postmoderního světa, má i tento rozměr svého duchového bytí. Hayeková možná nepsala scénář, určitě nerežírovala, ale nezpochybnitelně byla hlavní hybatelkou dějů a produkce tohoto nevšedního filmu. Julie Taymorová, jméno pro mne dosud zcela neznámé americké režisérky střední generace, zachovala a dále rozvinula ženskou optiku, která byla pro Hayekovou zřejmě hlavním motivem, jenž ji vedl k prosazení tohoto "nekasovního" námětu. Na stříbrném plátně tak byla zachycena s mimořádnou pietou a úctou, s něžnou básnivou neiluzívností, která nic nezamlčuje, ale ani nedémonizuje, velmi podstatná - pro naši společnost prakticky zcela neznámá - část života a pohybů i životního stylu meziválečných levicových avantgard. Platí to nejen pro tu mexickou ale i francouzskou; neméně působivé jsou i ty pasáže FRIDY, které zachycují rockefellerovské prostředí USA třicátých let. Tento zcela nehollywoodský feministický film s naprosto neyankeeovskými rysy svou latinskoamerickou poetikou nemůže neupoutat pro způsob, jakým dokázal divácky přesvědčivě a poutavě přiblížit látku tak nesnadnou a fimovému zpracování se vlastně až bouřlivě vzpírající. () (méně) (více)

Galerie (65)

Zajímavosti (15)

  • Neteř Fridy Kahlo byla filmem tak ohromena, že Salmu Hayek obdarovala jedním z Fridiných náhrdelníků. (PußyMagnet)
  • Edward Norton částečně upravil scénář. (PußyMagnet)
  • Snímka zahajovala MFF 2002 v Benátkach. (MikaelSVK)

Související novinky

Film Music Prague 2014

Film Music Prague 2014

20.07.2014

Americký skladatel Elliot Goldenthal, který je držitelem Oscara® za hudbu k filmu Frida, a britský skladatel Patrick Doyle, jež je autorem hudby k velkofilmům jako Thor, Harry Potter a Ohnivý pohár… (více)

Není Kravitz jako Hendrix

Není Kravitz jako Hendrix

01.04.2006

Se životopisnými snímky se poslední dobou roztrhl přímo obrův pytel. Kinohity Frida, Walk the Line, Capote, Ray a starší neméně úspěšné Doors, Elvis Presley nebo Great Balls of Fire! se prostě musely… (více)

Reklama

Reklama