One Piece

Bohužel, jak dobře to začalo a s jakou vervou jsem se do úvodních dílů pustil, tak nasraně, unaveně a otráveně kráčím od Luffyho bandy směrem vzad po 206. dílu, zděšen perspektivou, že bych se na něco takového měl vydržet dívat ještě několik set (!) dílů. Nevěřil bych, že to někdy napíšu či řeknu, ale zlaté fillery u Naruta, Bleache či Fairy Tailu, byť jsou sebehorších kvalit. Takové fillery může aspoň člověk přeskočit, nikoli ovšem dlouhé, předlouhé, jak zločinec na skřipci natahované epizody plné vyčerpávajících rekapitulací předchozího děje, jež jedou podle mangy. Právě ty rekapitulace předchozího děje a otravné natahování soubojů jsou asi tím největším zlem, kvůli němuž jsem byl nucen One Piece zahodit. Než se někdo odhodlá na někoho zaútočit, než někdo úplně na kaši vstane ze země, než se někdo vykecá a pronese několik květnatých vět plných patosu či vět o soudržnosti přátel, než někdo zevrubně popíše jednu ze svých hissacu waza… tak si kolikrát stihnu jít udělat kafe nebo čaj a napětí je náhle fuč. Smutné přitom je, že nějakých prvních sto epizod bylo vše výše uvedené přítomno v rozumné míře, nezabíjelo to tolik akční potenciál scén, hezky to šlapalo a seriál si mě dokázal pevně udržet u obrazovky, leč od časů dobrodružství v Alabastě a zejména na Skypieji (!) pokleslo mé nadšení jak loď Titanic do hlubin oceánu. Co si však dokázalo aspoň těch prvních sto dílů získat si mou přízeň? Zkrátím to: postavy, hudba a humor. Byť jsou hlavní postavy vesměs schematické, nezpozoroval jsem u nich nějaký hmatatelnější vývoj a mají většinou jen málo výrazných rysů, jimiž si snaží získat diváka – jak píše Subjektiv, s jehož komentářem se z velké části shoduji –, jako skupina fungují velmi dobře a umí si diváka získat a pobavit. Vždy optimistický a vtipný ňouma Luffy, odhodlaný a věrný Zoro, vychcaná Nami, sarkastický a nadržený Sandži, postava vtipálka Usoppa a tajemná Nami. K náboru dalších členů Slamáků, dalším zdlouhavým dobrodružstvím a dalším gagům jsem však již ztratil chuť se dostat. Možná až se někdy budu nudit a budu chtít zkusit dát One Piece ještě jednu šanci, tak zjistím, že díly od 206. dílu jsou opět vynikající, ale momentálně si to nemám chuť ověřovat. Lepší a dospělejší než Fairy Tail, ovšem podobně repetetivní. Chytřejší než Bleach, ale mému srdci kvůli své umělé natahovanosti méně bližší. Ať se na to dívám sebeobjektivněji, Naruto mi z této čtveřice navzdory mnoha Kišimotovým přehmatům vychází stále jako vítěz. Na neotřesitelný piedestal nejlepšího šónenu bych tak One Piece na rozdíl od mnoha fanoušků rozhodně nepostavil. (16.06.2012)

Toto anime se vzhledem ke své délce jako celek opravdu velmi těžce hodnotí. Některé úseky jsou naprosto skvělé, některé naopak naprosto nudné a některé průměr. Každopádně jako největší přednost hodnotím (na shounen docela překvapivě) velkou porci opravdu vtipného humoru a pak samozřejmě postavy. Já tu bandu blbounů prostě žeru a budu je následovat klidně až na konec světa. Můj největší oblíbenec je Sanji, ale hned za ním je zbytek celé posádky. Ani jedna z postav mi není nesympatická, natož tak abych někoho přímo nenáviděla. Mám prakticky jen jedinou výtku a tou je neustále rostoucí fanservice u dámské části. Jestli to tak půjde dál, za chvilku Nami asi bude chodit už úplně nahá a své poprsí si bude vozit před sebou na kolečkách. Animace (zvlášť na začátku) nepatří zrovna mezi ty nejlepší a tak bývá často vytýkána, ale mě třeba zrovna vůbec nevadila. Stejně tak soundtrack je ze začátku docela nevyužitý, ale postupně se zlepšuje. Openingy bývají většinou slabé (až na ten úplně první), endingy vesměs fajn. Zatím (po cca 150 epizodách) 9/10 (27.04.2015)

Nemůžu si pomoci, přestože mne straší ta délka tak už po 8 dílech jsem nadšen. Prostě z toho čiší něco, co mě přitáhlo a myslím, že nepustí až do konce. Parádní hudba a to očekávání jaká bude Grand Line. No moc se těším. Ale pak jsem zjistil, že původní manga má teď 628 dílů a to ještě nejsou ani za Grand Line. Takže dobré, ale protože čtu mangu, tak seriál budu jen okrajově pro dokreslení. Změna: Manga mě nadchla tak, že nemůžu než změnit hodnocení na max. Protože tohle je epický příběh o přátelství, odpuštění a vůli jít si za svým snem. (22.05.2011)

Pro mně absolutně nejlepší Shonen co se na televizních obrazovkách objevil. Je vtipný, napínávy, s úžasné prokreslenými postavami a světem do kterého by se chtěl určitě podívat každý kdo se prokouše k aktuálnímu dílu. Seriál je tu s námi už neuvěřitelných 14 let a podle autora původní mangy je momentálně v polovině příběhu. Jsem zvědavý jestli se někdy dožiju konce ale rozhodně se na to těším. Ne proto, že bych chtěl aby už to konečně skončilo ale proto abych se dozvěděl, jestli se Luffy nakonec pirátským králem stane nebo ne :) (20.05.2013)

Nejsem ani v polovině, ale nadšenej jsem tak, že si nemůžu pomoct, abych nehodnotil. Kdo z Vás rádi sledujete seriály, určitě znáte to, jak vám ostatní říkají, že takhle budete sedět u obrazovky a nic neprožijete. V tomhle případě omyl. Pokud máte dostatečně velkou televizi, zažijete daleko větší dobrodružství, než jaké byste kdy mohli. Seriál je plný scén, jako sjíždění hory na voru s drakem, rychlojízda na obřím krabovi, let lodí směrem do nebe, či plachtění po poušti. Je tu tolik monumentálních scén, že velká obrazovka hodně pomůže. Rozhodně ale nejde o to, čím by chtěl seriál jen zaujmout. Je tu spousta takových drobností, jako malá panda s netopýřími křídly, pouštní čápi, co geniálními způsoby okrádají nebohé pocestné nebo telekomunikační šneci. Tohle je zrovna asi vtip, protože mushi, jak se jim říká, znamená i brouk a zároveň i oslovení do telefonu, jako je naše haló. Z tohohle pohledu je seriál prostě dokonalý. Postavy a jejich hlášky nejsou o nic horší, takže co bych tak mohl zkritizovat? Snad jen občas protáhlé díly během soubojů, což se týká hlavně začátku. Můžu s klidem ujistit, že dál se seriál postupně zlepšuje a zlepšuje. (05.07.2010)