Příklady táhnou

Jedna ze známějších pamětnických veseloher, tentokrát s určitou zvláštní dávkou nostalgie po vlastním mládí, starých časech a s hřejivým poselstvím o tom jak je mladý duch - nebo alespoň pochopení pro ty, kteří jím oplývají - důležitý i ve zralém věku. Bez paní Naskové by to nemohlo fungovat - lepší obsazení pro noblesu vyzařující a respekt budící Dámu uprostřed podzimu života nebylo možné sehnat. Je to sice naivní a předvídatelné, ale výtečně provedené. Jen myšlenka dnešního diváka na to jak daleko jsme se jako společnost posunuli a co jsme cestou zapomněli nebo rovnou odvrhli jako přežité, je poněkud truchlivá... Pojďme to moderně uzavřít tím, že jde o bez zbytečného patosu a laciných emocí fungující "feel-good" film. 80% (23.02.2014)

Příklady táhnou je především naprostá "ptákovina", dýchá z ní ale takové nadšení a radost ze života, že to rozehřeje i toho největšího zatrpklíka. Fenomén trampingu ovládající tehdy celou společnost coby dnes vymírající odvětví, si prostřednictvím tohoto snímku lze též připomenout. Nataša Gollová je rozkošná mladá dívka a je vidět, že by se byla mohla uplatnit i v rolích civilněji pojatých. Shrnuto a podtrženo- lehká letní komedie pro zlepšení nálady. Příjemná, osvěžující, plná mládí a energie...80% (30.12.2011)

Prozření jedné autoritativní a staromódní babičky trpící předsudky vůči všemu novému, má v sobě jakýsi odkaz národní soudržnosti. Oslava trampingu jako ryze české záležitosti i Tyršova filosofie pohybu a cvičení. To vše v poklidném, uvolněném herectví, kterému se vyhýbá klasický přehnaný humor, či celkový projev zúčastněných (herecky vyklidněná Nataša je docela vzácnost). I trampující dvojice je daleko věrohodnější, když představují místo gymnazistů vysokoškoláky. Lehká (roztomilá) naivita - patnáctiletá žába zjišťující pravdu o početí - trošku předpověditelný děj, ale i hromada legrace "to je jak to hrají ti dva blázni, jeden se jmenuje ping a druhý pong" krásné exteriéry i študentská mluva "prosím, boule obecná". V počátcích nejtěžších dob českého národa vznikaly filmy, národ stmelující."To že je celý svět, to není svět, ale blázinec" - "No a není dnešní svět jeden velký blázinec?" (18.01.2015)

Oslava mládí. Příjemná prázdninová atmosféra uprostřed ospalé posázavské přírody vyzařuje až jakési magické fluidum, zázračný životabudič, v němž se ozdraví duše každého, kdo se umí dívat na svět kolem sebe mladýma, usměvavýma očima. Herci jsou neodolatelní, od sympatické a něžné Nataši Gollové až po vynikající Růženu Naskovou, jejíž proměna z poněkud zatrpklé staré dámy s přísným pohledem a zkostnatělými názory v ženu moderní, přátelskou a laskavou překračuje původní rozpětí nevinného filmového okamžiku a stává se fascinujícím portrétem lidského znovuzrození. Svěží duch mládí, jeho pozitivní a nadšený pohled na život i neutuchající síla upřímného přátelství vtisknutá pevně do rukou protagonistů tohoto úsměvného filmu, funguje navzdory proměnám času jako dlouho hledaný most mezi minulostí a přítomností. Do nejmenších podrobností. (04.10.2008)

Růžena Nasková v roli staromódní babičky, která se s výdobytky moderní doby, jako je třeba trampování nehodlá smířit. Okolnosti ji však donutí, aby svoje přesvědčení změnila a posléze si uvědomila, že stáří má zůstat tam kde je, avšak mělo by pochopit mládí a jeho pokrokovou dobu. Příjemná a milá veselohra, na kterou se vždycky rád podívám. Stanislav Neumann v roli komorníka je jako vždy groteskně trhlý, žeru ty jeho role kdekoliv :). Trošku mě vadily postsynchrony, které občas zněly jak z nějaké garáže, ale v té době tomu bývalo zvykem. Hodně mě ještě pobavila scéna, kdy mladí jedou na řece na pramici a mají sebou gramofon a poslouchají šlágr "Život je krásný", inu trampové bez gramofonu by nebyli žádní trampové :D. (21.02.2021)