Karate tiger 1: Neustupuj, nevzdávej se

Jedná se sice o klasické béčko 80. let, ale ne ledajaké. Je to exkluzivní extra karate béčko, které započalo vlnu "ringových mlátiček" J.C.V. Damma a v podstatě jeho kariéru. Celý film stojí na jednom velkém jméně a tím je režisér Corey Yuen! Člověk, který film na své režii doslova postavil, a v budoucnu vytvořil spoustu horších i lepších akčních karate filmů. Nakonec se propracoval k takovým exkluzivitám, jako je "So Close" a oba díly "Kurýra". I zde na počátku jeho režijní kariéry je jasně vydět neuvěřitelná profesionalita. Ano, film je neuvěřitelně naivní a celková naivita a jednoduchost 80. let z něj přímo dýchá, ale je to pro řadu diváků i kus nostalgie. Musí se uznat, že neznámý mladíček Kurt McKinney je zde ve špičkové fyzické formě, stejně jako ostatní karatisté. Jakmile ale Kurt ve finále nastoupí proti Van Dammovi, je jasně vidět, že ho Van Damme vyloženě šetří a na některé údery si musí doslova počkat ... Ano, toto je jeden z mála filmů, kde je jasně vidět, že Van Damme kdysi zřejmě opravdu karate skvěle ovládal ... Tento film je kus mého mládí, ale i bez nostalgie se jedná o vskutku perfektní karate mlátičku, která se stala jednou z klasik žánru a v podstatě jej v Americe znovuoživila (po 12 letech od úmrtí Bruce Leeho ...). (06.05.2008)

Zajmalo by mě jestli ti herci v čele s panem režisérem slyšeli někdy slova jako afektovaný, přehrávání, parodie, paskvil nebo ťululum. Jestli je nikdy neslyšeli, tak jim nemůžeme upírat jejich objev a genialitu v jejich důsledném prosazování. A pokud je někdy slyšlei, tak jsou jejich nefalšovanými a nepřekonatelnými mistry, jež tyto slova přeměnili v činy!:) (18.01.2010)

Docela mě překvapuje, že jsem tuhle akční klasiku ze zlatých osmdesátých neviděla v době, kdy se mnou třískala puberta a tenhle typ filmů jsem žrala s gurmánskou náruživostí vyhladovělé vlčice. Teprve včera jsem v nočních hodinách netradičně nemohla zabrat (zkurvené vedro!) a tak jsem se shovívavým úsměvem sledovala peripetie adolescentního chcípáka, který touží stát se americkým Bruslím. V místním dojo mu jaksi pšenka nekvete, jelikož je to tam (věrno klišé scénáři) samý křivý kretén. Chlapec je ovšem spořivý, nevyhazuje love za osobního trenéra (ani nedělá asijským dědkům poskoka jako jeho současník a konkurent Daniel z "Karate Kid"), k dokonalosti se vypracuje díky výcviku, radám a duchovnímu vedení imaginárního kouče - atrapy svého šikmookého vzoru. Nesmí chybět ani zloun tak zlý, aby hodnému americkému klukovi každý divák fandil, takže místní zlý podnikatel najme na turnaj zlého, veleschopného, nenáviděného belgického Rusáka. A pozor, následuje spoiler, protože závěr filmu by nikdo neuhodl: to z nuly vymakané ucho, co pro trénink využívalo například i sexuální praktiky s černým gaykámošem, se zuřivě vyšklebeným Žán-Klódem vymete ring a málem mu i bouli zarazí zpátky do lebky! Objektivně je "Karate Tiger" nefalšovaná cypovina, průhledná jak nablýskané lítačky v hytlermarketu, blbější než potomek sourozeneckého páru, souboje jsou poněkud nevěrohodné a křečovité při snaze o efektnost, ale tu třetí hvězdičku do průměru přece jen dám: byl to příjemný pocit, vrátit se do puberty:-). 50% (21.08.2012)

SLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: JOJ = 1.1.2011 (R: JOJ Plus = 26.1.2013), réžia českého znenia (INTERSONIC 1992) = PETR TICHÝ - Myslel som si, že po tých rokoch bude na mňa úvodný diel voľnej série, ktorá si v "reichu" vyslúžila názov KARATE TIGER pôsobiť nepatrične a hlúpo. OMYL. Ak si uvedomíte, že tu nejde o príbeh, ale o poriadnu "martial arts" action, je to bomba. Spätne si teda kladiem otázku, prečo je dodnes stále populárna tak neskutočne debilná séria KARATE KID s rachitickým "hrdinom" a majstrom, ktorý vie prd. (4.10.2007) (04.10.2007)

Jean-Claude Van Damme zde zcela dominuje a role záporáka mu nevýslovně sluší. Díky němu to nebylo celé jen tak zbůhdarma přeslazené a story o mladíkovi, kterému chybělo porozumění a cvičil ho duch Leeho. Akční pasáže ušly, závěrečný souboj je třešničkou na dortu, ale prostřední pasáž místy zaváněla nudou. I tak jsem však tento film viděl již několikrát a to hlavně kvůli jeho největší hvězdě. I zde však platí pravidlo o příživnictví, protože až nedávno jsem zjistil – kolik bylo ještě natočených zbytečných pokračování – já měl dodnes dojem, že byli jen tři díly a nestačil jsem zírat, jak šeredně jsem se spletl. 60% (04.02.2015)