Waterloo

Vynikajúca výprava a snaha o verné zobrazenie bitky pri Waterloo verne krok po kroku. Škoda, že nebol Napoleonov návrat z Elby rozpacovaný viac, ale chápem, že hlavným cieľom bolo len divákovi ukázať poslednú bitku napoleonskych vojen. Ono totiž ten návrat je absolútnym víťazstvom charizmy a autority. Dobiť Paríž bez jediného výstrelu a ako tu máme možnosť vidieť, keď sa Napoleon spýtal: „Kto z Vás chce strieľať na svojho cisára“ a maršál Ney dal pokyn „Páľ!“ a vtedy nikto nevystrelil, to sa v dejinách nikdy nestalo a asi ani nestane. Nevystreliť na priamy rozkaz nadriadeného sa mohlo trestať aj trestom smrti. A predsa teda ako je možné, že sa zo stoviek namierených pušiek nevystrelila ani jedna, za to z hrdiel sa ozvalo :“Nech žije cisár!“ To je skutočne obrovský príbeh. Ale späť k filmu. Herecky priam majstrovsky vyčnieva Christopher Plummer, jeho Wellington je nesmierne sympatický, zahraný s tou anglickou ľahkosťou a eleganciou. A pritom je to Kanaďan. Naopak, Rod Steiger ako Napoleon mi nesedel na 100%. Snaha tam bola,ale aj ten scenár robí z Napoleona skôr despotu než človeka, ktorý svojim duchom každého predčil a strhol. Bitka ale spracovaná vynikajúcim spôsobom, možno pre nezainteresovaného diváka histórie dosť nudná, ale tento film je venovaný práve predovšetkým znalcom a fanúšikom dejín. (11.03.2016)

Prvá polovica filmu nás len pripravuje na to, čo sa bude diať v druhej. Prvá polovica opisuje v skrátenej forme Napoleónove vyhnanstvo, jeho návrat a opätovné zasadnutie na trón. V tejto časti sa len objasňujú udalosti, ktoré predchádzali práve konečnej bitke pri Waterloo. Akonáhle sa začalo s bojom rozbil som si sánku o podlahu. Film má už pár rokov, ale tak kvalitne natočené bojové scény ma skoro donútili prehodnotiť svoje predchádzajúce hodnotenia historických filmov na ODPAD!. Toľko komparzu, tak realistické zábery, skutočné bojové formácie a reči typu "...máme k dispozícii 140 000 vojakov, odhadujem že padne 40 000..." to všetko robí tento film úžasným zážitkom. Rod Steiger však nedokázal vo mne navodiť pocit vodcovstva, naproti tomu z Christophera Plummera ako Wellingtona vyžarovala charizma na kilometre. Toto je Historický Veľkofilm. (21.04.2010)

Ohlas oskarové VÁLKY A MÍRU vedl k rozhodnutí převést do filmu - už nad rámec Tolstého literární předlohy - i závěr Napoleonovy politické dráhy. Jakkoliv WATERLOO nedosahuje úrovně předcházející epopeje (vycházím z vlastních vzpomínek a dojmů z té doby), v dostupných srovnatelných kontextech skvěle reprezentuje mimořádně vysokou úroveň tehdejšího sovětského a také světového válečného historického filmu. Bondarčukovo poctivé - byť i nákladné - filmové nastudování doby těsně předpočítačové v bitevních scénách, krajinných záběrech, znamená - máme-li mysli hodnotu nebo kvalitu takovéhoto přístupu - zhruba totéž jako poměr (vztah) ručně, strojově nebo roboticky vyrobené obuvi nebo kteréhokoliv jiného výrobku. Umělecká "rukodílná" výkonnost osobností, jejichž životy se již dávno uzavřely, ale které před čtyřiceti lety byly v plné síle, představuje další pozitivum tohoto zdařilého velkofilmu. Je nepochopitelné, že už dávno nebyl zveřejněn na DVD nosičích. (Každého svého povzdechu přirozeně lituji, nesnáším jeho suchou mentorující mravokárnost, ale jinou možnost nevidím; platí to tím spíš, vidíme-li, co všechno se na tyto nosiče dostává.) (02.03.2008)

Megalomanské pojetí osudné bitvy u Waterloo. Obrovské množství komparzistů v uniformách, letecké záběry a pocit, že tohle jsou opravdoví lidé a žádné počítačové triky. Je to velkoryse natočeno a je to vidět. Napoleon vs Wellington. Napoleona provázela velká pověst a oddanost jeho vojáků. Přesto to k vítězství nestačilo. Když se díváte v tomto velkofilmu na to, jak pomalu tisíce vojáků obou stran kráčí na smrt a trhají je železné koule na cáry, je to nesmyslné. Zcela zbytečné oběti jen kvůli manýrům vůdců. Tolik zničené lidské energie a snahy jen na zabíjení. Na obou stranách se leskne dalekohled a sleduje kroky toho druhého. Oba se snaží předpovídat budoucí kroky nepřítele a včas na ně reagovat. Oba neústupní. A co ta válka přinesla? Nic. Na straně poraženého pocit zmaru a na straně vítěze stejně tak. Jen jatka - roztrhané bývalé lidské bytosti, koně, děti. V očích vůdců je válka ušlechtilá, ale po válce už to tak nikdo se slzami v očích nevidí. Rod Steiger je jako Napoleon skvělý. (17.03.2013)

Drobná historická vsuvka o tom jak psaly pařížské noviny o Napoleonovi:Netvor unikl z Elby. Vlkodlak přistál u Cannes. Nestvůra dorazila do Grenoblu. Tyran je v Lyonu. Bonaparte se blíží. Napoleon bude zítra v našich branách. Jeho veličenstvo je v Paříži. Tak teď k Bondarčukově filmu. V s porovnáním s ním, co se bitevních scén týká (díky komparsu sovětské armády), je většina filmu o napoleonských válkách jen málo obsazenými divadelními představeními. Dokáže tomu konkurovat jen Vojna a mír a tedy tu, kterou natočil taky Bondarčuk a možná ještě Vidora Kinga. Film nemá jen bitvu, ale i dobře propracované a zajímavé postavy. Bondarčukovi se to zkrátka povedlo. Ta jeho verze je tak mezinárodní, že jsem ji dlouho považoval za britskou a ne sovětsko-italskou. Finančně to možná bylo možná Waterloo, umělecký nikoliv. (19.01.2017)