Big Lebowski

Jeden z nejvíce stylových filmů, které americká kinematografie má, tahle svérázná variace na chandlerovky. Bratři Coenové vlastně točí pokaždé stylově a už je to tak nějak jejich trade mark, ale Big Lebowski je ještě o trošku výš nad jejich obvyklou niveletou. Coenové nepracují s věcmi v prvním plánu, ale jsou fascinováni detailem a psaním mezi řádky, a to jak vizuálně (estetika bowlingové herny), kompozicí i skladbou záběrů, mizanscénou, všemi výrazovými prostředky (časté zpomalené záběry, kamerové jízdy), uměleckými prvky (surrealistická intermezza), tak i scenáristicky a sémanticky, jejich postavy jsou po filmu rozdroleny ve velkém množství a každá tu má své nezastupitelné místo - od hlavního hrdiny, který má tu smůlu, že je jmenovcem bohatého milionáře a kamarádem psychopatického válečného veterána, přes celé panoptikum drobných postaviček a bizarních charakterů - Jesus, se kterým nikdo ,,nevyjebe" (naprosto odzbrojující John Turturro), ušláplý třetí vzadu (skromně nenápadný Steve Buscemi), dokonale chladně (i)racionální feministka - extravagantní umělkyně (Julianne Moore), partička podivných Němců ze skupiny Autobahn (Peter Stormare, Torsten Voges a Flea), zlatokopka Bunny, pornobaron etc. etc. Zcela zvláštní (a vymykající se panoptiku) je pak postava barového kovboje, mluvícího o osudu a ztotožňujícího se s vypravěčem celého snímku, který má postmoderní rozměr vševědoucího narátora. A vševědoucí vypravěč pak vnáší do struktury snímku další postmoderní prvek hry a vlastně i manipulace s divákem. To už se ale dostáváme k samé podstatě snímku bratrů Coenů - úvaha nad osudem a osudovostí života, v němž pouhá shoda příjmení vede k fatální zápletce hodné detektivky, se kterou (a zvláště tou Hard-boiled fiction, jako např. z pera Raymonda Chandlera) má mnohé co do činění, neboť film může být místy vnímán i jako parodie téhož, možná postmoderní variace a poklona filmu noir, možná satira životního stylu Los Angeles a možná bůhvíco... Našli bychom prostě mnoho významových rovin a mnoho důvodů, proč se na film Big Lebowski dívat stále a stále znovu. A hlavní důvod je nabíledni - Je to dokonalé audiovizuální dílo! ,,Nobody fucks with Jesus!" (18.07.2011)

Tento opus magnum bratří Coenů představuje perfektně namíchaný drink pestrých ingrediencí a neopakovatelné chuti. Spletitá kriminální historka naplněná zajímavými postavami s rozličnými motivacemi je jen základ tohoto brilantního nápoje, který vás hodí do pohody, jak nic jiného, aniž by na vás zanechal jedinou negativní stopu opilosti... Dude dozajista patří mezi ty nejpříjemnější filmové charaktery vůbec, k tomu Goodman s jeho nejlepším výkonem a - džízis - co teprv Torturrův Jesus? Scénář je naprosto geniální, nabitý pestrými, údernými dialogy a hromadou neuvěřitelně vtipných a absurdních momentů... K tomu vkusná hudební intermezza, drobný myšlenkový přesah a máme zde, dle mého názoru, jeden z nejlepších filmů všech dob. 10/10 (22.12.2008)

"Úroveň zábavy pro dospělé značně upadla. To díky videu. Teď když musíme konkurovat amatérům, nemůžeme si dovolit nic víc, jako je třeba příběh nebo kvalitu a city."                                                                                                             Film o týpkovi, kterému bych se v běžném životě vyhnula obloukem. :o) Pro mě velmi rozporuplný film. Má pěknou výtvarnou stránku, muzika šlape, co šlape, je skvělá, některé absurditky jsou roztomilé, situace úsměvné. Snové pasáže jsou vyšperkované, drobné detaily vymazlené. Jenže mi to neštymuje jako celek. Bruranský humor nemusím, jsou pasáže, které mě vyloženě baví, ale bohužel jsou prostřídané scénami, které jsou mi protivné. A vlastně mě to štve, protože Coeny mám ráda. A bowling taky. (22.08.2014)

Výborná komedie, ale nebudu zapírat, že jsem čekal víc, protože jsem slyšel už snad milionkrát samé superlativy…Coenovci točí s pevnou rukou a kamera je bez chyby, hodně hlášek, dobrý humor, sympatičtí herci, trapné a směšné scény, působivý soundtrack, ani pro kouzelné slovíčko „fuck“ se nejde daleko, hlavní osazenstvo je skvělé ;-) hlavně věčně okřikovaný Buscemi ;-) čekal jsem víc i tak hodně dobrá zábava – 8/10* (07.05.2008)

Čím jsem starší, tím víc jsem závislá na tomhle filmu. Přiznávám se, že když jsem ho poprvé asi v deseti letech viděla, byl na mě trochu tvrdý a moc se mi nelíbil. Mezitím jsem ale nezávisle začala bowling "tak trochu hrát" a náplní mého běžného týdne se stalo alespoň nějaké to volné odpoledne strávené s bowlingovou koulí v ruce (mimochodem, můj dosavadní rekord je 226). A pak jsem najednou znovu po letech znovu narazila na Big Lebowskiho a jednoduše jsem se do něj zamilovala :-) Bowling je tu zobrazenej jako životní styl a hlavní postavou je chlapík, jehož největším posláním je dostat náhradu za koberec, kterej mu zničili (ošlivě řečeno pochcali) gangsteři... tak tvrdý, hnusný, odporný a přitom tak krásný. A Jeff Bridges je v roli největšího flákače, jakýho si umíte představit, prostě bezkonkurenční. Dodatek 5. září 2007 Tuhle jsem na Thassosu poslouchala místní rádio a zaslechnu nějakou hrozně příjemnou kytarovou písničku... říkám si, že to sakra odněkud znám a po příjezdu domů si podle slov, který jsem odchytila, zjistím na internetu, že je to Just Dropped In od Kennyho Rogerse, fanoušky tohoto filmu také známé díky jedné snové scéně. Touto nesmyslnou vsuvkou chci tedy ještě dodatečně pochválit i výborný soundtrack složený ze písní hippie generace nebo třeba taky Boba Dylana. (03.02.2006)