Přežili jsme Ardeny

Snímeček, který se svezl na trendu válečných filmů ve stylu Zachraňte vojína Ryana a Bratrstvo neohrožených. Potíž je ovšem v tom, že každá samostatná epizoda Bratrstva je ve výsledku kvalitativně i myšlenkově úplně někde jinde. Představitelům téhle putující partičky se ani nedaří upoutat pozornost natolik, aby k nim divák dostatečně přilnul a v jejich těžkých válečných trampotách za nepřátelskou linií soucítil. Nostalgické dialogy, které mezi sebou ve volnějších momentech vedou, a ve kterých vzpomínají na svou domovinu, působí notně křečovitě a nuceně. Bohužel, režisér se zřejmě snažil i o jakýsi duchovní přesah, který se pokouší uplatnit v osobě nábožensky založeného vojáka Deaca. Když se tedy postavy odhodlají k hlubokým rozhovorům o Bohu a jejich kázání podbarvuje protivná militaristická hudba televizního charakteru, toužebně očekáváte německou ofenzívu. Filmu se nevyhla ani sprška logických lapsů a víceméně úsměvných náhod, které vzhledem k vysoce průměrnému profilu celého snímku beru jako vítané zpestření a důvod k pousmání. Kdyby tedy nebylo zbytečně patriotistické a rádoby duchovní tendence a místo toho se tvůrci snažili pojmout donekonečna omýlané téma Druhé větové války jiným způsobem, či se jen pokusili o nepatrné posunutí žánrových hranic, dopadl by výsledek nepochybně lépe. A přitom začátek vypadal tak slibně. Schade. (09.02.2008)

Nechápu nízké hodnocení tohoto filmu, mně se líbil a moc... Ano, hodně se v něm mluví a přemýšlí, ale copak každý válečný film musí být krvavá lázeň, kde lítají vzduchem utrhané končetiny? Je to příběh o kamarádství, o soudržnosti lidí, jejichž osudy se protnuly za neuvěřitelných okolností.. A také o tom, jak strašně absurdní každá válka je. Vojáci na obou stranách mají své příběhy, každý má svou duši, své přání a sny. V normálním životě by spolu třeba mohli být i kamarádi, ale ve válce se musí zabíjet jen proto, že každý nosí jinou uniformu....? Kolik lidských životů, o kterých už se nikdy nikdo nedozví, asi vyhaslo podobně jako životy těch ubohých kluků v Ardenách? ,,Kdyby nebylo války, končil bych teď medicínu a sádroval nohu klukovi,co si ji zlomil, když spadnul z kola. Zato teď vytahuju střepinu ze střev sedmnáctiletému bláznovi, co lhal o svém věku, aby mohl sloužit vlasti..." (23.04.2009)

Mám veľmi rada tento film. Viac ako o vojne je o ľuďoch vo vojne a o tom, či i vo vojne možno ostať ľudskými. V tomto filme je mi sympatické snáď všetko od scenára, cez hudbu, kameru, obsadenia až po úplne detaily. Veď vlastne na nich tento film neraz aj stojí ... Skrátka, tento film stále silno prežívam, a to i napriek tomu, že som ho videla už x-krát. (27.05.2012)

Nevím, snad ten název mi naznačoval, že se bude dít něco velkolepého a záživného. Když se však 3/4 filmu snaží pětičlenná skupinka vojáků proběhnout zasněženým lesem a sdělují si přitom svá největší tajemství, dvakrát jsem si nevýskal. Na filmu se strašně podepsal minimální rozpočet. Závěrečných dvacet minut má ale přeci jen slušnou atmosféru a scény jsou natočeny roztřesenou kamerou, která trochu dodává na reálnosti. Pár nábojů je taky vystřeleno, takže nakonec mírný podprůměr. Z větší části nuda. 780 tisíc dolarů(rozpočet)/1,3 miliónů dolarů(výdělek Amerika) (18.03.2007)

Nic proti vojákům a světcům, ale tohle bylo celkem o hovně. Když už si tvůrci od Spielberga vypůjčili vizuální pojetí, nejspíš i námět, patriotistické zaujetí a další, možná si měli půjčit smysl pro vyprávění příběhu, scénu, kulisy a exteriéry, nějaké herce a hlavně peníze, protože takhle to vypadá jako velmi nepovedená kopie nějakého prostříhaného dílu „Band Of Brothers“, kteří se mi přes dreamworksovské kopyto mimochodem líbili. Otravování diváka tím, jak jsou věřící američtí vojáci frustrovaní střílením civilistů, by se jevilo cynicky i v jiných, natož v takových dobách a poměrech, jako jsou ty naše. Dva body za hezkej sníh. (14.11.2012)