Donnie Darko

Donnie Darko má svého imaginárního přítele, kterého by mu mohl závidět i David Lynch. Jeho halucinogenní vize mu zachrání život, ovšem postupně ho stejně dovedou k záhubě... nebo by to mohlo být taky jinak. // Richard Kelly vytvořil racionální stezku iracionálním světem, kde jsem sice občas zabloudila (ani kompas by mi v téhle splodině vizí, reality a časoprostorových komnat nepomohl), nicméně její cíl mě nadchl. // Jake Gyllenhaal jako kluk, který je "tak trochu někde jinde", byl naprosto úžasný a jeho snahu zbavit se velkého králíka jsem mu věřila i dlouho poté. (19.02.2008)

Dlouho mi tenhle „kult“ unikal, ale jednoznačně nejsem v divácké obci, která Donnieho Darka bezezbytku vynáší do nebes. Kult si představuju jinak, jednoznačnější pojetí je pro mě docela zásadní aspekt. Interpretací jest zřejmě celá řada, já sice nezastírám, že v době natáčení teprve šestadvacetiletý režisér Richard Kelly napumpoval tuhle látku úchvatnou atmosférou, ale na druhou stranu není Donnie Darko tím, co bych rád viděl znovu.. Problémový introvert Donnie trpí podivnými stavy, srovnatelnými s paranoiou, a tak není úplně od věci, že mu imaginární týpek s králičí maskou oznámí přesný datum konce světa. No, ocenit lze určitě roztodivné postavy tohohle ospalého města kdesi ve Virginii, které do vyprávění mají co říct a zejména pak herecké výkony (sourozenci Gyllenhaalovi, Jena Malone, netradičně obsazená Drew Barrymore nebo Patrick Swayze), ale jako celek mě místy zbytečně natahovaný film do kolen rozhodně nedostal!! (29.07.2009)

Možná je to mnou, tím, že mi utekl začátek, a občas jsem stěží rozuměla, ale nějak nevím, co je na tom tak úžasného. Určitě je to originální, psycho momenty jsou zajímavé, Donnie jako vzdorný mladík vtipný a zároveň k pláči, ale já na tom bohužel nic moc nevidím. Někdo tu zmínil, že je Donnie Darko filmem, který divák možná stráví lépe až po dalším shlédnutím, takže mu dám určitě ještě někdy šanci. Teď jsem však zmatená a nejsem si jistá,co si o tom myslet. (09.01.2012)

Konspirační onanie v Donnie Darko mě po dlouhé době donutila popřemýšlet o světě kolem nás. Teď nemám na mysli blbost lidí a oslavu konzumního života, ale míru poznání. Kolik možností, které by nám ulehčily život, jsme ještě neobjevili? Kolik tajemství ještě skrývá vesmír? Téma cestování v čase se objevuje i v Osudovém doteku, který má přeci jen větší spád, ale atmosférou se mu Donnie Darko v klidu vyrovná a po herecké stránce ho válcuje na plné čáře. (20.09.2010)

Donnie Darko se mi hodnotí hodně špatně. Trvalo mi hodně dlouhou dobu, než jsem dokázal do snímku proniknout a naplno si jej uživat. Jakožto kultovní snímek samozřejmě netrpí absencí geniálních scén, ale na druhou stranu se rozjíždí velmi pozvolna. Jake Gyllenhaal hlavního hrdinu zahrál naprosto dokonale, ve filmu se mu nikdo nevyrovná. Cením si dokonce i Frankova kostýmu, který vypadá jakoby jej tvůrci ukradli z nějakého nízkorozpočtového béčkového hororu, což mu dodává na hrůzné autenticitě a dotváří tak atmosféru a celkové vyznění snímku. Hodnotil bych jako slabší průměr, ale kvůli jedné velmi povedené scéně si Donnie zaslouží plnohodnotné průměrné ocenění. Pokud někoho zajímá, kterou scénu mám na mysli, tak vězte, že je to ta s Patrickem Swayzem, ve které přednáší ve škole a Donnie tam všem do obličejů vykřičí pravdu. To je jedna z nejskvostějších scén, jakou jsem měl kdy možnost vidět. Z celkového pohledu mám z Richarda Kellyho nepříjemný pocit jakéhosi pseudorežiséra, který sahá mnohem výše, než by měl. [TOP 19/11 86%] (30.09.2006)