Fando a Lis

Poloviční stopáž by byla ideální. Takhle mi to ale přijde jako zbytečně zdlouhavý a formálně ani nijak moc zajímavý experiment, kde Jodorowsky teprve začíná objevovat možnosti filmového média. Symbolika poněkud těžkopádně a rozhodně mnohem nesrozumitelnější a nestravitelnější než v režisérových dalších filmech. A taky je to celkem nuda. Snad si to zaslouží i druhý pokus, zatím 2,5* (04.08.2008)

[LFŠ 2008] Do Taru, do Taru. Tak blízko a přesto tak daleko. Tohle alegorické putování s Jodorowským natáčeli divadelníci o víkendech, protože jejich surrealistická, částečne improvizovaná a vždy jiná divadelní představení byla velmi náročná na přípravu. No a Jodorowského pak při premiéře na filmovém festivalu v Acapulcu málem ukamenovali. Jak překrásný je pohřeb. Těm co film nepochopili bych doporučil dokument La Constellation Jodorowsky. (10.08.2008)

Vysoká škola symbolismu, z velké části hodně špatně rozluštitelná.. Něco jsem přečetl fakt jen intuitivně a něco zůstane v mlze nejasností asi navždy(snad pomůže souhvězdí Jodorowsky )... Ať už film poberete více nebo méně-nelze mu upřít jisté technické kvality, které jsem u takhle poloamatérského snímku určitě neočekával.. Jodorowsky je i v takhle partizánských podmínkách naprosto nekompromisní a když se rozhodne, že v jednom obraze potřebuje sto kravských(?)lebek, tak je tam prostě bude mít(i kdyby měl ty krávy sám zabít :D )-Parádní nenápadná hudba, výrazný a precizní zvuk, nápaditá kamera, všehoschopní herci(jako-respekt k tomu týpkovi(Fando) co celý film tlačil tu rezavou káru a nosil Lis na zádech..by mi ruplo po týdnu v zádech a nějákého Alejandra bych rázně poslal do prdele :D )... Jinak teda fakt nechápu co tak pobouřilo premiérové publikum(jak praví legenda).Myslím, že film to není něják zvrácený nebo jinak šokující-naopak-přišlo mi to docela vkusné. (24.02.2012)

Pozoruhodný - surrealistický - fantaskní - dekadentní - metaforický - poetický - skandální ... a také hluboký - nezapomenutelný - nedoceněný. Režijní debut Alejandra Jodorowskeho, který ve své době nebyl zrovna přijat - spíš naopak, nicméně dnes (kdy je jméno Jodorowsky spojeno s jeho osobitým putováním po Svaté hoře) je vcelku vyhledáván... Určité vize, které se na mě během několika minut vrhaly, možná zapomenu... ale ten pocit ve mě zůstane. (29.04.2008)

Naprosto neuchopitelný a odvážný film, ve kterém Jodorowsky jasně dává najevo, jakým směrem se bude ubírat jeho režisérská kariéra. Alegorické putování do země zaslíbené Taru, na kterém si každý z hlavní dvojice (Fando a Lis) s sebou táhne svá traumata, hříchy a jiné latentní strachy. Jodorowského estetika rozhárané bizarnosti nabývá v černobílém provedení přece jen mírně klidnějšího vzezření. To se ale ovšem ani přinejmenším nedá říci o příběhu (jestli připustíme, že nastíněný motiv obalený bizarnostmi se dá nazývat příběhem). Zdánlivě lineární dějová linka, jejímž cílem je dosažení země Tar, ve skutečnosti onu linearitu, kterou chápeme jako cestu on něčeho k něčemu, postrádá. Hlavní hrdinové neustále bloudí v kruzích svých dětských traumat, které nezřídka dojdou explicitního a násilného vyjádření. Ale ani v tomto okamžiku Jodorowsky nic dál neposunuje. Jeho hrdinové znovu a znovu upadají do svých niterných muk a dosažení cíle tak připomíná Sisyfovo valení balvanu. Celý film je jako labyrint znaků a významů, ze kterého neexistuje jednoznačné východisko (zvlášť viditelné je vyjádření osudu Lis pomocí marionety zbavené svých provázků - pohyblivosti). Na každém pak už záleží, jak jednotlivé znaky bude číst a k jakému východu dospěje. (30.08.2009)