O Honzovi a Barušce

V pohádkově tvorbě příjemně obyčejné oživení civilní stylizací role Honzy, navrch hezky zvládnuté ženské role, Kemrův dědek a vypravěč ze starých časů Kovářík. Písničky, přestože postrádají výraznější styl, neurážejí (to opravdu zpívá sama Konvalinková nebo kdo ?!), škoda občas horší srozumitelnosti v místech, kde není důvod. (26.12.2013)

Ten Honza měl fakt radost ze života, jak si furt vykračoval div nezbořil kulisy a tancoval s koštětem, bylo to úplně nakažlivý. Opět mě dostaly texty těch písní, například šlágr "To je moje, to je moje, to je moje, to je moje," (jestli si to teda dobře pamatuju) nebo hrozivá Kemrova píseň, kde vyhrožuje Barušce, že jestli se mu Honza dostana pod ruku, tak "zvalchuju ho, ho, ho, hhhhhhhhhhoooooooooo...). A některý dějový kličky byly hodně originální, jako třeba nastěhovat si tři dospělý a naprosto neschopný chlapy do mlejna. Doufám, že to není spoiler, když zmíním, že konec, kdy zlej dědek s klíčem v břiše bude běhat po světě navždy, mi přišel velmi povedenej. (26.12.2013)

Pohádkový příběh, který si mě získal písničkami, herectvím i příjemně pohádkovým scénářem. Jen škoda, že se Naďa Konvalinková nepokusila zpívat také, určitě by její zpěv působil přirozeněji než otevírání pusy… Škoda, že chybí výraznější potrestání oplzlého černokněžníka, kterého skvěle zahrál Josef Kemr. Takže „klapy klapy“ a přichází parádní finále skvělé pohádky. Mlýn klape svou… svou prastarou. http://www.youtube.com/watch?v=LBII2aXHfUk&NR=1. Scénář: Zdeňka Pichlerová. (17.07.2009)

Jedna z televizních pohádek mého normalizovaného dětství, kterou letos ČT nasadila hned po Zemanově vánočním "poselství". Thriller o úchylném dědkovi, který unese místní dívku a drží ji v zajetí ve své "chajdě malované", se na konci ideologicky překlopí. Závěrečný song Mlýn klape svou totiž říká, aby člověk makal, těšil se z každého dne, o ničem nepřemýšlel, oddával se sexu ("ať už s Baruškou, nebo s tou, co máš rád")... a hlavně nepodepisoval nic podobného Chartě. (26.12.2015)

Velmi jednoduchá pohádka s nepříliš rozvinutým dějem, která i při vší jednoduchosti působí mile a sympaticky, za což mohou především pěkné písničky a herecké obsazení. Jiří Vondráček je příjemně neokoukaný, Naďa Konvalinková půvabná, Josefu Kemrovi postava úlisného dědka rovněž sedla a trio nenažranců (Oliva, Pavlata, Jandák) je nezapomenutelné. 60%. (29.12.2014)