Reklama

Reklama

Amen.

Trailer 1
Francie / Německo / Rumunsko / USA, 2002, 126 min (Alternativní 132 min)

Kurt Gerstein byl za druhé světové války německý vědec a důstojník, který měl na starosti projekty dezinfekce a čištění vody pro SS. Když zjistí, že látka, na jejímž vývoji se podílel, má sloužit k hromadnému zplynování Židů v koncentračních táborech, je zděšen a rozhodne se o nacistických zvěrstvech informovat svět. Jeho pokusy varovat katolickou církev zůstávají bez odezvy, dokud se nesetká s mladým jezuitským knězem Riccardem Fontanou. Oba muži spojí své síly, aby upozornili na systematické vyvražďování židovských rodin. Brzy se však ukáže, že nemají sílu něco skutečně změnit. Americký velvyslanec ani papež se nadcházející genocidě nepostaví. Film Constantina Costy-Gavrase je volně inspirován hrou Rolfa Hochhutha, která se hrála v roce 1963. (Cinemax)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (68)

Fr 

všechny recenze uživatele

„MUSÍM O TOM PODAT SVĚDECTVÍ…“   Žil byl jeden esesák, kterej se rozhodl se bojovat proti vlakům, který nikde nestaví (jasně, někde nakonec přece jen…). Navíc si přál, aby mu k tomu dopomohl Bůh… Což byl vlastně asi největší problém. Takže – kurva to vážně chcete říct, že církev jsou zmrdi? Dyť svýho boha našlo v každým koncentráku takovejch lidí… Absurdní příběh, kterej napsal fašismus. A život.     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Byl jsem hodnej esesák.  /// Thx za titule „Petr Šilhavý“.                   PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Bieda katolíckej cirkvi spočíva aj v tom, že pre ňu boľševizmus predstavoval a predstavuje oveľa väčšie ohrozenie ako nacizmus. Preto sa Vatikán nikdy verejne nevyslovil proti Hitlerovi v čase II. svetovej vojny. Uchvátený ničením boľševickej hydry - Sovietskeho zväzu zámerne prehliadal utrpenie prenasledovaných väzňov v koncentračných táboroch. Cigánov, komunistov aj Židov. Costa-Gavras trefne ilustruje túto tézu, kedy síce na úrovni osobných väzieb dokážu kláštory pár prenasledovaných Židov poukrývať, no na úrovni inštitúcie sa volí všeobjímajúci diplomatický jazyk o utrpení počas vojny. Záverečná scéna celú maškarádu len potvrdzuje. Nečudo, že silné katolícke krajiny Južnej Ameriky sa stali azylom pre mnohých nacistických hodnostárov. A perlička z histórie, potvrdzujúca vyššie uvedené: Na čele Slovenského štátu v rokoch 1939 -1945 stál prezident Jozef Tiso, katolícky kňaz. Nielenže nebol z cirkvi exkomunikovaný, ale z času na čas sa objavujú snahy o jeho svätorečenie, dané jeho mučeníckou smrťou (po II. svetovej vojne bol odsúdený a popravený obesením). Je pravda, že proces bol spolitizovaný, hnaný snahou pána Beneša nájsť a exemplárne potrestať vinníka slovenskej samostatnosti. Napriek tomu, že trest je diskutabilný, práve Jozef Tiso, katolícky kňaz podpísal ústavný zákon č. 68/1942 Sl. z. o vysťahovaní Židov, kde sa v § 1 uvádza: "Židov možno vysťahovať z územia Slovenskej republiky." A v § 2 ods. 1: "Ustanovenie § 1 neplatí: a) na osoby, ktoré sa najneskoršie 14. marca 1939 staly príslušníkmi niektorého kresťanského vierovyznania, b) na osoby, ktoré žijú v platnom manželstve s Nežidom (Nežidovkou), uzavretom pred 10. septembrom 1941. Ešte odcitujem znenie § 3: "(1) Židia vysťahovaní a Židia, ktorí územie štátu opustili alebo opustia, strácajú štátne občianstvo Slovenskej republiky. (2) Majetok osôb uvedených v ods. 1 prepadá v prospech štátu. Štát ručí veriteľom len do výšky hodnoty prevzatého majetku." Tak toto bol konkrétny postoj katolíckeho kňaza. No to nie je všetko. Dňa 8. júla 1990 pamätnú tabuľu Jozefovi Tisovi, umiestnenú na budove bývalého mužského rímskokatolíckeho učiteľského ústavu v Bánovciach nad Bebravou posvätil kardinál Ján Chryzostom Korec. (Kardináli sú priamo menovaní najbližší pápežskí poradcovia s právom voliť pápeža.) Po posvätení následne celebroval slávnostnú omšu Te Deum. V roku 1996 Rudolf Baláž, vtedajší predseda Konferencie biskupov Slovenska povedal o Tisovi totok: „Pre náš národ bol Tiso výnimočnou a vynikajúcou osobnosťou,“. No a úplná mini perla na záver: v roku 2007 sa pochvalne o ňom vyjadril arcibiskup Ján Sokol (bývalý aktívny agent ŠTB): „Za pána prezidenta Tisa tu bol blahobyt a nič nám nechýbalo.“ Amen. ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Od režiséra formátu Costy-Gavrase čekám přece jen víc než od tuctového filmaře a film, za který bych v případě jiného režiséra byl ochoten nadělit slabší 4*, Costu-Gavrasovi nadělím pouhé 3. Ze všeho nejvíc mně totiž jeho Amen připomíná jiné drama slavného režiséra, a to Katyň polského veterána Andrzeje Wajdy. Mimořádně silná látka, snaha prodat co možná nejlepší výsledek, ale na konci něco trošku přebývá, něco trochu schází, specielně v případě dramatu Costy-Gavrase se místy moc mluví a místy plyne snímek příliš pozvolně, v některých případech se neobjevují ve filmu dostatečně charismatické herecké tváře. Zkrátka ve výsledku je to jen průměrné drama, které pozvedává motiv šoy. Z historického hlediska je samozřejmě zajímavé podívat se na angažmá katolické církve za 2. světové války, kde má své světlé, ale i velmi stinné momenty. Genocidě Židů se zabránit nedalo, ale řada věcí se mohla říct odvážněji a především to rozhodující máslo na hlavě má papežský stolec už ze 30. let, kdy dláždil cestičku nacistům k moci tím, že katolické Centrum jako politický jazýček na vahách v podstatě vmanévroval do spolupráce s NSDAP... Celkový dojem: 65 %. ()

woody 

všechny recenze uživatele

Silně manipulativní (jinak to Gavras ani neumí), silně antiklerikální, mnohdy demagogicky vylhané (nenápadná účast jeptišek při genocidě mentálně retardovaných, mimoděk asociující přímou spoluúčast katolické církve na zvěrstvech). Na druhou stranu Gavras vytáhl z Hochtuthovy hry ty nejlepší a nejsilnější pasáže, které zajisté vybízí k zamyšlení (jakkoliv je film jednostranným náhledem) a to i v případě, že máte na vinu či nevinu Vatikánu jakýkoliv názor. K mé potěše se zaobírá především Gersteinovým vnitřním bojem křesťana-humanisty/vlastence-zrádce, tato zapomenutá postava by si jistě zasloužila vlastní film. Připočtěme velmi děsivé zpodobnění holocaustu skrze plných a prázdných dobytčáků pendlujících krajinou. Mistrovskému obsazení pak vévodí nebožtík Mühe jako personifikace zla - Doktora. Film má rozčílit, což se mu daří, proto palec nahoru. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Proti Hochhuthově dramatu se film nekoncentruje na osobu papeže Pia XII, nýbrž si jako téma zvolil boj osamělého jedince proti systému. O velice diskutabilním tématu - docela snesitelně podaný. Rozervaný Ulrich Tukur ztvárnil skutečného Kurta Gersteina celkem silně. Holocaust podávaný po troškách a v náznacích funguje možná ještě vtíravěji než holocaust otevřený - na to vsadil Costa-Gavras a nutno říci, že mu to u většiny diváků vychází. ()

Galerie (40)

Zajímavosti (6)

  • Costa-Gavras chtěl původně do filmu angažovat americké herce. Nakonec se rozhodl do hlavních rolí obsadit Němce. Byť je produkce francouzská, hrají ve filmu pouze dva francouzští herci. Jelikož se natáčelo v rumunské Bukurešti, v mnoha epizodních rolích hrají rumunští herci. Celý film se však natáčel v angličtině. (Snorlax)
  • Film byl nominován v roce 2003 na Césara za nejlepší film, režii, mužský herecký výkon, hudbu, kameru a zvuk. (Snorlax)
  • Žiadna z filmových scén sa nenatáčala vo Vatikáne, ale v bukurešťskom Paláci Parlamentu (Palatul Parlamentului) nazývaným tiež Ceauşeskov palác, resp. Palác ľudu. Veľkosťou ide o druhu (po americkom Pentagone), objemovo tretiu najväčšiu stavbu sveta (po hale na Cape Canaveral na Floride, kde sa montujú rakety a pyramíde Quetzalcoatl v Mexiku. Dnes tu sídli rumunský parlament. (marlon)

Reklama

Reklama