Atama-yama

Dost zajímavý animák, který skloubil skoro evropský styl kresby s tradičně japonským příběhem. Velmi vtipné a originální obrazy doprovází tradiční japonský šamisen a strhující hlas Takeharu Kunimota, což tvoří skvělou kulisu k surrealistickému příběhu muže, jenž se bral tak vážně, že si uhnal vlastní záhubu. (16.09.2005)

Spoilery. "What a waste!" Oblíbená fráze této postavičky, nikoliv úvod k zavržení snímku. Prostě maminky nás to učily správně, nejíst pecky z třešní, protože pak nejen že vám z hlavy vyroste třešeň, ale ještě se tam objeví malí lidičkoví, kteří pod ní budou dělat pikniky a odhazovat odpadky a típat vám o hlavu cigarety a nedej bože vám na ni chcát. Ale nedělejte tu chybu, že byste ji potom z hlavy vytrhli bo tu díru po ní budou pidilidičkové využívat jako rybník až se z toho zblázníte a utopíte se ve vlastní hlavě a zemřete. (23.12.2014)

"Tak to je hnus velebnosti!!!" Animák s hnusnější animací jsem snad ještě neviděl. Na obrazovce se může odehrávat takřka cokoliv, ale ty odporné obrázky vás stejně nenechají to vnímat. K tomu si přičtěte nechutný hlas komentátora a pod kůži se zadírající hudbu japonské citary (či čeho to) a vyjde vám z toho zhovadilost, při jejímž sledování se cítíte, jako by vám někdo bruslí podřezával nervy. Ideální zbraň na týrání válečných zajatců. Ještě že se o tomhle filmu zatím nedověděli v Iráku. (09.04.2007)

Animace je fajn, kresba sice není nijak zvlášť originální a podobně vypadajících filmů je dost, pořád je ale osvěžující vidět japonce, kterej se nespoléhá jen na sešněrované anime (jakkoliv mám jinak anime rád, originalita obrazu je to poslední, co je na něm fajn). On ani ten příběh není nijak špatný, obzvlášť díky expresivnímu hlasovému doprovodu využívajícím tradiční zpěvy a nástroje o kterých bych sice něco mohl vygooglit, abych vypadal űberchytře, ale... Nechce se mi. Jako celek to ovšem, Krišna ví proč, nefunguje tak, jak by mělo. A taky tam není stepující mangusta. (14.10.2014)

Na základoch tradičného japonského rozprávania vystavaná dobre ukrytá ekologická agitka o flóre v tokijskej metropole (a vzťahu ľudí k nej), zaobalená do mierne kafkovského hávu a s nesmierne vtipným narátorom, ktorý sa sám dištancuje od nášho hrdinu. Teda pod podmienkou, že som to pochopil správne. Zábavné, nezvyčajné a s hudobnou kulisou, tvorenou klasickými nástrojmi z feudálneho obdobia - tak, ako to mám rád. 85% Video tu. (03.12.2014)