Reklama

Reklama

Texty z pera legendárního amerického spisovatele Kurta Vonneguta jsou natolik mnohovrstevnaté a ve své komplexnosti složité, že je většina filmařů vždy považovala za téměř nezadaptovatelnou látku. Přesto ale několik snímků podle Vonnegutových předloh přeci jen vzniklo. A za jeden z nejlepších je považováno přepracování multižánrového protiválečného románu Jatka č. 5, kterého se v roce 1972 ujal oscarový gigant George Roy Hill, režisér Butche Cassidyho a Sundance Kida, Podrazu či Světa podle Garpa. Nás pak může těšit, že natáčení částečně autobiografického příběhu o mladíkovi jménem Billy Pilgrim, který se po přežití děsivého náletu na Drážďany a vůbec celé druhé světové války rozhodne mezi zdmi ústavu pro duševně choré zcela přetvořit celý vesmír, byl přítomen také Miroslav Ondříček, kterého si Hill zvolil za svého hlavního kameramana. Ostatně některé sekvence filmu byly pořízeny i na pražských Hradčanech. Mezi lety 1972 a 1973 pak byl Hill za tento film oceněn nejen nominací na Zlatý glóbus, ale také cenou poroty na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. Hlavní rolí v pozoruhodném snímku si svůj herecký debut odbyl tehdy čtyřiadvacetiletý Michael Sacks. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (85)

Šandík 

všechny recenze uživatele

Filmový pokus, předem odsouzený k nezdaru... Ze všeho nejtěžší je totiž zfilmovat otevřeně subjektivní vyprávění, přičemž ještě těžší je zfilmovat takové vyprávění, pokud má záměrně neuzavřenou strukturu, kolážovitě porušuje chronologické i prostorové vztahy a navrch prokládá reálné situace vlastními představami, sny a pocity... Literární a filmová řeč je v tomhle naprosto odlišná, zatímco literatura si všímá především toho vnitřního, film jde nutně především po vnějších věcech, po vizualitě, po zvuku, po vyřčených slovech, nikoli po prožitku, snu, představě či pocitu. Dalším problémem je až neuvěřitelná klipovitost, v níž se dlouhé pasáže knihy nutně mění na kratičké filmové scény. Přesto tenhle film rozhodně stojí za vidění. Řemeslně jde o velmi slušnou záležitost. Rozhodně neurazí režie, herectví, hudba (ostatně není divu, když ji obstaral Glenn Gould), kamera (Miroslav Ondříček). Ve filmu v žádném případě nechybí nesmírně silná místa, například příjezd do Drážďan, šílená jízda Billiho manželky do nemocnice (takhle excelentně zahraná kráva se jen tak nevidí), start posléze zříceného letadla, retrospektivní prostřihy, scény z nemocnice (s tím blbem, co píše knihu o Drážďanech), poprava Edgara Derbyho, to všechno je natočeno naprosto strhujícím způsobem. Některé jiné scény, především ty z planety Trafalmador jsou slabší ( i když mile komické), ale v předpočítačové době tyhle věci šly asi jen těžko natočit lépe. Suma sumárum, kniha je i v tomhle případě rozhodně lepší, ale film v žádném případě neurazí... Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: gudaulin, Subjektiv ()

Mylouch 

všechny recenze uživatele

Prostor pro střízlivě přesvědčivého M.Sackse. Výsledek téměř nutně trochu zaostává za plasticitou předlohy, čemuž přispívá mj. trochu samoúčelně působící rytmus časových střihů. Přínosem výslednému vizuálnímu stylu je Ondříčkův vklad, včetně složené pocty do mlžného oparu zahaleným pražským scéneriím (nábřeží, věže, mosty, Strahov, orlice Goethe institutu i holešovická jatka), téměř výhradně zastupujícím válečné Drážďany, jejichž bombardování autor námětu Vonnegut sám zažil a opakovaně se ve své tvorbě k tomuto tématu vracel. Nadčasová Bachova hudba, symbolizující stejně dobře vesmír, lásku, víru, osud i nesmrtelnost, tentokrát v přednesu G.Goulda, zdůrazňuje rovinu křesťanské symboliky příběhu. ()

Reklama

Mackin 

všechny recenze uživatele

Povinnost především pro ty, kteří mají rádi netypické a tak trochu jiné filmy. Celý děj je mozaikou různých momentů ze života Billyho Pilgrima, jejíž hlavní část tvoří události odehrávající se ve druhé světové válce. Navíc jsou tu ještě jeho představy o pobytu na planetě Trafalmador. A to všechno je skvěle setříháno (střihač se musel opravdu zapotit) bez ohledu na časové zařazení jednotlivých událostí. V malé roličce se objevuje i český herec Oto Ševčík. ()

Smok 

všechny recenze uživatele

Film príjemný a s ľahko pochopiteľným odkazom a hlbokou protivojnovou myšlienkou, sfilmovaný na motívy románu Kurta Vonneguta - "Jatka č. 5 aneb Křížová výprava dětí". Už samotná postava Billyho Pilgrima - cestovateľa časom bola pre filmárov výzvou, s ktorou sa vynikajúco popasovali formou nápaditých strihov, ktoré nerušia a logicky do seba zapadajú. Napríklad scény z bombardovaných Drážďan (v ktorých zomrelo 135 000 civilistov) sú na dychberúce. Málokedy sa vidí tak vynikajúci hybrid vojnového a sci-fi filmu navyše s tak hlbokým posolstvom. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Komentář může obsahovat spoilery: Celkem expresivní film, kde tou hlavní postavou je vlastně američan, který v roce 1945 zažil bombardování Drážďan a který se nemohl zbavit vzpomínky na toto nesmyslné a zničené město. I jeho soukromý a současný všední život je poznamenán válkou, tentokrát ale tou ve Vietnamu. Zatímco jeho ambiciózní žena snila o jeho velké kariéře, on se utíká do svého vysněného světa na imaginární planetu Trafalmador. Zajímavost na konec : Tento film byl v roce 1972 na MFF Cannes odměněn zvláštní cenou poroty jakožto brilantní satira na typicky americkou neotřesitelnou víru v úspěch. Knižní předlohu jsem sice nečetl, tak nevím o co jsem přišel, ale z filmem jsem byl jakžatkž spokojen a v některých jeho částech mě celkem i zaujal. ()

Galerie (40)

Zajímavosti (9)

  • Vonnegutova obľúbená hláška "Tak to chodí", použitá v románe viac ako 100 krát sa vo filme neobjaví ani raz. (Smok)
  • Art Garfunkel řekl, že mu byla původně nabídnuta role Billyho Pilgrima, ale odmítl ji. Poté, co viděl film, řekl, že litoval, že tak učinil. Do role tvůrci obsadili Michaela Sackse. (sator)
  • Při „vítání“ zajatců po příchodu do tábora je asi na půl vteřiny vidět Karel Augusta. (frantabr)

Reklama

Reklama