Modrý pták

Teatrálně truchlící král tluče hlavou o stěnu - tu o jednu, tu o druhou, až mu kancléř nechá stěny raději vypolštářovat, čímž se do pohádek dostala vypolštářovaná místnost. Okouzlující víla Soussia a kouzelník si pohrávají s lidskými osudy, protože co po dvousetletém spánku, když vám je pár tisíc let, dělat jiného? Záhadou mi tedy je, jak čerstvě probuzené nadpřirozené bytosti mohou mít své chráněnce, které, v případě víliny chráněnky, do značné míry vychovali? Předobrá a přesladká (a nedomrlá až unylá a nudná) princezna Florina se zamiluje do kouzelníkova chráněnce a on do ní. Achich. Tím se děj komplikuje, ty trdlo, se za něj chce provdat Tritonka přece. Od toho tu je kmotřička víla, aby ve svém paláci s plastovými válci (rozumějte, křišťálová síň ozvěn) mávla proutkem .... Hlášky téhle pohádky jsou nesmrtelné, od králova sdělení, že má na truchlení skvěle vybavenou místnost a mohou truchlit vespolek, přes všechno, co z pusy vypustí nepřekonatelně vtipná Tritonka, až po plánovanou vraždu krále jeho sebeumlácením se o stěnu. Kulisy nevadí, podstatný je děj mající hlavu a patu, humor a herci a to Modrý pták má. (03.01.2012)

Možná byl umocněn literární půvab, televizní a pohádkový se bohužel ztratil. Samotná pohádka je tak zamotaná až je nezáživná, těžko se v ní dá vyznat a hlavně ztratila klasické pohádkové kouzlo. Jestli zaujala tehdejší děti, těžko říct, já měl v té době 5 let a mě by nezaujala určitě, dnešní však už tím tuplem ne. A kdyby neúčinkovali ve skrze kvalitní herci, krásná Sabina Laurinová a hlavně Barbora Hrzánová, šlo by hodnocení ještě níž. (10.07.2018)

Nevím proč, ale tahle pohádka mě neoslovila ani na víceré podívání. Je zbytečně zdlouhavá, příběh se vleče. Jeden bod dávám za skvělou hereckou kreaci Báry Hrzánové - ta je jak z nějakého psycho hororu. Odporná a zlá, až se vlasy ježí a přitom jsem jí v duchu fandila, když jí, chudince skvělé herečce, obsadili do protirole unylou a strašně slabou Sabinu Laurinovou, které se prostě fandit nedá, kdyby se člověk sebevíc snažil. Její Florina mi na nervy lezla úplně stejně, jak Tritonce......."Princezny si dají víno bílé? červené?...." - "Sekt" - odtuší suše Tritonka. (02.11.2014)

Studiová pohádka nižší kategorie. Ani přebarevné kostýmy a originální pokrývky hlavy nemohly zakrýt levnou výpravu a nenápaditý interiér. Preiss příšerně přehrával počáteční truchlení a pláč, podobně Zawadská. Pak se sice zklidnili, ale dojem zůstal. Kostka jako průhledný intrkán. Ještě že to jako obvykle vtipná Maciuchová a elegantní Němec zachraňovali, i svými komentáři pod obraz. Hrzánová bohudíky ani v takové slátanině neztratila svou hubatost a bezprostřednost. Laurinová unylá a nezajímavá, alespoň pro mne. Michal Dlouhý až léty získává určité charisma, tady to ještě rozhodně nebylo. Šňůra perel a Dlouhého maska byla asi oříškem hlavně pro maskéry. Už jsem viděla lepší pohádky. (29.06.2008)

Nevzhledná pohádka s odpornými kulisy a výrazy jako: pitomost, blbost, či státní převrat. Vzhledem ke kategorii kulisová pohádka a ne příliš rozvinutému ději je tento žblebt únavně dlouhý a ukecaný (hodina a půl!!!!). Maciuchová intrikuje, Maciuchová zakleje prince, Maciuchová zruší kletbu prince, Maciuchová potrestá zlé postavy (se kterými ale ze začátku intrikovala). Ostatní postavy včetně prince a princezny jsou tam jen na okrasu. Hlava nebere, jak vznikají takové scénáře. (08.07.2016)