Podfukáři

Nápad udělat si "business" z podvádění a napálit každého, kdo se namane, je svým způsobem originální a má i něco do sebe. Ještě tak umět s takovým námětem pracovat. I když se na seriálu vystřídala slušná řádka režisérů, nepoznáte mezi jednotlivý epizodami jediný rozdíl. Jedna jak druhá v jedné režijní šabloně poctivě dodržující dikci televizních seriálů. Když se v závěru povede někoho partičce podfukářů doběhnout, a nedělejte, že nevíte, jak jednotlivé díly končí, tak nikdy nechybí scéna sáhodlouze vysvětlující, jak k tomu ultra mega "doublecrossu" došlo. Po tomto předčítání, jak v nějaké knihovně, pak neomylně následuje scéna žertovného špičkování mezi jednotlivými členy týmu, naparování se jeho šéfa a to případně doplněné o finální a příšerně trapný záběr jak ze seriálů osmdesátých let, kdy všichni svorně kráčejí směrem k laciné odjíždějící kameře připomínající vizuálem mobilní telefon levnější třídy. Kdyby to nějak překvapilo, kdyby se to tak vehementně "zuby nehty" úzce nedrželo jednoho schématu, a kdyby to nevyvolávalo dojem natočeno za pět liber. Většinu rozpočtu asi shrábnul vysloužilý "sedmý statečný" Robert Vaughn, který mě v podstatě nalákal podívat se na několik epizod. S lepším zpracováním, respektive s mnohem lepším než je tohle, by také přišly lepší známky ode mě. Takhle to nudně a stereotypně splývá se seriálovou produkcí a výrazného vrcholu to v ničem nedosáhne. Mé hodnocení: 40% (26.11.2013)

Mickově partě se to vždycky povede - hejla obere, hláškama rozesměje, zápletkama (i když ne vždy originálníma) dostane, a to vše za pouhých 50 minut. Chemie mezi zlodějíčky funguje výborně, doplňují se jako skládačka a když si odpustíte rýpavé "ale takhle by se ten člověk (rozuměj hejl) neměl zachovat", tak se vám to prostě musí líbit. (11.12.2007)

Ačkoliv má každý díl téměř stejný scénář (vytipujem oběť -> nasadíme na ní stejné lidi -> okrademe jí -> juchů máme peníze), tak seriál nesklouzává k nudě. Možná, že by bylo zajímavé vidět také neúspěch (což se splní ve třetí sérii). Celkově ale příjemní herci, výjimečně dobrý dabing (ČT1, dost podobný originálu) a něco, co na seriálovém poli chybělo. To vše mě nutí k 5*. (08.09.2006)

Úžasná banda, která se vám usídlí v srdci a nepustí vás. Co na tom, že po pár řadách už kolikrát víte, ja kto dopadne, nebo jaký je plán, když se na to stejně dváte jen kvůli těm známým milovanm tvářím, svižnému střihu a dynamické režii? Jediné, přes co jsem se nemohl přenést, byla obměna hlavních postav v 5. řadě. Ikdyž byli nové postavy Seana a Emmy fajn, na Dannyho a Stacey prostě neměli a proto ta hvězdička dolů. (18.10.2012)

Seriál BBC má za sebou už sedmou řadu. U šesti nových dílů premiérovaných začátkem roku 2011 na BBC jednoznačně převažuje prvek zábavnosti (entertainment) v pravém slova smyslu. Spíše než sofistikované podfukářské scénáře namířené proti různým “hejlům” (marks), které navíc dokázaly vždy překvapit diváka samotného, jsou tu už jednotlivé epizody poskladané spíše z gagů. Věrný divák podfukářů se však touto proměnou jistě nenechá odradit. A generace třicátníků odkojená legendárním seriálem Dempsey a Makepeacová rozhodně ocení epizodu, v níž právě představitel Dempseyho Michael Brandon otevírá v Londýně své další, zaručeně poctivé kasino. Když se ale ohlédneme zpátky na vývoj celého seriálu, máme před očima pestrou škálu nápadů a dynamické proměny ve složení týmu Podfukářů (anglicky Con artists - tedy přesněji umělci podfuku). Úplně první díl kromě setkání s původní sestavou, která vydržela 3 celé sezony, stojí na příběhu z legendárního filmu Podraz (The Sting s Paulem Newmanem a Robertem Redfordem v hlavních rolích). Krásná Stacie Monroe (Jaime Murray) se ale poměrně brzy okouká a její herecké umění začne pokulhávat za krásnou postavou a milým úsměvem. Dle mého názoru nejslabší čtvrtá řada byla možná nejriskantnějším podnikem celého seriálu. Vypadl totiž mozek týmu Michael Stone (Adrian Lester) - celou dobu strávil v Austrálii, kde se věnoval prodeji opery v Sydney - a vedení týmu se ujal intuitivně impulzivní Danny Blue (Marc Warren). Potřebný dynamický impuls dostala pátá řada. Mickey předvedl impozantní návrat z Austrálie a místo Stacie a Dannyho přichází do týmu nová dvojice Emma Kennedy (Kelly Adams) a její bratr Sean (Matt Di Angelo). A právě Emma Kennedy vnáší do děje příjemné jiskření ve vztahu s Mickeym a hlavně trochu větší dávku hereckého talentu něž její předchůdkyně. Navíc přichází v době, kdy naháněč a “vějička” (The roper) týmu podfukářů Albert Stroller (Robert Vaughn) sedí ve vězení. Původem Američan Abert Stroller a geniální všeuměl Ash Morgan (Robert Glenister) jsou vlastně jediné stálice týmu. Spolu s nimi “otloukánek” barman Eddie. Velmi příjemná je také propracovaná vizuální stránka a práce s kamerou. Kdo má rád Londýn, nebude mít nikdy dost. Totéž platí o luxusních interiérech. A když spočítáte, jak velká část příběhu se vypráví jen obrazem, zbyde na dialogy jen pár stránek textu. A proč pohádka? Podfukáři nikdy neporuší první pravidlo podfuku - the first rule of con. Nikdy nepodrazíš poctivého člověka - you can never cheat an honest man. Ruku na srdce, kdo z nás by to někdy nechtěl pořádně natřít bezohlednému developerovi, chladně vypočítavému investičnímu bankéři, arogantnímu politikovi a nebo jinému vyčuránkovi? Pohádkových motivů je v různých epizodách celá řada. Ale v podstatě jsou všichni podfukáři takoví kocouři v botách - je snad na světě geniálnější pohádka? PS: animaci k úvodním titulkům dělal stejný tvůrce jako ty animačky ve Stopařově průvodci po galaxii. Pokud znáte jeho jméno, tak mi prosím napište, díky. (23.05.2011)